Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: prolinky značka: editor wikitextu 2017 |
→Historie: nájemce dvora ve Chlumu, pronájem po roce 1924, polesí značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 40:
| '''Dvory''' || Chlumec: 55,24 ha polí a 55,81 ha luk; [[Lutová]] 31,65 ha polí a 78,26 ha luk ve vlastní správě; ostatní hospodářská výměra byla v dílcích pronajata a vedle těchto pozemků byla část přidělena k honitbě.
|-
| '''Průmysl''' || Železárny, slévárny, drátárny, továrna na drátěné hřebíky v Chlumci ve vlastní správě; umělecký (mechanický) mlýn v Chlumci v pronájmu (
| titul = Vilém Dubský
| periodikum = geni_family_tree
| url = https://www.geni.com/people/Vil%C3%A9m-Dubsk%C3%BD/6000000021773065346
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-10-25
}}</ref> sklárny a pila v pronájmu (Carl Stölzle‘s Söhne, Aktiengesellschaft für Glasfabrikation, [[Brand-Nagelberg|Nagelberg]])
|-
| '''Výrobky na prodej'''|| 300 q žita, 200 q ovsa, 500 q brambor, 300—400 q sena, dříví, zvěř a ryby
Řádek 54 ⟶ 60:
| '''Hutní úřad''' || [[Chlum u Třeboně|Josefov]] (Eisenwerck Josefsthal): Beneš Josef (pokladník), Lottmann Julius (šichtmistr), Joos Jindřich (valcmistr), v Chlumci Feichtl František (klíčník)
|-
| '''Úředníci na zámku'''|| Graf Karel (lesmistr a ředitel panství), Kasalický Josef (hospodářský správce), Birner Bedřich (důchodní), Penížka
|-
| '''Úředníci na revírech''' || Peschke František (revírník v Kolné u [[Lutová|Lutové]]), Kohout Leopold (revírník v [[Hamr (okres Jindřichův Hradec)|Hamru]]/Hammerdorf), Topinka Stanislav (lesní adjunkt v [[Nová Ves u Klikova|Nové Huti/Fichtenthalu]]), Schofka Jan (revírník v [[Nová Ves u Klikova|Nové Huti/Fichtenthalu]]), Stassek Jan (revírník v [[Nová Ves u Klikova|Nové Vsi u Klikova]]/Kösselsdorf), Fürst František (revírník v [[Stříbřec|Stříbřeci]]/Silberlos, pošta [[Stráž nad Nežárkou|Stráž]]), Hofbauer František (revírník v [[Mirochov|Mirochově]]), Žebro Vojtěch (revírník v [[Mirochov|Mirochově]]), Gumbert Heřman (lesní adjunkt v Chlumci), Hofbauer Jan (lesní adjunkt v Chlumci)
|}
V roce 1912 nabídl Sekretariát arcivévody Františka Ferdinanda d'Este ve Vídni chlumecké panství do pronájmu (i s pozemky doposud parcelně propachtovanými, a to v celku anebo rozdělenými na dva dvory). К panství patřily: pole o výměře 305 [[Hektar|ha]] 64 arů 4 m², louky o výměře 110 ha 29 arů 59 m² a samotné panství o rozloze 12 ha 70 arů 73 m². Sekretariát předpokládal, že živý a mrtvý inventář se též pronajme nebo odprodá.<ref>''Lidové noviny''. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 27.9.1912, 20(266). s. (9).</ref> Nájemce chlumského dvora Emil Dvořák v roce 1913 nechal bývalou drátovnu v Chlumu upravit na lihovar.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Historie a současnost těžby železné rudy na Třeboňsku
| url = http://www.ruze.ekomuzeum.cz/tezba/docs/chlumeckeho.pdf
| vydavatel = Společnost Rožmberk o.p.s.
| místo = Třeboň
| datum vydání = 2008
| datum přístupu =
}}</ref>
Po [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|sarajevském atentátu]] se dcera Žofie se svými mladšími bratry Maxmiliánem a Ernstem uchýlili na rodinný zámek [[Konopiště]], kde společně přečkali první světovou válku. Po celou dobu války podléhal chlumský velkostatek správě hohenberských velkostatků ve Vídni a to až do listopadu 1918.
