Martin Lupáč: Porovnání verzí

Přidáno 13 bajtů ,  před 2 měsíci
m
→‎Interpretace husitské minulosti: Drobné korektury pravopisného a syntaktického charakteru.
m (editace uživatele 2A00:1028:83B8:3696:BC09:AE54:F479:B96B (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Wicf)
značka: rychlý revert
m (→‎Interpretace husitské minulosti: Drobné korektury pravopisného a syntaktického charakteru.)
 
 
=== Výklad a obhajoba basilejských kompaktát ===
Patrně ještě větší přínos znamenaly Lupáčovy četné úvahy na téma basilejských, kompaktát. Lupáčovi šlo především o zpochybnění argumentů katolických oponentů, které redukovaly dohodu o přijímání podobojí v kompaktátech na krátkodobou věroučnou koncesi kalicha pro dospělé osoby. Během let formuloval Martin Lupáč několik klíčových tezí oponujících tradiční katolické interpretaci kompaktát. Zaprvé, basilejská kompaktáta nelze chápat jako udělení (koncesi) kalicha Čechům a Moravanům ze strany basilejského koncilu, protože přijímání podobojí má svůj základ v [[Bible|Bibli]]. Dle Lupáče pro tento závěr svědčí i pasáž z kompaktát stanovující, že Češi a Moravané budou přijímat podobojí mocí [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a církve, jeho pravé choti (''communicabunt sub utraque specie auctoritate Jhesu Christi et ecclesie, vere sponse sue''). Tuto církev pochopitelně odmítal ztotožnit s tou institucionální, kterou ve 30. letech zastupoval basilejský koncil.
 
Zadruhé, není pravda, že kompaktáta legalizují kalich jen do doby vydání dekretu ''Ut lucidius videatur'', popřípadě jen pro osoby přijímající podobojí v době uzavření husitsko-koncilních dohod. Zde Lupáč argumentoval vybranými pasážemi basilejských, ba i císařských kompaktát (jde o smlouvy mezi husity a [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] z let 1435''–''1436), které hovoří ve prospěch věčné platnosti kalicha. Odmítl výklad, že by se kompaktátní slova "kteří mají takový obyčej" vztahovala jen na tehdy žijící utrakvisty. Jako analogii k této úvaze využil Bibli, z níž vybral výroky gramaticky formulované v přítomném čase, ale závazné i pro budoucí generace.
Začtvrté, třebaže v ceduli A kompaktáta požadují po [[Češi|Češích]] a [[Moravané|Moravanech]] jednotu s církví ve [[Víra|víře]] a [[Ritus|ritu]] (zvyklostech) až na výjimku přijímání podobojí, není nutné, aby utrakvisté přijali veškerou víru či ritus katolické církve. Martin Lupáč se v tomto případě odvolával na ceduli B, v níž jsou pojmy víra a ritus z předešlé cedule jasně vymezeny - vírou se rozumí to, co je v souladu s Biblí a "správným" učením církve, zatímco ritem se rozumí zvyklosti, které jsou všeobecně zachovávány.
 
Protikatolický výklad basilejských úmluv promýšlel Lupáč v celé řadě svých spisů; za ten nejvýznamnější lze označit ''Super responso Pii pape'', v jehož druhé části autor citoval řadu papežových výroků a následně s nimi polemizoval. V úvodu spisu navíc přinesl řadu teologicko-historickouhistorických argumentů za účelem dokázat, že základ přijímání z kalicha není v kompaktátech. Podobně významný je i spis ''Sensus'', v němž Lupáč oponoval interpretaci kompaktát z pera Jana Papouška ze Soběslavi. Ohledně vztahu mezi kompaktáty a přijímáním dítek jsou zásadní závěrečné části spisů ''De communione parvulorum'' a ''O přijímání dítek''. Některé z Lupáčových tezí hájících kompaktáta se zjevně dočkaly ohlasu i řadu let po autorově smrti, neboť zaznívají v tisku kompaktát z roku 1513.
 
== Dílo ==
15

editací