Parlamentní volby v Rakousku 1923: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Sestavování vlády: doplnění info
m →‎Volby: + obrázek
Řádek 47:
Politická situace v Rakousku se v roce 1923 začala postupně vyostřovat. Sociální demokraté, kteří drželi před volbami většinu ve vídeňské městské radě, se začali radikalizovat. Ve městě vznikla polovojenská organizace ''[[Republikanischer Schutzbund]]'' (český Republikánský obranný svaz), která měla ochraňovat jak stranu, tak všechny levicově založené příznivce a být protipól k vládou ovládaným ochranným složkám. Vládnoucí křesťanští socialisté v čele s Ignazem Seipelem nezůstali pozadu a začali financovat pravicovou paramilitantní organizaci ''[[Heimwehr]]'' (česky Domobrana).
== Volby ==
[[Soubor:Bundesarchiv_Bild_102-08406,_Ignaz_Seipel.jpg|vpravo|250px|náhled|Kancléř Seipel při kázání]]
=== Volební kampaň ===
'''Křesťanští socialisté''', kteří měli své hlasy na venkově jisté se v kampani zaměřili na velká města, a to především na levicovou [[Vídeň]], kde probíhali volby do městské rady Křesťanští konzervativci prezentovali dosavadního kancléře [[Ignaz Seipel|Ignaze Seipele]] jako osvědčeného a schopného vůdce. Seipelovi se podařilo uzavřít tzv. ''Ženevský protokol'' 4. října 1922. Rakouská vláda se v něm oficiálně vzdala možnosti sloučení s [[Výmarská republika|Německem]] a výměnou dostala od Velké Británie, Francie, Itálie a Československa výraznou finanční injekci, a to po dobu 20 let. Další část kampaně se opírala do výstavby sociálního bydlení ve Vídni, které viděla jako neúčinné a finančně zbytečně náročné.
Řádek 93 ⟶ 94:
|-
|}
 
== Sestavování vlády ==
Ačkoliv pravicové strany nezískaly vytouženou dvou třetinovou většinu v parlamentu bez problémů mohla pokračovat současná koalice liberálů z CS a nacionalistů z GDVP vedená kancléřem Seipelem.