Chronologie války v Náhorním Karabachu v roce 2020: Porovnání verzí

}}</ref> Baku podle ruských agentur tvrdilo, že arménské jednotky utrpěly silné ztráty, Jerevan hovořil o „stabilně napjaté“ situaci na frontě a pokračující střelbě během uplynulé noci.<ref name="iDNES4"></ref> Obě strany podle agentury AFP zůstávaly ke zmíněné výzvě hluché.<ref name="iDNES4"></ref> Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle Kommersantu prohlásil, že je nutné obnovit územní celistvost země a že boje skončí až poté, co se arménská vojska zcela stáhnout z regionu.<ref name="iDNES4"></ref> Ve výzvách k jednání neviděl žádný smysl, protože dosavadní rozhovory byly bezvýsledné.<ref name="iDNES4"></ref> Podobně se vyjádřil i jeho turecký spojenec, prezident Recep Tayyip Erdogan, podle nějž by se musela nejdříve Arménie stáhnout ze všech okupovaných území.<ref name="iDNES4"></ref> Prezident mezinárodně neuznávaného Náhorního Karabachu Araik Arutjunjan pak vyzval k přípravě na dlouhou válku.<ref name="iDNES4"></ref> „V noci v oblasti konfliktu zůstalo relativně stabilní napětí.<ref name="iDNES4"></ref> V různých částech (fronty) pokračovaly přestřelky z ručních zbraní a děl,“ uvedla mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stepanjanová podle agentury TASS.<ref name="iDNES4"></ref> Nepřítel ve snaze zlepšit své postavení se snažil o přeskupení a přesuny sil, které obránci odhalovali a zneškodňovali, dodala.<ref name="iDNES4"></ref> Náhorní Karabach, ovládaný arménskými separatisty, podle agentury Interfax hlásí 104 zabitých vojáků.<ref name="iDNES4"></ref> V zatemnělé metropoli Stěpanakertu, vzdálené asi 20 kilometrů od fronty, byly v noci na 1. října podle zpravodaje AFP slyšet dvě exploze.<ref name="iDNES4"></ref> Místní armáda pak oznámila, že sestřelila ázerbájdžánský vojenský vrtulník, který se zřítil na území sousedního Íránu.<ref name="iDNES4"></ref> Ázerbájdžán to popřel jako lež, všechny helikoptéry jsou „v naprostém pořádku a v plné bojové pohotovosti“, uvedl mluvčí ministerstva obrany.<ref name="iDNES4"></ref> Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle listu Kommersant tvrdil, že „nepřítel utrpěl značné ztráty“ a musel se stáhnout z dřívějších pozic po celé frontě.<ref name="iDNES4"></ref> Baku také uvádí, že během uplynulé noci jednotky zasadily „drtivé dělostřelecké údery pozicím ozbrojených sil Arménie“.<ref name="iDNES4"></ref> Ázerbájdžánská generální prokuratura podle agentury Reuters uvedla, že při arménském ostřelování města Terter byl ráno zabit civilista a těžce poškozeno nádraží.<ref name="iDNES4"></ref> Naopak při ázerbájdžánském ostřelování města Martuni v Náhorním Karabachu byli vážně zraněni dva francouzští novináři pracující pro deník Le Monde, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroj z arménské vlády.<ref name="iDNES4"></ref> Kvůli konfliktu se v Arménii již akreditovalo okolo dvou stovek zahraničních novinářů a značná část již dorazila na místo, uvedl Interfax.<ref name="iDNES4"></ref> Boje si vyžádali již desítky mrtvých, včetně civilistů, a byly označeny za nejhorší od 90. let minulého století.<ref name="iDNES4"></ref> Rusko vyjádřilo znepokojení ohledně zpráv o účasti žoldnéřů z Libye a Sýrie.<ref name="iDNES4"></ref> Podle něj mohou nájemní vojáci destabilizovat celý region.<ref name="iDNES4"></ref> S odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí o tom 30. září informovala agentura TASS.<ref name="iDNES4"></ref> Moskva prohlášením nepřímo kritizovala Ankaru za vojenskou podporu Ázerbájdžánu.<ref name="iDNES4"></ref> Arménie a Ázerbájdžán se v uplynulých dnech vzájemně obvinily z účasti žoldnéřů dovezených z Blízkého východu.<ref name="iDNES4"></ref> Podle Jerevanu se Turecko podílelo na převozu čtyř tisíc syrských bojovníků do oblasti, kde údajně bojují na straně Ázerbájdžánu.<ref name="iDNES4"></ref> Ankara to odmítla a naopak tvrdí, že nájemní vojáci bojují na arménské straně, včetně členů Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko, EU i Spojené státy označují za teroristickou organizaci.<ref name="iDNES4"></ref> Deník The Guardian v pondělí uvedl, že se ze syrské provincie Idlib – kde Ankara uplatňuje výrazný vliv – přesunula jednotka dobrovolníků, kteří v Ázerbájdžánu působí v rámci turecké soukromé bezpečnostní firmy jako pohraniční stráž.<ref name="iDNES4"></ref> Deník The Washington upozornil, že Turecko v zapojování žoldnéřů rozhodně není osamoceno.<ref name="iDNES4"></ref> Bylo to právě Rusko, které tuto taktiku začalo jako první ve velkém využívat.<ref name="iDNES4"></ref> Nájemní vojáci Kremlu blízké soukromé bezpečnostní firmy, takzvané Vagnerovy skupiny, podle četných zpráv médií i mezinárodních organizací působili v mnoha konfliktních oblastech světa – mimo jiné právě v Libyi či Sýrii.<ref name="iDNES4"></ref> StojíStálo zde však na opačné straně konfliktu, než kterou podporuje Turecko.<ref name="iDNES4"></ref>