Ukrajinská opera: Porovnání verzí

Odebráno 680 bajtů ,  před 1 měsícem
odkazy - milý robote, odkazy nejsou nedostupné, jen je třeba se přihlásit
(překlep)
(odkazy - milý robote, odkazy nejsou nedostupné, jen je třeba se přihlásit)
 
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.03638
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 1, kap. Музичний театр, s. 257–261.</ref>
 
Veřejná divadla na území dnešní Ukrajiny vznikala ve městech od konce 18.&nbsp;století, a to nejdříve ve [[Lvov]]ě, jenž jako [[hlavní město]] [[Halič]]e po jejím připojení k&nbsp;[[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] (1772) zažil rychlý kulturní rozkvět: roku 1774 vzniklo německé operní divadlo (bylo v&nbsp;provozu do roku 1872) a roku 1780 i&nbsp;polské (do 1939).<ref name="Grove-Lviv">{{Citace sborníku
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.51792
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref> Neslavnějším obdobím lvovské opery byla léta 1873–1900, kdy zde jako druhý a poté první kapelník působil a několik svých oper uvedl významný polský skladatel [[Henryk Jarecki]].<ref name="IUM2-344">{{Citace monografie
| příjmení = Bulat
| jméno = Т. P
| příjmení = Baley
| jméno = Virko
| titul = Lysenko, Mykola VytaliovychKharkiv
| sborník = The New Grove Dictionary of Opera
| vydavatel = Oxford University Press
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.14966
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref name="ME-Charkov">{{Citace sborníku
| titul = Charkovskij těatr opery i baleta (heslo)
| příjmení_sestavitele = Keldyš
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.15000
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref name="ME-Kyjev">{{Citace sborníku
| titul = Ukrainskij těatr opery i baleta (heslo)
| příjmení_sestavitele = Keldyš
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = https://doi.org/10.1093/gmo/9781561592630.article.20250
| url =
| jazyk = en
}} (omezený přístup)</ref> Divadla v&nbsp;ruské části Ukrajiny nejprve neměla vlastní umělecký personál a byla pronajímána na jednotlivé sezóny putovním, zejména italským [[operní společnost|operním společnostem]].<ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 2, kap. Muzyčno-dramatyčnyj teatr, s. 337–338.</ref> Zejména Oděsa, jež byla největším jihoruským městem a střediskem mezinárodního obchodu, se stala v&nbsp;19.&nbsp;století významným střediskem italské a francouzské opery.<ref>{{Citace monografie
| isbn = 5-88510-020-9
| jazyk = uk
}}</ref> ''[[Askoldova mohyla|Askoldovou mohylou]]'' [[Alexej Nikolajevič Verstovskj|Alexeje Nikolajeviče Verstovského]] zde 27.&nbsp;října (podle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] 8.&nbsp;listopadu) 1867 začal působit ruský operní soubor, jehož hudebníci se rekrutovali z&nbsp;velké části ze zrušeného nevolnického orchestru hraběte [[Pavel Petrovič Lopuchin|Pavla Petroviče Lopuchina]] (1788–1873), zatímco zpěváky přivezl podnikatel Ferdinand Berger z&nbsp;Petrohradu.<ref name="Neef85"/><ref name="Grove-Kiev"/><ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 2, kap. Muzyčno-dramatyčnyj teatr, s. 338.</ref> Od roku 1874 se hrály opery v&nbsp;ruštině soustavněji i&nbsp;v&nbsp;Charkově, kde se organizace souboru ujal zpěvák [[Alexandr Semjonovič Rapport]].<ref name="IUM2-339">Istorija ukrajinskoj muzyky 2, kap. Muzyčno-dramatyčnyj teatr, s. 339.</ref> Charkovský soubor zanikl roku 1886, definitivně však byl obnoven roku 1890.<ref name="IUM2-343">Istorija ukrajinskoj muzyky 2, kap. Muzyčno-dramatyčnyj teatr, s. 343.</ref> U&nbsp;charkovského divadla působil jako dirigent také [[Václav Suk|Váša Suk]], který zde v&nbsp;premiéře uvedl i&nbsp;svou operu ''[[Lesův pán]]'' (18921900, téhož roku i v Kyjevě).<ref name="IUM2-343"/> V&nbsp;Oděse se opery v&nbsp;ruštině začaly hrát roku 1873,<ref name="IUM2-339"/> avšak ruská opera plně nahradila italskou až roku 1910.<ref name="IUM3-306"/> Operní soubor byl mezitím konsolidován při otevření nového divadla roku 1887.<ref name="IUM2-339"/> Repertoárově se všechna tato tři divadla orientovala na carskou operu v&nbsp;Petrohradě ([[Mariinské divadlo]]) a Moskvě ([[Velké divadlo]]), jen někdy dávala příležitost uvést svá operní díla svým domácím hudebníkům ([[Leonid Dmitrijevič Malaškin]], Váša Suk), mezi nimiž se však žádná výrazná osobnost neprojevila.<ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 2, kap. Muzyčno-dramatyčnyj teatr, s. 343, 345.</ref> V&nbsp;ukrajinském jazyce tato divadla nehrála, koncem 19. a počátkem 20.&nbsp;století však bývaly jejich budovy mimo sezónu někdy pronajímány ukrajinským divadelním společnostem.
 
