Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Ľubica): Porovnání verzí

'''Kostel Nanebevzetí Panny Marie v ĽubicaĽubici''' je největší [[Dvojlodí|dvojlodní]] románsko-gotický kostel na [[Spiš|Spiši]].<ref name="severovychod.sk">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> v okrese [[okres Kežmarok|okrese Kežmarok]], v [[Prešovský kraj|Prešovském]] samosprávném kraji. Kostel byl původně postaven v [[Románský sloh|románském]] slohu se čtvercovou svatyní, až později v roce 1330 byl přebudován a rozšířen v [[GotikaGotická architektura|gotickém]] stylu do dnešní podoby. Je veden v seznamu kulturních památek Slovenska,<ref name="pamiatky.sk">{{Citace elektronické monografie

}}</ref> a v dnešní době se využívá jako hlavní [[farní kostel]] římskokatolické farnosti v Ľubici.<ref name="farnostlubica.sk" />

Kostel byl původně postaven německými kolonisty v 13. století kolem roku 1260 na vyvýšenině jako poměrně velká jednolodní stavba s čtvercovým [[Kněžiště|presbytářem]] a věží v západním průčelí.<ref name="farnostlubica.sk" /><ref name="apsida.sk" /> Později v 14. století, místní věřící začali s úpravami kostela. Kolem roku 1330 prodloužili presbytář o polygonální závěr, který byl zpřístupněn novým [[Portál (architektura)|portálem]]. O 30. let později kolem roku 1360 byla středová [[loď (architektura)|loď]] [[Klenba|zaklenuta]] na tři středové pilíře, čímž se kostel přeměnil na dvojlodní.<ref name="farnostlubica.sk" /><ref name="apsida.sk" /> K severní straně byla přistavena [[sakristie]].<ref name="apsida.sk" /> Kostel následně v 15. století utrpěl během [[Husitské války|husitských válek]] a později byl vypálen vojsky [[Jan Jiskra z Brandýsa|Jana Jiskry z Brandýsa]], proto se nezachovala žádná původní výbava kostela.<ref name="farnostlubica.sk" /><ref name="apsida.sk" /> V pozdějších dobách byl kostel doplnění a postupně vybaven pozdě-gotickým nábytkem ([[křtitelnice]], dřevěné lavice) a hodnotným [[Oltář|oltářem]] z dílně [[Mistr Pavel z Levoče|Mistra Pavla z Levoče]]. Z toho zařízení se zachovala pouze oltářní skříň se sochami [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], [[Ježíš Kristus|Ježíše]] a dvou světic.

V roce 1706 kostel při požáru vyhořel, přičemž byla poškozena hlavní věž a [[hlavní oltář]]. Věž byla později dobudována a oltář byl doplněn dílnou Vavřince Olafa Engelholma. Tuto opravu si objednal na vlastní náklady kněz Juraj Rayscher.<ref name="farnostlubica.sk" />

[[Řád zbožných škol|Piarista]] P. Anton Wisniewski dal v 18. století kostelu dnešní podobu. Opravil [[Sakristie|sakristii]] a nechal do ní vytvořit nový vstup. V roce 1766 pak pořídil pro kostel dva nové [[boční oltářeoltář]]e. Největší změnu však realizoval v roce 1772, kdy dal celý interiér vymalovat dodnes zachovanou iluzivní malbou, dal pozlatit hlavní oltář spolu s bočními a dal zhotovit do lodě nové lavice. Při dalším rozsáhlém požáru v Ľubici v roce 1786 podlehl kostel spolu s jeho věží. Věž byla následně obnovena v roce 1792, přičemž dostala [[BarokoBarokní architektura|barokní]] podobu. V letech před [[První světová válka|první světovou válkou]] kostel utrpěl několik ztrát. V letech 1916–1917 zrekvirovalo[[rekvírování zvonů|zrekvírovalo]] vojsko z kostela tři zvony z let 1624, 1757 a 1814. Rovněž vzali i 80 píšťal z [[varhany|varhan]] a měděný plech ze střechy kostela, takže kostel byl dlouhá léta jen provizorně zakryt. I tato provizorní střecha podlehla požáru v roce 1934, což vyvolalo v letech 1936–1937 rozsáhlé opravy kostela. Kostel byl zastřešený, a věž dostala novou helmici v původním barokním tvaru, kostel byl vydlážděný a taktéž byly opraveny oltáře spolu s malbou v interiéry. Poměrně velké opravy proběhly i v 60. letech 20. století a v roce [[1986]].<ref name="farnostlubica.sk" />

