* ''Z mého deníku'' (Přerov, Společenské podniky, 1936)
* ''Černá smrt a jiné povídky'' (V Přerově, Společenské podniky, 1938)
Již na gymnaziálních studiích projevoval zájem o historii, speciálně o dějiny Velké Moravy, což ho nakonec vedlo k archeologii. Po první světové válce se podílel na obnovení archeologického spolku Starý Velehrad, kde se seznámil s Vilémem Hrubým, Antonínem Zelnitiem, Karlem Hanákem, P. Tomášem Lopraisem a dalšími archeology a historiky na Moravě. Účastnil se vykopávek ve Spytihněvi, Starém Městě i jinde. Na vlastní náklady prováděl na začátku německé okupace výzkumy v Derfli. Později spolupracoval s V. Hrubým na výzkumech ve Zlechově a v Sadech (na sadské výšině). Jeho jazykové znalosti mu dovolily studovat dobu Velké Moravy v archivech ve Vídni, Salcburku a Římě. Ovládal několik jazyků: aktivně němčinu, ruštinu a srbochorvatštinu, z níž překládal také poezii, prózu i divadelní hry. Na kunovském katastru nalezl a popsal řadu pravěkých sídlišť. V časopisech a sbornících publikoval odborné články o svých archeologických nálezech z Kunovic, jejich okolí i celého středního Pomoraví. Jeho stěžejním dílem, které neprošlo cenzurou, je historická studie Uherskohradišťsko v otázce velehradské, dodnes uchovaná v rukopisu.
V roce 1936–1938 se stal členem výstavního výboru pro výstavu Slovácka v sekci národopisné. Byl zakladatelem a dlouholetým předsedou Česko-Jugoslávské ligy, která měla sídlo v Uherském Hradišti, jejímž cílem bylo propagovat jugoslávskou kulturu. Jeho význam přesahuje hranice našeho regionu v překladatelství i amatérském archeologickém bádání.
Byl členem [[Moravské kolo spisovatelů|Moravského kola spisovatelů]].