Od roku 1877 fungovalo profesionální veřejné divadlo hrající též opery, a to v&nbsp;německém jazyce, rovněž v&nbsp;[[Černovice (Ukrajina)|Černovicích]], nejprve pod záštitou města a od roku 1884 v&nbsp;režii místního divadelního družstva.<ref name="IUM2-344"/> Rozkvět opery (a hudebního života obecně) v&nbsp;Černovicích je spojován se jménem skladatele [[Vojtěch Hřímalý mladší|Vojtěcha Hřímalého]], který zde uvedl i své opery ''[[Zakletý princ]]'' a ''[[Švanda dudák (Hřímalý)|Švanda dudák]]''.<ref>{{Citace periodika
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.26118
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref name="Grove-Ukraine">{{Citace sborníku
| příjmení = Baley
| jméno = Virko
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.40470
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref>
[[Soubor:Stamps of Ukraine, 2013-06.jpg|náhled|Poštovní známka s portrétem S. Hulaka-Artemovského a scénou ze ''Záporožce za Dunajem'']]
První skutečně národní ukrajinskou operou se stala opera [[Semen Hulak-Artemovskyj|Semena Hulaka-Artemovského]] ''[[Záporožec za Dunajem]]'' (rusky ''{{Cizojazyčně|ru|Запорожец за Дунаем}}, ukrajinsky {{Cizojazyčně|uk|Запорожець за Дунаєм}}'', 1863 Petrohrad).<ref name="Javorska">{{Citace elektronické monografie
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.17272
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 2, kap. Operna tvorčisť, s. 217–229.</ref> Zhruba v&nbsp;téže době navíc Lysenko pro své děti a děti svých známých napsal tři dětské opery (''[[Drzá koza]]'' [''{{Cizojazyčně|uk|Коза-дереза}}''], ''[[Pan Kocký]]'' [''{{Cizojazyčně|uk|Пан Коцький}}''] a ''[[Zima a jaro]]'' [''{{Cizojazyčně|uk|Зима і Весна}}'']) pro různě vyspělé dětské pěvce a na základě lidových [[pohádka|pohádek]] i&nbsp;melodií; založil tím dodnes silnou tradici v&nbsp;ukrajinské hudební pedagogice.<ref name="Kalina"/><ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 2, kap. Operna tvorčisť, s. 208–210.</ref>
 
V pozdní fázi svého života Lysenko hledal nové cesty nad rámec dosavadního [[folklorismus|folklorismu]]. V&nbsp;letech 1896–1904 pracoval na opeře ''Sapfo'' (''{{Cizojazyčně|uk|Сапфо}}'') na starořecký námět a s&nbsp;využitím starořeckých [[modus (hudba)|modů]], již však nedokončil.<ref name="Kalina"/><ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 3, kap. Muzyčno-teatralna tvorčisť, s. 174.</ref> Burleskní satirická opera ''[[Aeneida (opera)|Aeneida]]'' (''{{Cizojazyčně|uk|Енеїда}}'', 1910) má blízko k&nbsp;[[Jacques Offenbach|offenbachovské]] operetě a kousavě paroduje [[samoděržaví]], četné folklórní scény ([[olymp]]ští bohové tančící [[hopak]] a [[Trója]]né [[kozáček]]) jsou pojednány (sebe-)ironicky.<ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 3, kap. Muzyčno-teatralna tvorčisť, s. 157–166.</ref><ref>{{Citace sborníku
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.O900186
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref>{{Citace sborníku
| titul = Arkas Nikolaj Nikolajevič (heslo)
| příjmení_sestavitele = Keldyš
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.44844
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref>
[[Soubor:Lyatoshynskiy borys 2008 zhytomyr.jpg|náhled|upright|Pomník Boryse Ljatošynského v jeho rodném Žytomyru]]
 
