Wikipedie

Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značka: editor wikitextu 2017
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 68:
| datum přístupu = 2020-10-19
}}</ref>]]
 
Po 1. světové válce přešel zámek do [[Československé státní lesy a statky|vlastnictví československého státu]]. Už v roce 1918 byl na dvoře v [[Lutová|Lutové]] soudně ustanoven správce Josef Kraus.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.11.1918, 13(266). s. 8.</ref> V roce 1924 vzniklo v Třeboni '''Ředitelství státních lesů a statků''', kterému v první instanci podléhala v Chlumu u Třeboně zřízená '''Správa státních lesů''' a '''Správa státních statků a rybníků''' s velkostakem ve Chlumu, jehož celková rozloha činila 6 696 ha (z toho 2 083 ha zemědělské půdy a rybníků).<ref>Státní archiv v Třeboni: průvodce po archivních fondech, díl 4, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1959, s. 222.</ref><ref>Jihočeský sborník historický, svazek 65, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích., 1996, s. 85.</ref> Nájemcem dvora v Lutové byl od roku 1925 Jindřich Tvrz.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.12.1925, 20(279). s. 6.: Kvitování darů a příspěvků ve prospěch volebního a agitačního fondu Republikánské strany zemědělského a malorol. lidu v Praze.</ref>{{#tag:ref|'''Ředitelství stát. lesů a statků v Třeboni''' (lesní rada Ing. Rud. Komárek). Jako první instance mu podléhala: správa státních lesů v [[Protivín|Protivíně]] (lesní kontrolor Alois Sobotka), v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] (lesmistr Ing. Jaroslav Tichý), v [[Kardašova Řečice|Kard. Rečici]] (lesmistr Ing. Josef Mata), v [[Třeboň|Třeboni]] (lesní asistent Ing. Josef Drozda), v [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]] (lesní kontrolor Ing. Josef Pražák), v [[Nové Hrady (zámek, okres České Budějovice)|Nových Hradech]] (lesmistr Jaromír Haněl), v [[Hrotovice (zámek)|Hrotovicích]] (ředitel Karel Anderle), v [[Hostim|Hostimi]] (ředitel Karel Brachfeld), v [[Lesonice (okres Třebíč)|Lesonicích]] (lesní správce Viktor Jedlička), v [[Jemnice (zámek)|Jemnici]] (lesní správce Jiří Souček), správa státních lesů a statků v [[Uherčice (zámek)|Uherčicích]] (lesmistr Ing. Ludvík Panzner), v [[Český Rudolec (zámek)|Čes. Rudolci]] (lesní správce Rudolf Žák), správa státní pily v Třeboni (lesní asistent Ing. Jaromír Folk), správa státní pily a továrny na bedny a sudy ve Znojmě (ředitel Jan Klempa), správa státních statků v Třeboni (vrchní hospodářský správce Ing. Jar. Kovaříček), v [[Šimanov]]ě (vrchní hospodářský správce Josef Bruthanz), ve [[Kestřany|Starých Kestřanech]] (hospodářský asistent. Anton Jareš), v [[Netolice|Netolicích]] (hospodářský správce Ing. Frant. Svoboda), v [[Janov (Staré Hobzí)|Janově]] (hospodářský asistent Jehlička), správa státních rybníků v Třeboni (sml. hosp. as. Ing. Jan Hubáček), v [[Protivín|Protivíně]] (ryb. spr. Jan Řepa), v Jindř. Hradci (ryb. spr. Jan Komárek); správa stát. statků a rybníků v Chlumu u Třeboně (hospodářský asistent Ing. František Hamerník). Zdroj: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1928, 36(1). s. 188.|group="pozn."}}▼
Ačkoli Ferdinandovy děti patřily k [[Hohenbergové|rodu Hohenbergů]], československé úřady s nimi naložily stejně jako s Habsburky a zabavily jim veškerý majetek. Už v roce 1918 byl na dvoře v [[Lutová|Lutové]] soudně ustanoven správce Josef Kraus.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.11.1918, 13(266). s. 8.</ref>
 
{{Citát v rámečku|Pro další osud dětí Františka Ferdinanda však bylo zcela klíčové usnesení parlamentu založené na 208. článku mírové smlouvy vítězných mocností. Veškerý majetek Habsburků podle něj připadal nově zformovaným státům. ČSR pak využila volného výkladu smlouvy a do praxe uvedla její extrémní podobu. Po divoké diskuzi parlamentem prošel i zákon, který z hohenberských dětí udělal Habsburky, takže jejich majetek mohl být vyvlastněn.|iDNES.cz, Arcivévodovy děti vyhnali z Konopiště, nacisté je nutili čistit latríny, 29. června 2014 <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Arcivévodovy děti vyhnali z Konopiště, nacisté je nutili čistit latríny
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pribeh-deti-frantiska-ferdinanda-d-este.A140626_142246_zahranicni_ert
| datum vydání = 2014-06-29
| datum přístupu = 2020-10-24
}}</ref>}}
 
