Paleocén: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
doplnění |
||
Řádek 28:
}}</ref>
Klima po odeznění následků [[impakt]]u bylo podobně vlhké a tropické jako v pozdním [[mezozoikum|mozozoiku]] a postupně se dále oteplovalo. Severní oceány nezamrzaly a i na pevninách za polárními kruhy mohla růst bujná vegetace včetně lesů. Srážková činnost byla víceméně rovnoměrná po celém povrchu Země i během roku.<ref name="vitezove">{{Citace sborníku
| sborník = Dějiny planety Země
| příjmení = Janis
Řádek 53:
| datum vydání = 25,11,2019
| issn = 1214-6307
}}</ref> Někteří vědci již několikrát ohlásili možnost, že malé populace [[dinosauři|dinosaurů]] mohly přežít z pozdních druhohor i do nejstaršího paleocénu (stupeň dan) jako tzv. [[paleocénní dinosauři]], žádný z předložených důkazů však
Nové nálezy ze Severní Ameriky ale takovou možnost naznačují. Zda se ale doba přežití těchto dinosaurů počítala na týdny, měsíce nebo tisíciletí a o jak životaschopné populace se jednalo, se zatím zjistit nepodařilo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Socha
| jméno = Vladimír
| titul =
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání =
| měsíc vydání =
| den vydání =
| issn = 1214-6307
| url =
}}</ref>
Po stabilizaci poměrů začaly mezi suchozemskými biotopy převažovat lesy. V širokém pásu kolem [[rovník]]u to byly [[deštný les|tropické deštné lesy]], blíže k pólům pak [[paratropický les|paratropické lesy]] se střídajícími se deštivými a suchými sezónami. V zeměpisných šířkách, kde dnes nalezneme mírné podnebné pásmo, se rozkládaly subtropické lesy nebo lesostepi a v oblastech polárních pak dnes již se na Zemi nevyskytující polární opadavé lesy, jež sezónně shazovaly listy ne kvůli nízkým teplotám, ale kvůli nedostatku světla v zimě.<ref name="vitezove"/>
[[File:Barylambda-faberi.jpg|thumb|left|''[[Barylambda]] faberi'', jeden z prvních větších savců s hmotností přes půl tuny. Tento zástupce skupiny [[Pantodonta]] žil asi před 60 až 50 miliony let a vážil až kolem 650 kilogramů.]]
Řádek 92 ⟶ 94:
}}</ref> Kromě dodnes se vyskytujících skupin [[Placentálové|placentálů]], [[Vačnatci|vačnatců]] a [[Vejcorodí|ptakořitných]] přežívají ještě dnes již vyhynulí [[Multituberculata|multituberkuláti]].<ref>[https://plus.rozhlas.cz/zubati-savci-souperili-s-dinosaury-6636282 Zubatí savci soupeřili s dinosaury; ČRo Leonardo]</ref><ref>[http://www.savci.upol.cz/teorie/fylogeneze_1.htm Fylogeneze savců - druhohory; UPOL - encyklopedie savců]</ref> Výraznou [[Evoluční radiace|evoluční radiaci]] zažívali též [[ptáci]]. Kromě mnoha druhů létavých se objevuje i úspěšná skupina nelétavých ptáků, mezi které patřili obří dravci [[Phorusrhacidae|forusracidi]] i jiní (např. rodu ''[[Gastornis]]'').<ref>Angst D., Lécuyer C., Amiot R., Buffetaut E., Fourel F., Martineau F., Legendre S., Abourachid A., Herrel A. (2014). "Isotopic and anatomical evidence of an herbivorous diet in the Early Tertiary giant bird ''Gastornis''. Implications for the structure of Paleocene terrestrial ecosystems". ''Naturwissenschaften.'' '''101''' (4): 313–322. doi: [https://doi.org/10.1007%2Fs00114-014-1158-2 10.1007/s00114-014-1158-2]</ref> Forusracidé se objevují na území Jižní Ameriky v období paleocénu a přežívají až do [[pleistocén]]u, částečně jako vrcholoví predátoři.<ref>Blanco, R. E.; Jones, W. W. (2005). "Terror birds on the run: a mechanical model to estimate its maximum running speed". ''Proceedings of the Royal Society B.'' '''272''' (1574): 1769–1773. doi: [https://doi.org/10.1098%2Frspb.2005.3133 10.1098/rspb.2005.3133]</ref>
▲V tomto období (před 60 až 58 miliony let) žil například také největší dosud známý had v dějinách planety ([[Kolumbie|kolumbijský]] rod ''[[Titanoboa]]'' o délce asi 13 až 15 metrů a hmotnosti přes 1,1 tuny).<ref>Head, Jason; Jonathan Bloch; Jorge Moreno Bernal; Aldo Fernando Rincón Burbano, and Jason Bourque (2013). [https://www.researchgate.net/profile/Jonathan_Bloch/publication/280610583_Cranial_osteology_Body_Size_Systematics_and_Ecology_of_the_giant_Paleocene_Snake_Titanoboa_cerrejonensis/links/563dfaa608ae34e98c4d6a1e/Cranial-osteology-Body-Size-Systematics-and-Ecology-of-the-giant-Paleocene-Snake-Titanoboa-cerrejonensis.pdf Cranial osteology, body size, systematics, and ecology of the giant Paleocene snake ''Titanoboa cerrejonensis'']. 140–141. ''Society of Vertebrate Paleontology.''</ref>
== Reference ==
| |||