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.17242
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref>Staniševskyj, s. 74–77.</ref><ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 4, kap. Operna tvorčisť, s. 358–362.</ref>
 
==== Mimo sovětskou Ukrajinu ====
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.O005233
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref> Umělecké experimenty 20.&nbsp;let musely ustoupit jednotné, stranou diktované estetice [[socialistický realismus|socialistického realismu]].<ref name="MuzKul-4">Serdjuk a kol., část ІІ, oddíl 4. Muzyčna kultura periodu Velikoji Vitčyznjanoji vijny i posljavojennych rr. (1941–1960), [http://library.nlu.edu.ua/POLN_TEXT/MONOGRAFII_2009/SERDYK_2002.htm?bcsi_scan_dd8016818d07334e=0&bcsi_scan_filename=SERDYK_2002.htm#A_4_6 Dostupné online]</ref><ref>Staniševskyj, s. 80–81.</ref> Tento styl se obecně definoval pomocí pojmů realističnosti, lidovosti, srozumitelnosti a pravdivosti a byl stavěn proti nežádoucímu „formalismu“, „kosmopolitismu“ nebo „buržoazní dekadenci“, což byly vše nejasně vymezené pojmy.<ref name="MuzKul-4"/> Jak shrnuje muzikolog [[Jiří Fukač]], spíše než o&nbsp;umělecký směr šlo o&nbsp;„mocensky konstruovaný systém ideologických a estetických norem, jejichž faktická realizace byla mnohem pochybnější a vágnější než samotné normy,“<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Fukač
| jméno = Jiří
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.05629
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref>Staniševskyj, s. 88–89.</ref><ref name="IUM4-480">Istorija ukrajinskoj muzyky 4, kap. Muzyčno-teatralne žyttja, s. 480.</ref>
 
Zvláštní státní zakázka měla povzbudit kult mladého bolševického revolucionáře a vojenského organizátora [[Nikolaj Alexandrovič Ščors|Nikolaje Alexandroviče Ščorse]]: opery s&nbsp;názvem ''Ščors'' (''{{Cizojazyčně|uk|Щорс}}'') složili V. Joryš (1936) a S. Ždanov (1938), příslušná komise však po porovnání partitur dala přednost [[Ščors (opera)|stejnojmenné opeře]] B. Ljatošynského. Skladatel se v&nbsp;ní pokusil zkombinovat svou představu symfonicky založeného hudebního dramatu s&nbsp;typem písňové opery a ve vypodobnění idealizovaného hrdiny dosáhnout skutečného revolučního patosu.<ref name="MuzKul-3-6-1"/><ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 4, kap. Operna tvorčisť, s. 371–374.</ref><ref>Staniševskyj, s. 91–98.</ref> Ljatošynského operu lze v&nbsp;kontextu jeho díla charakterizovat jako „stylistickou katastrofu“,<ref name="Grove-Ljatošynskyj"/> ukrajinské hudebněvědné bádání ji však považuje za nejcennější původní dílo této dekády.<ref name="MuzKul-3-3"/><ref name="IUM4-480"/>
| příjmení = Baley
| jméno = Virko
| titul = Bohdan Khmel’nytskyKhmel’nyts’ky
| sborník = The New Grove Dictionary of Opera
| vydavatel = Oxford University Press
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.O007696
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref>Staniševskyj, s. 204–205.</ref> Přes určité nedostatky (statičnost některých, zejména sborových scén) a problémy s&nbsp;hodnocením jejího námětu i&nbsp;zpracování z&nbsp;novodobého pohledu zůstává ''Bohdan Chmelnický'' nejreprezentativnějším dílem ukrajinské národně-historické opery.<ref name="MuzKul-4"/><ref>Yekelchyk, Diktat and Dialogue, s. 623–624.</ref>
 