[[Soubor:Chlum u Třeboně 1932.jpg|náhled|Zámek v roce 1932]]
[[Soubor:Chlum u Třeboně-zámecký park-kamenná váza.jpg|náhled|Žardiniéra-květináč, autor Miroslav Raboch (*1931), zachována pouze jedna váza, která je ve spodní části poškozená<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 82 ⟶ 98:
}}</ref>
Teprve až v roce 1921 poslanci Národního shromáždění do zákona o vyvlastnění habsburského majetku připsali dodatek, že se týká „zejména bývalého následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho potomků“. Československý postup totiž neměl ve své době obdobu, ani Rakousko majetek
| příjmení = Třešňák
| jméno = Petr
Řádek 91 ⟶ 107:
}}</ref>
{{Citát v rámečku|Pro další osud dětí Františka Ferdinanda však bylo zcela klíčové usnesení parlamentu založené na 208. článku mírové smlouvy vítězných mocností. Veškerý majetek Habsburků podle něj připadal nově zformovaným státům. ČSR pak využila volného výkladu smlouvy a do praxe uvedla její extrémní podobu. Po divoké diskuzi parlamentem prošel i zákon, který z
| titul = Arcivévodovy děti vyhnali z Konopiště, nacisté je nutili čistit latríny
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 99 ⟶ 115:
}}</ref>}}
=== Správa státních lesů a Správa státních statků a rybníků ===
V roce 1924 vzniklo v Třeboni [[Československé státní lesy a statky|Ředitelství státních lesů a statků]], kterému v první instanci podléhala v Chlumu u Třeboně zřízená '''Správa státních lesů''' (hospodařící na polesích [[Hamr (okres Jindřichův Hradec)|Zámecký Hamr]], [[Nová Ves u Klikova|Nová Huť]], [[Staňkov (okres Jindřichův Hradec)|Staňkov]], [[Mirochov]] a [[Halámky]])<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 05.02.1928, 23(31). s. 7.</ref> a '''Správa státních statků a rybníků'''
Už v roce 1924 nabídlo Ředitelství státních lesů a statků v Třeboni na státním velkostatku v Chlumu u Třeboně uprázdněnou budovu bývalého lihovaru do pronájmu
| titul = Historie živností: Chlum u Třeboně
| periodikum = www.chlum-ut.cz
| url = https://www.chlum-ut.cz/historie-zivnosti/d-1176
| datum přístupu = 2020-10-25
}}</ref> Nájemcem dvora v Lutové se stal [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárník]] Jindřich Tvrz.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.12.1925, 20(279). s. 6.: Kvitování darů a příspěvků ve prospěch volebního a agitačního fondu Republikánské strany zemědělského a malorol. lidu v Praze.</ref> Od roku 1934 Správa statků a rybníků nabídla do pronájmu také bývalý panský mlýn v obci. Novým nájemcem po p. Dubskému z Františkova se stal Václav Vaněk.
{{Citát v rámečku|'''Pronájem mlýna.''' ▼
:'''Správa státních statků a rybníků v Chlumu u Třeboně''' pronajme od 1. ledna 1934 na dobu 6 po sobě jdoucích let mlýn o třech složeních, s vodní turbinou o výkonnosti 58 HP, v Chlumu u Třeboně, se semílací kapacitou 2—3 vagonů týdně. S mlýnem spojena je i pila o jednom rámu, rozměrů 40X90, sloužící pro seřež kulatiny z okolních malolesů. ▼
:Podrobné nájemní podmínky a popis mlýna možno obdržeti u podepsané správy za poplatek 25 Kč a na požádání budou tyto uchazečům zaslány. Rádně doložené a kolkované nabídky v zapečetěné obálce opatřené nápisem »Nájem mlýna — oferta« jest zaslati podepsané správě nejdéle do 10. října t. r. ▼
:Volná volba mezi uchazeči, případné odmítnutí všech nabídek se vyhrazuje a správa není vázána nejvyšší nabídkou. - Správa státních statků a rybníků v Chlumu u Třeboně.|[[Venkov (agrární deník)|Venkov]], 17.09.1933<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 17.09.1933, 28(218). s. 15.</ref>}}▼
V roce 1937 zavedlo Ústřední ředitelství státních lesů a statků ochrannou značku »'''Třeboňský kapr'''«, kterou mohli užívat jen obchodníci prodávající kapry z obvodu správy státních rybníků v [[Třeboň|Třeboni]], [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]] či v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a [[Protivín|Protivíně]].<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 28.10.1937, 32(254). s. 25. </ref>▼
Ve třicátých letech mlýn vyhořel a byl modernizován. V listopadu 1939 vyhlásila Správa státních statků a rybníků v Chlumu u Třeboně novou veřejnou soutěž na pronájem mlýna (od 1. ledna 1940 na dobu šesti let). Vodní mlýn byl vybavený novým zařízením o dvou složeních s kompletním příslušenstvím a [[Vodní turbína|vodní turbínou]] o výkonosti 58 [[Koňská síla|Ks]]. Stále k němu patřila i jednorámová pila o průchodu 40 cm a dále pak pekárna k provozování pecnářské živnosti. Roční kontingent mlýna činil 2000 q žita a 1500 q pšenice.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 19.11.1939, 34(272). s. 16. </ref> Mlýn s pilou pronajala státní správa opět Václavovi Vaňkovi, který jej provozoval až do [[Únor 1948|února 1948]].<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| příjmení =
| jméno = Moravská zemská knihovna v Brně
| titul = Digitální knihovna: Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství: Adressbuch des Protektorates Böhmen und Mähren für Industrie, Gewerbe, Handel und Landwirtschaft, Svazek I, Band I: Seznam adres: Čechy = Adressenverzeichnis: Böhmen. Praha: R. Mosse, 1939. s. 236.
