Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí

Po 1. světové válce přešel zámek do [[Československé státní lesy a statky|vlastnictví československého státu]]. Už v roce 1918 byl na dvoře v Lutové soudně ustanoven správce Josef Kraus.<ref>V''enkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 15.11.1918, 13(266). s. 8.</ref> Nájemcem dvora byl od roku 1925 Jindřich Tvrz.<ref>''Venkov: orgán České strany agrární''. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.12.1925, 20(279). s. 6.: Kvitování darů a příspěvků ve prospěch volebního a agitačniho fondu Republikánské strany zemědělského a malorol. lidu v Praze.</ref>

Letní byty si zde pronajímali spisovatelé, básníci a hudební skladatelé, jezdil sem např. básník [[Antonín Sova]] nebo spisovatelka [[Gabriela Preissová]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Divišová | jméno = Kateřina | titul = Odlesky minulosti na vodní hladině | periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2008-8-6 | url = http://archiv.ihned.cz/c1-26172940-odlesky-minulosti-na-vodni-hladine}}</ref> Ještě v roce 1928 nebyla situace zámeckého areálu zcela dořešena a něktří bývalí panští dělníci prý s radostným povzdechem kvitovali, že by zámek získaly arcivévodovy děti („''Kdyby to Pán Bůh dal! Žilo se nám dříve daleko lépe. — A takhle nemluví jen ona sama.''”).<ref>''Expres''. Praha: Jiří Stříbrný, 21.11.1928, 1(60). s. [1]: Dostanou děti France Ferdinanda také ostatní statky svého otce? Nejen Konopiště, také panství Chlum u Třeboně čeká na staré panstvo?</ref> Od roku 1929 byl zámek pod správou [[Československé státní lesy a statky|Státních lesů a statků]] a byl využíván hlavně k rekreaci zaměstnanců ministerstva zahraničí a vládních činitelů.