Prudkého odsouzení v&nbsp;''Pravdě'' se překvapivě dočkala i&nbsp;opera H. Žukovského ''[[Z celého srdce|Z&nbsp;celého srdce]]'' (''{{Cizojazyčně|uk|Від щирого серця}}'', 1950); vedle estetických nedostatků jí bylo vyčítáno nedostatečně hrdinské zobrazení života v&nbsp;[[kolchoz]]e. Autorovi byla dokonce odebrána Stalinova cena III. stupně, která mu za ni byla udělena.<ref name="Grove-Žukovskyj">{{Citace sborníku
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.30943
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref name="Grove-Censorship">{{Citace sborníku
| příjmení = Rosselli
| jméno = John
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.40602
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref> Veškerá díla byla vystavena dogmatickým a administrativním zásahům a skladatelé museli svá díla předkládat stranické diskusi a přepracovávat na základě jejich výsledků.<ref>Staniševskyj, s. 146–147.</ref>
 
Za těchto okolností se divadla raději vyhýbala novinkám a uváděla přednostně stará „osvědčená“ díla, v&nbsp;inscenacích opět převládla pompéznost, hlučná patetičnost a přízemní [[naturalismus (umění)|naturalismus]].<ref>Staniševskyj, s. 146–147, 156–157.</ref><ref>Yekelchyk, Diktat and Dialogue, s. 618.</ref> Z&nbsp;ostatních děl tohoto období lze zmínit jedinou operu významného haličského skladatele [[Stanislav Ljudkevyč|Stanislava Pylypovyče Ljudkevyče]] (1879–1979) ''Dovbuš'' (''{{Cizojazyčně|uk|Довбуш}}'', 1955) podle tragédie [[Osyp-Jurik Adalbertovyč Feďkovyč|Osypa Feďkovyče]],<ref name="Grove-Ljudkevyč">{{Citace sborníku
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.17276
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref> Verykivského operu ''Uprchlíci'' (''{{Cizojazyčně|uk|Втікачі}}'', 1948) z&nbsp;doby likvidace [[Zadunajská Sič|Zadunajské Siče]], Čyškovy ''Horníky'' (''{{Cizojazyčně|uk|Шахтарі}}'', 1949)<ref name="ME-UM"/> nebo Sandlerovu komediální operu ''Ve stepích Ukrajiny'' (''{{Cizojazyčně|uk|В степах України}}'', 1954).<ref>Staniševskyj, s. 148.</ref>
 
==== Julij Mejtus ====
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.18562
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref> a stal se autorem či spoluautorem v&nbsp;ukrajinské kultuře pozoruhodného komplexu 17 oper (z&nbsp;nichž šest zůstalo neprovedeno).
 
[[Soubor:Yuliy Meytus 1926.jpg|náhled|Julij Metus roku 1926]]
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.44854
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref>
 
