Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí

Po 1. světové válce přešel zámek do [[Československé státní lesy a statky|vlastnictví československého státu]]. Už v roce 1918 byl na dvoře v Lutové soudně ustanoven správce Josef Kraus.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.11.1918, 13(266). s. 8.</ref> V roce 1924 vzniklo v Třeboni '''Ředitelství státních lesů a statků''', kterému v první instanci podléhala v Chlumu u Třeboně zřízená '''Správa státních statkůlesů''' a rybníků'''Správa vstátních Chlumustatků ua Třeboněrybníků''', která obstarávala i polní hospodářství.<ref>Státní archiv v Třeboni: průvodce po archivních fondech, díl 4, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1959, s. 222.</ref> Nájemcem dvora v Lutové byl od roku 1925 Jindřich Tvrz.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.12.1925, 20(279). s. 6.: Kvitování darů a příspěvků ve prospěch volebního a agitačního fondu Republikánské strany zemědělského a malorol. lidu v Praze.</ref>{{#tag:ref|'''Ředitelství stát. lesů a statků v Třeboni''' (lesní rada Ing. Rud. Komárek). Jako první instance mu podléhala: správa státních lesů v [[Protivín|Protivíně]] (lesní kontrolor Alois Sobotka), v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] (lesmistr Ing. Jaroslav Tichý), v [[Kardašova Řečice|Kard. Rečici]] (lesmistr Ing. Josef Mata), v [[Třeboň|Třeboni]] (lesní asistent Ing. Josef Drozda), v [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]] (lesní kontrolor Ing. Josef Pražák), v [[Nové Hrady (zámek, okres České Budějovice)|Nových Hradech]] (lesmistr Jaromír Haněl), v [[Hrotovice (zámek)|Hrotovicích]] (ředitel Karel Anderle), v [[Hostim|Hostimi]] (ředitel Karel Brachfeld), v [[Lesonice (okres Třebíč)|Lesonicích]] (lesní správce Viktor Jedlička), v [[Jemnice (zámek)|Jemnici]] (lesní správce Jiří Souček), správa státních lesů a statků v [[Uherčice (zámek)|Uherčicích]] (lesmistr Ing. Ludvík Panzner), v [[Český Rudolec (zámek)|Čes. Rudolci]] (lesní správce Rudolf Žák), správa státní pily v Třeboni (lesní asistent Ing. Jaromír Folk), správa státní pily a továrny na bedny a sudy ve Znojmě (ředitel Jan Klempa), správa státních statků v Třeboni (vrchní hospodářský správce Ing. Jar. Kovaříček), v [[Šimanov]]ě (vrchní hospodářský správce Josef Bruthanz), ve [[Kestřany|Starých Kestřanech]] (hospodářský asistent. Anton Jareš), v [[Netolice|Netolicích]] (hospodářský správce Ing. Frant. Svoboda), v [[Janov (Staré Hobzí)|Janově]] (hospodářský asistent Jehlička), správa státních rybníků v Třeboni (sml. hosp. as. Ing. Jan Hubáček), v [[Protivín|Protivíně]] (ryb. spr. Jan Řepa), v Jindř. Hradci (ryb. spr. Jan Komárek); správa stát. statků a rybníků v Chlumu u Třeboně (hospodářský asistent Ing. František Hamerník). Zdroj: Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1928, 36(1). s. 188.|group="pozn."}}

Letní byty si zde pronajímali spisovatelé, básníci a hudební skladatelé, jezdil sem např. básník [[Antonín Sova]] nebo spisovatelka [[Gabriela Preissová]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Divišová | jméno = Kateřina | titul = Odlesky minulosti na vodní hladině | periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2008-8-6 | url = http://archiv.ihned.cz/c1-26172940-odlesky-minulosti-na-vodni-hladine}}</ref> Ještě v roce 1928 nebyla situace zámeckého areálu zcela dořešena a něktříněkteří bývalí panští dělníci prý s radostným povzdechem kvitovali, že by zámek získaly arcivévodovy děti („''Kdyby to Pán Bůh dal! Žilo se nám dříve daleko lépe. — A takhle nemluví jen ona sama.''”).<ref>''Expres''. Praha: Jiří Stříbrný, 21.11.1928, 1(60). s. [1]: Dostanou děti France Ferdinanda také ostatní statky svého otce? Nejen Konopiště, také panství Chlum u Třeboně čeká na staré panstvo?</ref> Od roku 1929 byl zámek pod správou [[Československé státní lesy a statky|Státních lesů a statků]] a byl využíván hlavně k rekreaci zaměstnanců ministerstva zahraničí a vládních činitelů.