Wikipedista:Svenkaj/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 72:
 
== Dílo ==
=== Archeologie a folkloristika ===
Antonín Horsák byl zanícený amatérský archeolog, specializující se na dějny [[Velká Morava (říše)|Velké Moravy]]. Po první světové válce se podílel na obnovení archeologického spolku ''Starý Velehrad''. Zúčastnil se vykopávek v okolí Uherského Hradiště, vykopávky v Derfli (dnes [[Sady (Uherské Hradiště)|Sady]]) v době německé okupace sám financoval. Využíval své jazykové znalosti (němčina, ruština, srbochorvatština) a studoval dokumenty vztahující se k Velké Moravě v archivech ve [[Vídeň|Vídni]], [[Salcburk]]u a [[Řím]]ě. O svých nálezech publikoval v odborném tisku.<ref>Např. {{Citace elektronického periodika
| titul = Zprávy památkové péče
| datum_vydání = 1939-11-15
| strany = 106
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:4cc7f850-6ccc-11e5-838e-5ef3fc9bb22f?page=uuid:6119ed20-6cce-11e5-838e-5ef3fc9bb22f
| datum_přístupu = 2020-10-27
}}</ref>
 
V roce 1938 dospěl k názoru, že [[Velkomoravská říše|starý Velehrad (Veligrad)]] se nacházel v blízkém okolí Uherského Hradiště.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Původnost Velehradu objasněna?
| periodikum = Moravská orlice
| datum_vydání = 1938-04-20
| strany = 2
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:3f812a50-05c5-11df-ba45-000d606f5dc6?page=uuid:6e195b80-ff6c-11de-83af-000d606f5dc6
| datum_přístupu = 2020-10-27
}}</ref>
 
Již na gymnaziálních studiích projevoval zájem o historii, speciálně o dějiny Velké Moravy, což ho nakonec vedlo k archeologii. Po první světové válce se podílel na obnovení archeologického spolku Starý Velehrad, kde se seznámil s Vilémem Hrubým, Antonínem Zelnitiem, Karlem Hanákem, P. Tomášem Lopraisem a dalšími archeology a historiky na Moravě. Účastnil se vykopávek ve Spytihněvi, Starém Městě i jinde. Na vlastní náklady prováděl na začátku německé okupace výzkumy v Derfli. Později spolupracoval s V. Hrubým na výzkumech ve Zlechově a v Sadech (na sadské výšině). Jeho jazykové znalosti mu dovolily studovat dobu Velké Moravy v archivech ve Vídni, Salcburku a Římě. Ovládal několik jazyků: aktivně němčinu, ruštinu a srbochorvatštinu, z níž překládal také poezii, prózu i divadelní hry. Na kunovském katastru nalezl a popsal řadu pravěkých sídlišť. V časopisech a sbornících publikoval odborné články o svých archeologických nálezech z Kunovic, jejich okolí i celého středního Pomoraví. Jeho stěžejním dílem, které neprošlo cenzurou, je historická studie Uherskohradišťsko v otázce velehradské, dodnes uchovaná v rukopisu.