Roku 1957 měla premiéru rovněž první opera [[Vitalij Kyrejko|Vitalije Dmytrovyče Kyrejka]] (1926–2016) ''[[Lesní píseň (opera)|Lesní píseň]]'' (''{{Cizojazyčně|uk|Лісова пісня}}'') na skladatelovo libreto podle stejnojmenného fantasticko-symbolistického dramatu Lesji Ukrajinky. Kyrejko zůstal po celou svou tvorbu věrný novoromantickému stylu se zvláště silným vztahem k&nbsp;ukrajinskému folklóru, po vzoru svého učitele Levka Revuckého.<ref name="Grove-Kyrejko">{{Citace sborníku
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.44853
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref> Spíše než kvůli hudebnímu stylu narážela jeho osobitá tvorba na překážky kvůli voleným tématům, v&nbsp;nichž se skladatel vyhýbal vládnoucí ideologii. Již ''Lesní píseň'' svým [[mystika|mystickým]] a [[panteismus|panteistickým]] nábojem (podobně jako Kyrejkův balet ''[[Stíny zapomenutých předků]]'' z&nbsp;roku 1960) značně vybočovala z&nbsp;tematiky soudobých oper.<ref name="MuzKul-4-6"/><ref>Neef, c. d., s. 86, 230–231.</ref> Folklorní opera ''[[V neděli ráno sbírala byliny|V&nbsp;neděli ráno sbírala byliny]]'' (''{{Cizojazyčně|uk|У&nbsp;неділю рано зілля копала}}'', 1966) byla uvedena ve Lvově,<ref name="Stan171" /> ale satirická opera-[[féerie]] ''Marko v&nbsp;pekle'' (''{{Cizojazyčně|uk|Марко в&nbsp;пеклі}}'', 1966) se na jeviště nikdy nedostala. Provedena byla až mnohem později drobná komická opera ''Vernisáž na jarmarku'' (''{{Cizojazyčně|uk|Вернісаж на ярмарку}}'', 1985) podle klasické veselohry H. Kvitka-Osnovjanenka.<ref name="ME-UM"/><ref name="MuzKul-5-6"/><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Melnyk
| jméno = Olha
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.44850
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref>Staniševskyj, s. 188–189.</ref> Podobnou úlohu má sbor i&nbsp;v&nbsp;intimní psychologické opeře zabývající se otázkou lásky a lidského štěstí ''Irkutská historie'' (''{{Cizojazyčně|uk|Іркутська історія}}'', 1977).<ref name="MuzKul-5-6"/><ref>Staniševskyj, s. 215–216.</ref> Poslední Karminského operou byl ''Jen jeden den'' (''{{Cizojazyčně|uk|Тільки один день}}'', premiéra 1987 ve Lvově), pokračování ''Deseti dnů''.<ref>Staniševskyj, s. 241–243.</ref> Největší popularitu však skladateli přinesl [[muzikál]] ''[[Robin Hood (Karminskyj)|Robin Hood]]'' (''Робін Гуд'') z&nbsp;roku 1983.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kuščova
| jméno = Evelina
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.44846
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref>Staniševskyj, s. 176–178.</ref> Osudy obyčejné rodiny za občanské války popisuje opera ''Mamajovi'' (''{{Cizojazyčně|uk|Мамаї}}'', 1970), jejíž zpěvnost a folklorističnost jí dává oproti ''Zkáze eskadry'' konzervativnější nádech.<ref name="MuzKul-5-6"/><ref>Staniševskyj, s. 185–186.</ref> Totéž platí o následující opeře ''Skrz plamen'' (''{{Cizojazyčně|Крізь полум'я|Крізь полум'я}}'', 1976), jež se zabývá životními osudy ruského revolucionáře a předáka [[Doněcko-krivorožská sovětská republika|Doněcko-krivorožské sovětské republiky]] [[Fjodor Sergejev|Fjodora Andrejeviče Sergejeva]].<ref name="MuzKul-5-6"/><ref>Staniševskyj, s. 213–214.</ref> Roku 1985 měla premiéru komická opera ''Dohazovačem proti své vůli'' (''{{Cizojazyčně|uk|Сват мимоволі}}'') podle veselohry H. Kvitka-Osnovjanenka. Hlavní Hubarenkův přínos však spočívá v&nbsp;oboru lyrické opery. Za mistrovské dílo jsou považovány ''[[Milostné dopisy (opera)|Milostné dopisy]]'' (''{{Cizojazyčně|ru|Письма любви}} / {{Cizojazyčně|uk|Листи кохання}}''), [[monoopera]] ve čtyřech částech podle novely [[Henri Barbusse|Henriho Barbusse]] z&nbsp;roku 1971.<ref name="MuzKul-5-6"/><ref name="Grove-Hubarenko"/> Zaujaly i&nbsp;lyricko-psychologická opera z&nbsp;válečné doby o&nbsp;lásce ruského vojáka a německé dívky ''Vzpomínej na mne'' (''{{Cizojazyčně|uk|Пам'ятай мене}}'', 1974/1980, původní název ''Znovuzrozený květen'' [''{{Cizojazyčně|uk|Відроджений травень}}'']) a [[opéra-ballet|opera-balet]] ''[[Vij (Hubarenko)|Vij]]'' (''Вій'', 1980, premiéra 1984) podle Gogola, nebo další monoopera ''Alpská balada'' (''{{Cizojazyčně|uk|Альпійська балада}}'', premiéra 1985).<ref name="ME-UM"/><ref>Staniševskyj, s. 212–213, 216, 222.</ref><ref>K Hubarenkově operní tvorbě celkově {{Citace monografie
| příjmení = Drač
| jméno = Iryna
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.44852
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref> Vedle rané opery ''Turbajská duma'' (''{{Cizojazyčně|uk|Дума про Турбаї}}'', 1951) na sebe upozornil operou ''Probuzení'' (''{{Cizojazyčně|uk|Пробудження}}'', též ''Dněperské peřeje'' [''{{Cizojazyčně|uk|Дніпровські пороги}}''], 1976) a „operou-písní“ ''Nezrazená láska'' (''{{Cizojazyčně|uk|Незраджена любов}}'', 1985).<ref name="MuzKul-5-6"/><ref>Staniševskyj, s. 214–216, 223, 230–233.</ref>
 
