Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: nájemce dvora ve Chlumu, pronájem po roce 1924, polesí
značka: editor wikitextu 2017
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 105:
| url = https://www.respekt.cz/fokus/jak-cesi-okradli-deti-arcivevody-ferdinanda
| datum přístupu = 2020-10-25
}}</ref> Dne 3. června 1922 Chlum navštívil ministr zemědělství [[František Staněk]].<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 07.06.1922, 17(130). s. 5. </ref>
}}</ref>
 
{{Citát v rámečku|Pro další osud dětí Františka Ferdinanda však bylo zcela klíčové usnesení parlamentu založené na 208. článku mírové smlouvy vítězných mocností. Veškerý majetek Habsburků podle něj připadal nově zformovaným státům. ČSR pak využila volného výkladu smlouvy a do praxe uvedla její extrémní podobu. Po divoké diskuzi parlamentem prošel i zákon, který z dětí [[Hohenbergové|Hohenberků]] dětí udělal Habsburky, takže jejich majetek mohl být vyvlastněn.|iDNES.cz, Arcivévodovy děti vyhnali z Konopiště, nacisté je nutili čistit latríny, 29. června 2014 <ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 116:
 
=== Správa státních lesů a Správa státních statků a rybníků ===
V roce 1924 vzniklo v Třeboni [[Československé státní lesy a statky|Ředitelství státních lesů a statků]], kterému v první instanci podléhala v Chlumu u Třeboně zřízená '''Správa státních lesů''' (hospodařící na polesích [[Hamr (okres Jindřichův Hradec)|Zámecký Hamr]], [[Nová Ves u Klikova|Nová Huť]], [[Staňkov (okres Jindřichův Hradec)|Staňkov]], [[Mirochov]] a [[Halámky]]).<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 05.02.1928, 23(31). s. 7.</ref> a '''Správa státních statků a rybníků''' (hospodařící na velkostakuVelkostatek Chlum s celkovou rozlohou 6 696 ha, (z toho 2 083 ha zemědělské půdy a rybníků) obdržela '''Správa státních statků a rybníků'''.<ref>Státní archiv v Třeboni: průvodce po archivních fondech, díl 4, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1959, s. 222.</ref><ref>Jihočeský sborník historický, svazek 65, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích., 1996, s. 85.</ref>{{#tag:ref|'''Ředitelství stát. lesů a statků v Třeboni''' (lesní rada Ing. Rud. Komárek). Jako první instance mu podléhala: správa státních lesů v [[Protivín|Protivíně]] (lesní kontrolor Alois Sobotka), v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] (lesmistr Ing. Jaroslav Tichý), v [[Kardašova Řečice|Kard. Rečici]] (lesmistr Ing. Josef Mata), v [[Třeboň|Třeboni]] (lesní asistent Ing. Josef Drozda), v [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]] (lesní kontrolor Ing. Josef Pražák), v [[Nové Hrady (zámek, okres České Budějovice)|Nových Hradech]] (lesmistr Jaromír Haněl), v [[Hrotovice (zámek)|Hrotovicích]] (ředitel Karel Anderle), v [[Hostim|Hostimi]] (ředitel Karel Brachfeld), v [[Lesonice (okres Třebíč)|Lesonicích]] (lesní správce Viktor Jedlička), v [[Jemnice (zámek)|Jemnici]] (lesní správce Jiří Souček), správa státních lesů a statků v [[Uherčice (zámek)|Uherčicích]] (lesmistr Ing. Ludvík Panzner), v [[Český Rudolec (zámek)|Čes. Rudolci]] (lesní správce Rudolf Žák), správa státní pily v Třeboni (lesní asistent Ing. Jaromír Folk), správa státní pily a továrny na bedny a sudy ve Znojmě (ředitel Jan Klempa), správa státních statků v Třeboni (vrchní hospodářský správce Ing. Jar. Kovaříček), v [[Šimanov]]ě (vrchní hospodářský správce Josef Bruthanz), ve [[Kestřany|Starých Kestřanech]] (hospodářský asistent. Anton Jareš), v [[Netolice|Netolicích]] (hospodářský správce Ing. Frant. Svoboda), v [[Janov (Staré Hobzí)|Janově]] (hospodářský asistent Jehlička), správa státních rybníků v Třeboni (sml. hosp. as. Ing. Jan Hubáček), v [[Protivín|Protivíně]] (ryb. spr. Jan Řepa), v Jindř. Hradci (ryb. spr. Jan Komárek); správa stát. statků a rybníků v Chlumu u Třeboně (hospodářský asistent Ing. František Hamerník). Zdroj: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1928, 36(1). s. 188.|group="pozn."}} Ještě v roce 1928 někteří zaměstnanci velkostatku prý s radostným povzdechem kvitovali, že by zámek mohly nakonec získat arcivévodovy děti („''Kdyby to Pán Bůh dal! Žilo se nám dříve daleko lépe. — A takhle nemluví jen ona sama.''”).<ref>''Expres''. Praha: Jiří Stříbrný, 21.11.1928, 1(60). s. [1]: Dostanou děti France Ferdinanda také ostatní statky svého otce? Nejen Konopiště, také panství Chlum u Třeboně čeká na staré panstvo?</ref>
 
Už v roce 1924 nabídlo Ředitelství státních lesů a statků v Třeboni na státním velkostatku v Chlumu u Třeboně uprázdněnou budovu bývalého lihovaru do pronájmu. V budově lihovaru se nacházelo veškeré strojní zařízení na parní pohon. Nabídky k pronájmu přijímala Vrchní správa státního velkostatku Chlum u Třeboně.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 25.06.1924, 19(148). s. 12.</ref> Od 1. ledna začala správa velkostatku pronajímat také výčep lihovin na čp. 11.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.09.1925, 20(215). s. 10. </ref> Výčep lihovin s výrobou likérů a vína provozoval Karel Weiskopf, který byl po zřízení [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] z nájmu vypovězen a celá jeho rodina zahynula v [[Auschwitz|koncentračním táboře Auschwitz]].<ref>{{Citace elektronického periodika