Sociální zahálení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Sociální zahálení (lenivost)''' nastává, když jedinec ví, že nebude hodnocen za vlastní individuální výkon, ale že bude hodnocena celá [[Sociální skupina|skupina]] dohromady. Svůj výkon tím tedy snižuje. Čím více lidí pracuje na společném úkolu, tím méně aktivity každý jedinec vynakládá. Spousty lidí se domnívají, že skupinová práce znamená automaticky výhodu před prací jednotlivců. Předpokládají totiž, že skupina udělá více než jednotlivec. Avšak při porovnání pracující skupiny a pracujícího jedince mnohdy dochází k opaku. To znamená, že při stejném společném úkolu může ve skupině docházet ke snížení motivace, tudíž každý jeden ze skupiny udělá mnohem méně práce než sólově. Právě tomuto počínání se začalo v průběhu 19. století říkat tzv.social loafing, v češtině sociální zahálení. Tento jev byl poprvé popsán v polovině 19. století zemědělským technikem [[Max Rigelmann|Maxem Ringelmannem]], který zkoumal snížení [[produktivita|produktivity]] [[dělník]]ů po jejich začlenění do [[Sociální skupina|skupiny]].
 
== Experimenty prokazující sociální zahálení ==