| periodikum = www.digitalniknihovna.cz
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:37466720-c176-11e4-b2e2-005056827e52?page=uuid:0eee69d0-ee44-11e4-9c07-001018b5eb5c&fulltext=Chlum%20u%20T%C5%99ebon%C4%9B
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-10-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Historie živností: Chlum u Třeboně
| periodikum = www.chlum-ut.cz
| url = https://www.chlum-ut.cz/historie-zivnosti/d-1176
| datum přístupu = 2020-10-25
}}</ref>
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se v zámku nacházelo skladiště německého letectva.▼
=== Letovisko ===
Koncem dvacátých a počátkem třicátých let se Chlum stal velkou módou. V té době přijížděli do Chlumu hudební skladatelé, spisovatelé a umělci jako byli [[Oskar Nedbal]], [[Vítězslav Novák]], [[Antonín Sova]], [[Karel Matěj Čapek-Chod|K. M. Čapek-Chod]], [[Gabriela Preissová]] a koncem 30. let poprvé [[František Hrubín]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = - Jihočeský kraj - Okres Jindřichův Hradec - Chlum u Třeboně {{!}} Česko na Světadílech
Řádek 125 ⟶ 176:
| datum přístupu = 2020-10-18
}}</ref>
▲Už v roce 1924 nabídlo Ředitelství státních lesů a statků v Třeboni na státním velkostatku v Chlumu u Třeboně uprázdněnou budovu bývalého lihovaru do pronájmu a k využití k jiným průmyslovým účelům. V budobě lihovaru se nacházelo veškeré strojní zařízení na parní pohon. Nabídky k pronájmu přijímala Vrchní správa státního velkostatku Chlum u Třeboně.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 25.06.1924, 19(148). s. 12.</ref> Nájemcem dvora v Lutové se stal [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrárník]] Jindřich Tvrz.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.12.1925, 20(279). s. 6.: Kvitování darů a příspěvků ve prospěch volebního a agitačního fondu Republikánské strany zemědělského a malorol. lidu v Praze.</ref> Od roku 1934 Správa statků a rybníků nabídla do pronájmu také bývalý panský mlýn v obci.
▲{{Citát v rámečku|'''Pronájem mlýna.'''
▲:'''Správa státních statků a rybníků v Chlumu u Třeboně''' pronajme od 1. ledna 1934 na dobu 6 po sobě jdoucích let mlýn o třech složeních, s vodní turbinou o výkonnosti 58 HP, v Chlumu u Třeboně, se semílací kapacitou 2—3 vagonů týdně. S mlýnem spojena je i pila o jednom rámu, rozměrů 40X90, sloužící pro seřež kulatiny z okolních malolesů.
▲:Podrobné nájemní podmínky a popis mlýna možno obdržeti u podepsané správy za poplatek 25 Kč a na požádání budou tyto uchazečům zaslány. Rádně doložené a kolkované nabídky v zapečetěné obálce opatřené nápisem »Nájem mlýna — oferta« jest zaslati podepsané správě nejdéle do 10. října t. r.
▲:Volná volba mezi uchazeči, případné odmítnutí všech nabídek se vyhrazuje a správa není vázána nejvyšší nabídkou. - Správa státních statků a rybníků v Chlumu u Třeboně.|[[Venkov (agrární deník)|Venkov]], 17.09.1933<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 17.09.1933, 28(218). s. 15.</ref>}}
▲V roce 1937 zavedlo Ústřední ředitelství státních lesů a statků ochrannou značku »'''Třeboňský kapr'''«, kterou mohli užívat jen obchodníci prodávající kapry z obvodu správy státních rybníků v [[Třeboň|Třeboni]], [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]] či v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] a [[Protivín|Protivíně]].<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 28.10.1937, 32(254). s. 25. </ref>
▲V listopadu 1939 vyhlásila Správa státních statků a rybníků v Chlumu u Třeboně novou veřejnou soutěž na pronájem mlýna (od 1. ledna 1940 na dobu šesti let). Vodní mlýn byl vybavený novým zařízením o dvou složeních s kompletním příslušenstvím a [[Vodní turbína|vodní turbínou]] o výkonosti 58 [[Koňská síla|Ks]]. Stále k němu patřila i jednorámová pila o průchodu 40 cm a dále pak pekárna k provozování pecnářské živnosti. Roční kontingent mlýna činil 2000 q žita a 1500 q pšenice.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 19.11.1939, 34(272). s. 16. </ref>
▲Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se v zámku nacházelo skladiště německého letectva.
=== Po 2. světové válce ===
|