Kuchyňka (Brdy): Porovnání verzí

Přidáno 4 904 bajtů ,  před 1 rokem
Rozšíření článku o přírodní poměry a důvody ochrany
m (Robot: oprava ISBN)
(Rozšíření článku o přírodní poměry a důvody ochrany)
značky: editace z Vizuálního editoru nevhodná syntaxe v nadpisu možné problémové formulace
| poznámka =
}}
'''Kuchyňka''' je [[lesLes|lesnatý]]natý vrch v [[Brdská vrchovina|Brdské vrchovině]], vysoký 636 m n. m. Nachází se asi 4&nbsp; [[kilometrKilometr|km]] jižně od města [[Hostomice pod Brdy]], a6 necelé 3&nbsp;km západně od svéhoměsta [[mateřský vrchol|mateřského vrcholuDobříš]] [[Píseka (Brdskánecelé vrchovina)|Písek]].3 Celákm vrcholovázápadně partieod horynejvyššího bylavrcholu prohlášenaseverozápadních chráněným územím coby '''přírodní rezervace Kuchyňka''' se zbytky původních suťových lesních porostů, s výskytem vzácnéBrd [[Květena|flóry]]Písek a(Brdská [[Faunavrchovina)|faunyPísk]].<nowiki/>y<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čáka
| jméno = Jan
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Toulání po Brdech
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání = 1987
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref> (690 m.n.m.). Celá vrcholová partie hory byla v roce 1933 prohlášena chráněným územím coby '''přírodní rezervace Kuchyňka''' s původní rozlohou 10 ha a poté rozšířena na 23,46 ha<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Heil
| jméno = Ivo
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Brdy
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání = 1987
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>. Zachovali se zde zbytky původních suťových lesních porostů, s výskytem vzácné [[Květena|flóry]] a [[Fauna|fauny]]. Později byla zařazena do soustavy Narura 2000 jakožto Evropsky významná lokalita Hradec–Kuchyňka<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Čihař
| jméno = Martin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Brdy tajemné hory v srdci Čech
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání = 2018
| počet stran =
| strany =
| isbn =
}}</ref>. Obecně je Kuchyňka chápána jako součást Hřebenů, ale z [[geomorfologickéGeomorfologické členění Česka|geomorfologického hlediska]] patří do severního cípu [[Třemošenská vrchovina|Třemošenské vrchoviny]] v&nbsp; [[Brdy|Brdech]] a s&nbsp; [[Hřebeny]] pouze hraničí<ref>Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, {{ISBN|80-7011-913-6}})</ref>.
 
=== Lokalita ===
Obecně je Kuchyňka chápána jako součást Hřebenů, ale z [[geomorfologické členění Česka|geomorfologického hlediska]] patří do severního cípu [[Třemošenská vrchovina|Třemošenské vrchoviny]] v&nbsp;[[Brdy|Brdech]] a s&nbsp;[[Hřebeny]] pouze hraničí<ref>Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, {{ISBN|80-7011-913-6}})</ref>.
Rezervace Kuchyňka je charakteristická svými suťovými společenstvy, která jsou vázána na teplé a suché lokálním mikroklimata. Z vrcholu hřebenové cesty se nabízejí výhledy do kraje zejména do Hostomské kotliny a na střední Povltaví. Z hřebenů je možno dolétnout na příbramské těžební věže.
 
=== Historie ===
Celé Podbrdsko bylo historicky mimořádně významné těžbou a zpracováním železné rudy. Nejenom pece a hamry spotřebovávali velké množství kvalitního dřevěného uhlí. Následkem toho se původní bukojedlové porosty měnili v smrkové monokultury. Původní les se zachoval pouze na těžko dostupných místech.
 
Lokalita Kuchyňka byla naštěstí dostatečně vzdálená od center historické těžby dřeva, proto se zde zachovalo původní složení Brdského temperátního listnatého lesa. Její jedinečnost spočívala navíc v suťových polích, jež hostila pestrou škálu bylinného podrostu. Tato skutečnost vždy lákala i místní lidové léčitele „babky kořenářky“ k častým návštěvám.
 
=== '''Mytologie''' ===
Lidová představivost pak dala bájnému vrchu i mnoho pověstí. Nejznámější je pověst o bájné čarodějnici Megeře zhrzené milence pána Brdských hor Fabiána zvaného Babí Jan. Pověst praví, že na kopci Baba stával hrad Jana Rytíře z Babí hory. Když si rytíř přivedl vyvolenou nevěstu čarodějnice Megera ze žárlivosti proměnila Janův hrad v pusté skalisko, Janovu ženu v hořkou zeměžluč a z rytíře Fabiána lesní přízrak.  
 
=== '''Přírodní poměry''' ===
 
==== '''Hydrologie''' ====
Zatímco samotný vrchol i svahy lokality jsou poměrně suché, v jihovýchodním úbočí se nalézá několik pramenišť. Z nichž některá jsou upravena jako přírodní studánky. Právě ty slouží jako biotop vzácného a zákonem chráněného obojživelníka [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]], [[Užovka obojková|užovky obojkové]].
 
==== '''Flora''' ====
[[Suťový les|Suťové lesy]] přecházejí do květnatých bučin případně do dubohabřin s řídce vtroušenou [[Lípa malolistá|lípou]], [[Javor klen|javorem klenem]], vzácně i [[Jedle bělokorá|jedlí bělokorou]]. Důvodem ochrany jsou i společenstva původního bylinného podrostu. Např. kostřava lesní, [[Svízel vonný|mařinka vonná]], [[samorostlík klasnatý]], [[kyčelnice cibulkonosná]], [[lilie zlatohlavá]], [[kokořík vonný]], [[Hrachor jarní|lecha jarní]], [[konvalinka vonná]], kapraď [[osladič obecný]]. Dále zde rostou [[srstka angrešt]], [[jeřáb muk]], [[Javor klen|javory klen]] a [[Javor mléč|mléč]].
 
==== '''Fauna''' ====
Rezervace je specifická výskytem bezobratlých druhů, hmyzu a měkkýšů žijících v teplém suťovém svahu. V tlejícím dřevě padlích listnatých stromů se daří dřevokaznému hmyzu. V dolní stinné části svahu se daří vlhkomilným druhům jako je mlok skvrnitý nebo užovka obojková.
 
==== '''Geologické poměry''' ====
Kuchyňka z geomorfologického hlediska patří do podjednotky Třemošenské vrchoviny. Na rozdíl od okolních většinou plochých vrcholů se její stráně prudce svažují. Staroprvohorní slepence tady reprezentují výrazný ostrý hřbet prudce se svařující k jihovýchodu. Z něj vystupují erozí obnažené skalky a skalní sruby. Pod svahy jsou rozsáhlá suťová pole. Na severozápad od vrcholu je viditelné rozdvojení hřebene do dvou větví. První kambrické a druhé ordovické.
 
=== Ochrana ===
Předmětem ochrany jsou původní brdské ekosystémy se vzácným bylinným podrostem (viz přírodní poměry). Rezervace je chráněna dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, s ochranným pásmem šířky 50 m a území je označeno červenými pruhy na stromech a cedulemi se státním znakem. Na území je prováděno kácení nepůvodních druhů rostlin. Pohyb v rezervaci je možný pouze po vyznačených stezkách.
 
=== Turismus ===
Rezervací prochází červeně značená turistická trasa.
 
== Čtyřmezí ==
26

editací