▲PoV 1.roce světové1924 válcevzniklo přešelv zámek doTřeboni [[Československé státní lesy a statky|vlastnictví československého státu]]. Už v roce 1918 byl na dvoře v [[Lutová|Lutové]] soudně ustanoven správce Josef Kraus.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.11.1918, 13(266). s. 8.</ref> V roce 1924 vzniklo v Třeboni '''Ředitelství státních lesů a statků''']], kterému v první instanci podléhala v Chlumu u Třeboně zřízená '''Správa státních lesů''' a '''Správa státních statků a rybníků''' s velkostakem ve Chlumu, jehož celková rozloha činila 6 696 ha (z toho 2 083 ha zemědělské půdy a rybníků).<ref>Státní archiv v Třeboni: průvodce po archivních fondech, díl 4, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1959, s. 222.</ref><ref>Jihočeský sborník historický, svazek 65, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích., 1996, s. 85.</ref> Nájemcem dvora v Lutové byl od roku 1925 Jindřich Tvrz.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.12.1925, 20(279). s. 6.: Kvitování darů a příspěvků ve prospěch volebního a agitačního fondu Republikánské strany zemědělského a malorol. lidu v Praze.</ref>{{#tag:ref|'''Ředitelství stát. lesů a statků v Třeboni''' (lesní rada Ing. Rud. Komárek). Jako první instance mu podléhala: správa státních lesů v [[Protivín|Protivíně]] (lesní kontrolor Alois Sobotka), v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] (lesmistr Ing. Jaroslav Tichý), v [[Kardašova Řečice|Kard. Rečici]] (lesmistr Ing. Josef Mata), v [[Třeboň|Třeboni]] (lesní asistent Ing. Josef Drozda), v [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]] (lesní kontrolor Ing. Josef Pražák), v [[Nové Hrady (zámek, okres České Budějovice)|Nových Hradech]] (lesmistr Jaromír Haněl), v [[Hrotovice (zámek)|Hrotovicích]] (ředitel Karel Anderle), v [[Hostim|Hostimi]] (ředitel Karel Brachfeld), v [[Lesonice (okres Třebíč)|Lesonicích]] (lesní správce Viktor Jedlička), v [[Jemnice (zámek)|Jemnici]] (lesní správce Jiří Souček), správa státních lesů a statků v [[Uherčice (zámek)|Uherčicích]] (lesmistr Ing. Ludvík Panzner), v [[Český Rudolec (zámek)|Čes. Rudolci]] (lesní správce Rudolf Žák), správa státní pily v Třeboni (lesní asistent Ing. Jaromír Folk), správa státní pily a továrny na bedny a sudy ve Znojmě (ředitel Jan Klempa), správa státních statků v Třeboni (vrchní hospodářský správce Ing. Jar. Kovaříček), v [[Šimanov]]ě (vrchní hospodářský správce Josef Bruthanz), ve [[Kestřany|Starých Kestřanech]] (hospodářský asistent. Anton Jareš), v [[Netolice|Netolicích]] (hospodářský správce Ing. Frant. Svoboda), v [[Janov (Staré Hobzí)|Janově]] (hospodářský asistent Jehlička), správa státních rybníků v Třeboni (sml. hosp. as. Ing. Jan Hubáček), v [[Protivín|Protivíně]] (ryb. spr. Jan Řepa), v Jindř. Hradci (ryb. spr. Jan Komárek); správa stát. statků a rybníků v Chlumu u Třeboně (hospodářský asistent Ing. František Hamerník). Zdroj: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1928, 36(1). s. 188.|group="pozn."}}
 
Letní byty si zde pronajímali spisovatelé, básníci a hudební skladatelé, jezdil sem např. básník [[Antonín Sova]] nebo spisovatelka [[Gabriela Preissová]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Divišová | jméno = Kateřina | titul = Odlesky minulosti na vodní hladině | periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2008-8-6 | url = http://archiv.ihned.cz/c1-26172940-odlesky-minulosti-na-vodni-hladine}}</ref> Ještě v roce 1928 nebyla situace zámeckého areálu zcela dořešena a někteří bývalí panští dělníci prý s radostným povzdechem kvitovali, že by zámek získaly arcivévodovy děti („''Kdyby to Pán Bůh dal! Žilo se nám dříve daleko lépe. — A takhle nemluví jen ona sama.''”).<ref>''Expres''. Praha: Jiří Stříbrný, 21.11.1928, 1(60). s. [1]: Dostanou děti France Ferdinanda také ostatní statky svého otce? Nejen Konopiště, také panství Chlum u Třeboně čeká na staré panstvo?</ref> Od roku 1929 byl zámek pod správou [[Československé státní lesy a statky|Státních lesů a statků]] a byl využíván hlavně k rekreaci zaměstnanců ministerstva zahraničí a vládních činitelů.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlum_u_Třeboně_(zámek)“