Věžnice (okres Havlíčkův Brod): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m relikt
náhrada smazaných zdrojů (můžu poslat sken, když jsem tedy nedůvěryhodná osoba vkládající neexistující reference)
Řádek 87:
| strany = 56
| jazyk =
}}</ref> měly údajně sloužit jako světelné [[maják]]y pomáhající putujícím [[Kupec|kupcům]]. Pozitivní vliv na osidlování měla okolní těžba [[stříbro|stříbrné rudy]], což potvrzuje místní název části obce nazvané „Na Šachtě“. Zmínka o Horní Věžnici pochází z kupní smlouvy [[Čeněk z Lípy|Čeňka z Lípy]] z roku [[1356]]. Od roku [[1356]] patřila obec k polenskému panství pod názvem Wezenicz.<ref name="Prchal"/>{{Citace V Horní a Prostřední Věžnici žilo převážně české obyvatelstvo, Dolní Věžnici osídlili [[Německo|němečtí]] [[Kolonizace|kolonisté]] z [[Bavorsko|Bavorska]].<ref name="Prchal"/> Nejstarší písemná zmínka o Prostřední Věžnici se objevuje v kupní [[smlouva|smlouvě]] [[Hertvík Žejdlic|Hertvíka Žejdlice]] z roku [[1597]].<ref name="Prchal"/> V 70. letech 18. století postavili v Dolní Věžnici německou [[Škola|školu]], kam ovšem docházely i české děti. Českou školu vybudovali roku [[1884]] v Horní Věžnici. Až do roku [[1850]] patřila obec k [[Polná|polenskému panství]]. Na přelomu 19. a 20. století zde fungovaly tři mlýny, [[Pila (provoz)|pila]] a výrobna [[šindel]]e. Obyvatelstvo patřilo převážně k německé národnosti, a proto se často používaly názvy ''Wieznitz, Veschnitz'' či počeštěný ''Wěžnitz''.<ref name="Prchal"/> Od roku [[1925]] se píše obecní kronika, kdy také došlo ke sloučení tří Věžnic a zavedení jednotného názvu Věžnice, stalo se tak na žádost obecního úřadu Horní Věžnice a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech - Národní jednoty pošumavské.<ref name="Prchal"/> Po roce [[1945]] bylo německé obyvatelstvo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]].monografie
| příjmení = Profous
| jméno = Antonín
| titul = Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž
| vydavatel = Československá akademie věd
| místo = Praha
| rok = 1957
| počet_stran = 864
| strany = 535
}}</ref> Od roku [[1356]] patřila obec k polenskému panství pod názvem Wezenicz.<ref name="Prchal"/> V Horní a Prostřední Věžnici žilo převážně české obyvatelstvo, Dolní Věžnici osídlili [[Německo|němečtí]] [[Kolonizace|kolonisté]] z [[Bavorsko|Bavorska]].<ref name="Prchal"/> Nejstarší písemná zmínka o Prostřední Věžnici se objevuje v kupní [[smlouva|smlouvě]] [[Hertvík Žejdlic|Hertvíka Žejdlice]] z roku [[1597]].<ref name="Prchal"/> V 70. letech 18. století postavili v Dolní Věžnici německou [[Škola|školu]], kam ovšem docházely i české děti. Českou školu vybudovali roku [[1884]] v Horní Věžnici. Až do roku [[1850]] patřila obec k [[Polná|polenskému panství]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jan
| jméno = Libor
| titul = Polná 1242-1992
| vydavatel = Městský úřad Polná
| místo = Polná
| rok = 1992
| počet_stran = 212
| strany = 92-93
}}</ref> Na přelomu 19. a 20. století zde fungovaly tři mlýny, [[Pila (provoz)|pila]] a výrobna [[šindel]]e. Obyvatelstvo patřilo převážně k německé národnosti, a proto se často používaly názvy ''Wieznitz, Veschnitz'' či počeštěný ''Wěžnitz''.<ref name="Prchal"/> Od roku [[1925]] se píše obecní kronika, kdy také došlo ke sloučení tří Věžnic a zavedení jednotného názvu Věžnice, stalo se tak na žádost obecního úřadu Horní Věžnice a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech - Národní jednoty pošumavské.<ref name="Prchal"/> Po roce [[1945]] bylo německé obyvatelstvo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]].
 
{| class="wikitable" style="text-align:right"
Řádek 173 ⟶ 191:
* Socha sv. Jana Nepomuckého – z roku [[1767]]
* [[Baroko|Barokní]] sloup se čtyřmi obrazy světců
* [[U Lutriána|Kamenný most „Lutrián“]] – stojí severozápadním směrem asi 1 km od obce, klene se přes [[Šlapanka|Šlapanku]], pochází asi ze 14. až 15. století<ref name="Prchal"/>, též nazývaný Lutrián dle blízkého mlýna,<ref name="idnes.cz">{{Citace elektronického periodika| titul= Protržený splav ohrožuje historický most. Opravit ho nikdo nemůže| periodikum= iDNES.cz | url=http://jihlava.idnes.cz/protrzeny-splav-u-mostu-u-lutriana-ve-veznici-fqp-/jihlava-zpravy.aspx?c=A150327_2150826_jihlava-zpravy_mv | datum vydání=2015-03-27 | datum přístupu=2020-11-02}}</ref> měla přes něj vést [[Haberská stezka]], po které měl do Čech přijít [[Metoděj]]<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Kamenný most |url=http://www.obecveznice.cz/kategoriepage.aspx?IDKategorie=824 |datum přístupu=2010-06-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100925135611/http://www.obecveznice.cz/kategoriepage.aspx?IDKategorie=824 |datum archivace=2010-09-25 |nedostupné=ano }}</ref>
* mlýn zvaný „Lutrián“