Permské vymírání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Dopady na vývoj biosféry: drobná úprava |
|||
Řádek 18:
== Dopady na vývoj biosféry ==
V období permu byli zástupci podtřídy [[Synapsida]] (mezi nimiž se nacházeli i předkové savců) dominantními tvory, kteří se na vrchol dostali díky pokročilé stavbě lebky a čelistí. Naopak zástupci podtřídy [[Diapsida]], kteří se právě v době permu začali objevovat (mezi nimiž jsou předkové [[Krokodýli|krokodýlů]], [[Ichtyosauři|ichtyosaurů]], [[Ptakoještěři|pterosaurů]] a [[Dinosauři|dinosaurů]]), byli jen v malých formách a nic nenasvědčovalo, že by se měli stát významnější součástí ekosystémů. Obecně měli suchozemští obratlovci tendenci stahovat se do vyšších zeměpisných šířek, protože rovníkové oblasti byly kvůli vysokým teplotám prakticky neobyvatelné.<ref>Massimo Bernardi, Fabio Massimo Petti & Michael J. Benton (2018). [http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/285/1870/20172331 Tetrapod distribution and temperature rise during the Permian–Triassic mass extinction]. ''Proceedings of the Royal Society B'' '''285''' 20172331. doi: 10.1098/rspb.2017.2331.
V důsledku kataklyzmatických změn vymřelo 77 % až 96 % všech vodních a suchozemských druhů; novější odhady tento údaj zpřesnují na 81 %.<ref>http://phys.org/news/2016-10-paleontologist-great-dying-million-years.html - Paleontologist suggests 'great dying' 252 million years ago wasn't as bad as thought</ref> Přesná čísla jsou však neznámá, a to i z důvodů odlišných interpretací stratigrafie.<ref>A. G. [[Alexandr Georgijevič Ponomarenko|Ponomarenko]] (2017). Terrestrial Ecology Around the P/T Border. ''Paleontological Journal'' '''51''' (6): 53-58 (ruská edice). doi: [https://elibrary.ru/item.asp?id=30502984 10.7868/S0031031X17060046]</ref> Vymřeli například poslední [[trilobiti]], [[graptoliti]], [[pancířnatci]], trnoploutvé akantódy, [[obojživelníci]] subkategorie ''Lepospondyli'' a mnohé skupiny [[plazi|plazů]]. Vymírání postihlo i planktonické [[Dírkonošci|dírkonošce]] ''Fusulina''.
Dosavadní výhoda synapsidů přestala být směrodatná a místo toho se klíčovým faktorem stala dýchací soustava, která dosáhla vyššího stupně vývoje u triasových potomků permských diapsidů. Jako reakce na nedostatek kyslíku se u předků [[savci|savců]] a raných forem savců vyvinula [[bránice]] (důsledkem čehož u savců došlo k redukci žeber v oblasti břicha) pro zvýšení obsahu vzduchu vdechovaného do plic, a tím vyrovnávání sníženého obsahu kyslíku v atmosféře. U diapsidů se vyvinul systém [[Vzdušné vaky|vzdušných vaků]], který zdědili i [[ptáci]] a který jim umožnil vyrovnat se s nízkou koncentrací kyslíku. Díky vyšší efektivnosti vzdušných vaků oproti bránici získaly diapsidní druhy dominantní postavení v nově se rodících triasových ekosystémech, které nastupovaly na místa uvolněná vymřelými ekosystémy permskými. Změny způsobené vymíráním také pravděpodobně nastartovaly vývoj [[teplokrevnost]]i živočichů.<ref>https://phys.org/news/2020-10-world-greatest-mass-extinction-triggered.html#! - World's greatest mass extinction triggered switch to warm-bloodedness</ref>
Když se v pozdějších obdobích hladina kyslíku opět navýšila, ekosystémům dominovaly diapsidní skupiny. Potomci synapsidů oproti tomu nabývali jen malých rozměrů, což jim znemožnilo si vydobýt výraznější postavení v přírodě až do [[Vymírání na konci křídy|vymření všech diapsidních skupin]] (s výjimkou krokodýlů a ptáků) o 185 milionů let později.
|