Kuchyňka (Brdy): Porovnání verzí

[[Soubor:Rezervace kuchyňka svah.jpg|náhled|SvahJižní svah rezervace na podzim]]

'''Kuchyňka''' je [[Les|lesnatý]] vrch v [[Brdská vrchovina|Brdské vrchovině]], vysoký 636 m n. m. Nachází se asi 4 [[Kilometr|km]] jižně od města [[Hostomice pod Brdy]], 6 km západně od města [[Dobříš]] a necelé 3 km západně od nejvyššího vrcholu severozápadních Brd [[Písek (Brdská vrchovina)|Písk]]<nowiki/>y<ref name=":0">{{Citace monografie

| vydání = 2

| vydavatel = Středočeské nakladatelství a knihkupectví

| místo = Praha

| rok vydání = 19871986

| počet stran = 336

}}</ref> (690 m.n.m.). Celá vrcholová partie hory byla v roce 1933 prohlášena chráněným územím coby '''přírodní rezervace Kuchyňka''' s původní rozlohou 10 ha a poté v roce 1989 rozšířena na 2321,4618 ha<ref name=":1">{{Citace monografie

| vydání = 1

| vydavatel = Středočeské nakladatelství a knihkupectví

| místo = Praha

| počet stran = 116

}}</ref>. Zachovali se zde zbytky původních suťových lesních porostů, s výskytem vzácné [[Květena|flóry]] a [[Fauna|fauny]]. Později byla







zařazena do soustavy Narura 2000 jakožto Evropsky významná lokalita Hradec–Kuchyňka<ref name=":2">{{Citace monografie

| vydavatel = Ottovo nakladatelství, s.r.o.

| isbn = 978-80-7451-697-9

Celé Podbrdsko bylo historicky mimořádně významné těžbou a zpracováním železné rudy. Nejenom pece a hamry spotřebovávali velké množství kvalitního dřevěného uhlí. Následkem toho se původní bukojedlové porosty měnili v smrkové monokultury. Původní les se zachoval pouze na těžko dostupných místech.<ref name=":0" />

Lokalita Kuchyňka byla naštěstí dostatečně vzdálená od center historické těžby dřeva, proto se zde zachovalo původní složení Brdského temperátního listnatého lesa. Její jedinečnost spočívala navíc v suťových polích, jež hostila pestrou škálu bylinného podrostu. Tato skutečnost vždy lákala i místní lidové léčitele „babky kořenářky“ k častým návštěvám.<ref name=":2" />

Lidová představivost pak dala bájnému vrchu i mnoho pověstí. Nejznámější je pověst o bájné čarodějnici Megeře zhrzené milence pána Brdských hor Fabiána zvaného Babí Jan. Pověst praví, že na kopci Baba stával hrad Jana Rytíře z Babí hory. Když si rytíř přivedl vyvolenou nevěstu čarodějnice Megera ze žárlivosti proměnila Janův hrad v pusté skalisko, Janovu ženu v hořkou zeměžluč a z rytíře Fabiána lesní přízrak.<ref name=":2" />  

Zatímco samotný vrchol i svahy lokality jsou poměrně suché, v jihovýchodním úbočí se nalézá několik pramenišť. Z nichž některá jsou upravena jako přírodní studánky. Právě ty slouží jako biotop vzácného a zákonem chráněného obojživelníka [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]], [[Skokan hnědý|skokana hnědého]], [[Užovka obojková|užovky obojkové]].

[[Suťový les|Suťové lesy]] přecházejí do květnatých bučin případně do dubohabřin s řídce vtroušenou [[Lípa malolistá|lípou]], [[Javor klen|javorem klenem]], vzácně i [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou]]. Důvodem ochrany jsou i společenstva původního bylinného podrostu. Např. kostřava lesní, [[Svízel vonný|mařinka vonná]], [[samorostlík klasnatý]], [[kyčelnice cibulkonosná]], [[lilie zlatohlavá]], [[kokořík vonný]], [[Hrachor jarní|lecha jarní]], [[konvalinka vonná]], kapraď [[osladič obecný]]. Dále zde rostou [[srstka angrešt]], [[jeřáb muk]], [[Javor klen|javory klen]] a [[Javor mléč|mléč]].<ref name=":1" /><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika

Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První [[Kambrium|kambrické]] a druhé [[Ordovik|ordovické]].<ref name=":1" />

Předmětem ochrany jsou původní brdské ekosystémy se vzácným bylinným podrostem (viz přírodní poměry). Rezervace je chráněna dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny<ref name=":3" /><ref>Informační tabule na místě, ve vlastnictví Středočeského kraje</ref>, s ochranným pásmem šířky 50 m a území je označeno červenými pruhy na stromech a cedulemi se státním znakem. Na území je prováděno kácení nepůvodních druhů rostlindřevin. Pohyb v rezervaci je možný pouze po vyznačených stezkách.