Kostel je považován za největší dvoulodní stavbu na [[Spiš|Spiši]]. Skládá se z podélného, ​​polygonálně ukončeného [[Kněžiště|presbytáře]] se [[Sakristie|sakristií]] na severu, z dlouhého loďového korpusu s jižní předsíní a z mohutné hranolové věže ukončené nástavbou s cibulovitou barokní hlavicí a gotickým oknem nad kterým byla vybudován kovový ochoz, který sloužil jako ochrana proti požáru. Spodní část věže spolu se schodištěm do prvního patra jsou [[Románský sloh|románské]]. Závěr presbytáře podpírají jednou odstupňované opěráky s pultovými stříškami. Jižní a severní stranu kostela podpírají dodatečné mohutné opěrné [[Pilíř|pilíře]], postavené většinou mimo [[Klenba|klenbováklenební pole]] pole. Všechna lomená okna lodě jsou umístěna na jižním průčelí. Kostel měl původně 5 vstupů, ale několik z nich bylo v pozdějších dobách zazděno. Kněžiště, které je téměř stejně široké jako dvojlodí, je zaklenutyzaklenuto jedním čtvercovým polem [[křížová klenba|křížové klenby]] a pětiosminovým závěrem. Sakristie je zaklenuta třemi čtvercovými křížovými klenbami. Dvojlodí je zaklenuto také křížovou klenbou kterou uprostřed podpírají 3tři polygonální sloupy s polygonálními sokly, navrchu ukončenými jemnou profilací, které jsou umístěné za sebou v středové podélné ose.<ref name="Žáry">{{Citace monografie

Po vstupu do kostela se před očima otevírá monumentální [[Loď (architektura)|dvojlododídvojlodí]] zaklenuté křížovými klenbami s profilovanými [[žebro (architektura)|žebry]], které podpírají 3tři mohutně kamenné pilíře umístěny ve středové ose kostela. Na obvodových stěnách dosedají žebra, která se zde často nepravidelně protínají, na [[konzola (architektura)|konzoly]] ve tvaru různých hlaviček s římsami na vrchu.<ref name="Žáry" /> V zadní části [[Loď (architektura)|lodě]] se nachází dřevěná pozdě renesanční varhanní [[empora]] ze 17. století postavená na 6šesti sloupech, na kazetách se nacházejíínacházejí malby s hudební tématikou ze začátku 18. století, následně doplněné a opravené na počátku 20. stolstoletí. Celý interiér včetně tvaroslovných článků pokrývá podzněpozdně barokní iluzivní malba. Po obou stranách presbytáře jsou umístěny chórové lavice z roku 1511, malířskoumalířsky výzdobenévyzdobené.

Celému interiéru dominuje hlavní oltář z roku 1709 ve zlatých barvách, který zaplňuje celou čelní stěnu svatyně. Na oltáři jsou plastiky ze začátku 16. stolstoletí. Uprostřed hlavního oltáře je umístěna gotická oltářní skříň, která se zachovala z roku kolem 1511 z dílny [[Mistr Pavel z Levoče|Mistra Pavla z Levoče]]. V kostele se také nachází ještě jedna vzácná historická památka ze středověku. Jde o bronzovou [[Křtitelnice|křtitelnici]], která byla ulitá v roce 1463.

Hlavní oltář doplňují dva boční, které stojí po stranách dvojlodí. Na levé straně se nachází oltář svatého Pavla a v pravovpravo oltář apoštola Tomáše. Oltář svatého Pavla z roku 1766, sestává z bohatého rokajovým[[rokaj]]ovým zlatého rámu a obrazu ''Obrácení svatého Pavla'' (olej na plátně, 250x150 cm), po stranách jsou plastiky sv. Jana a Matouše apoštola. Oltář apoštola Tomáše z 2. poloviny 18. století, taktéž s bohatým rokajovým rámem s obrazem sv. Tomáše (olej na plátně, 250x150 cm), po stranách dvě plastiky svatého Lukáše a apoštola Marka.

Zajímavá je už jensamotná poloha kostela, který se tyčí nad městem na kopci a tak dominuje svému okolí. Kostel je obklopen zděnou ohradou, za kterou byl původně hřbitov. Ve věži se nachází vzácný zvon, který byl ulit zvonaři Pavlem Gaalem a Janem Wagnerem v roce 1475. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je také považován za největší dvoulodní sakrální stavbu na Spiši. Kostel se z velké části zachoval ve své středověké podobě.<ref name="farnostlubica.sk" />

Na průčelích kostela se zachovalo několik architektonických významných památek. Na jižním průčelí je to gotický [[portál (architektura)|portál]] ze 13. století vedoucí původně do svatyně, který ale byl později zazděn. Na témže průčelí bylo v 20. století objeveny malé kulaté gotické okno ve tvaru ranněraně gotické [[rozeta (architektura)|rozety]]. Patří k nejstarším památkám kostela, také k ojedinělým, jelikož se takový typ rozety objevuje na Slovensku jen zřídka.<ref name="farnostlubica.sk" />

Podle některých odborníků mohl být původní pozdně kostel podstatně menší než současná stavba. Při ranněraně gotické přestavbě byla prodloužena loď a přistavěnypřistavěn kvadratickékvadratický presbytář.<ref name="apsida.sk" />

Součástí vybavení interiéru je také bronzová [[křtitelnice]] z roku 1463. Klenby kostela nesou tři [[Mnohoúhelník|polygonální]] [[Pilíř|pilíře]], které ho rozdělují na dvě [[Loď (architektura)|lodě]]. Východní je 13boký s průměrem 72 cm, ostatní dva jsou 10boké s průměrem 62 cm.<ref name="apsida.sk" /> Na sloupech jsou zachycenyzachycena gotickégotická žebra elegantní křížové klenby. Konzoly několika žeber mají tvar lidských tváří.<ref name="farnostlubica.sk" />