Tradiční novoromantické postupy, včetně [[příznačný motiv|příznačných motivů]] a číslové struktury, charakterizují lyricko-psychologickou operu [[Oleksandr Krasotov|Oleksandra Oleksandrovyče Krasotova]] (1936–2007) ''Píseň tajgy'' (''{{Cizojazyčně|uk|Тайгова пісня}}'', 1977), odehrávající se v&nbsp;prostředí mládežníků budujících [[Bajkalsko-amurská magistrála|BAM]].<ref name="MuzKul-5-6"/> Hrdinsko-romantickou operu tradičního ražení ''Poručík Schmidt'' (''{{Cizojazyčně|uk|Лейтенант Шмідт}}'', 1970) o&nbsp;námořnickém povstání v&nbsp;Sevastopolu roku 1905 napsal [[Borys Jarovynskyj|Borys Lvovyč Jarovynskyj]] (1922–2000).<ref>Staniševskyj, s. 187–188.</ref> [[Juryj Iščenko|Juryj Jakovyč Iščenko]] (* 1938) napsal jednoaktovou operu ''Věruška'' (''{{Cizojazyčně|uk|Віронька }}'', 1971) podle povídky [[Anton Pavlovič Čechov|Antona Čechova]].<ref name="MuzKul-5-6"/> Fantastickým a pohádkovým motivům se věnoval [[Ihor Kovač|Ihor Konsťantynovyč Kovač]] (1924–2003): napsal operu-balet ''Ta, co běží po vlnách'' (''{{Cizojazyčně|uk|Та, що біжить по хвилях}}'', 1987) a operu ''Blankytné ostrovy'' (''{{Cizojazyčně|uk|Блакитні острови}}'', 1988).<ref name="MuzKul-5-6"/> [[Oleksandr Bilaš|Oleksandr Ivanovyč Bilaš]] (1931–2003), autor především populární hudby, napsal celovečerní opery ''Hajdamáci'' (''{{Cizojazyčně|uk|Гайдамаки}}'', 1965) a ''Praporečníci'' (''{{Cizojazyčně|uk|Прапороносці}}'', 1985) a k&nbsp;rozvoji žánru monoopery přispěl díly ''Válečná balada'' (''{{Cizojazyčně|uk|Балада війни}}'', 1971) a ''Zpověď bílého tulipánu'' (''{{Cizojazyčně|uk|Сповідь білого тюльпана}}'').<ref name="ME-UM"/><ref name="MuzKul-5-6"/><ref>Staniševskyj, s. 223–229.</ref> Zázemí v&nbsp;populární hudbě měl i&nbsp;[[Vadym Iljin|Vadym Hryhorovyč Iljin]] (* 1942), jehož komická opera odehrávající se za druhé světové války ''Hrom z&nbsp;Putivli'' (''{{Cizojazyčně|uk|Грім з Путивля}}'', 1981) se blíží muzikálu.<ref>Staniševskyj, s. 217.</ref>
| rok vydání = 2007
| isbn =
| url = httphttps://oxfordmusiconlinedoi.comorg/subscriber10.1093/article/grove/musicgmo/9781561592630.article.16442
| jazyk = en
}}{{Nedostupný zdroj}} (omezený přístup)</ref><ref>Istorija ukrajinskoj muzyky 4, kap. Operna tvorčisť, s. 349–350.</ref> V&nbsp;mnohém podobné dílo komplexně spojující umělou a lidovou hudbu napsal [[Ihor Šamo|Ihor Naumovyč Šamo]] (1925–1982): základním kamenem jeho opery ''[[Jatraňské hry]]'' (''{{Cizojazyčně|uk|Ятранські ігри}}'', dokončeno 1978) jsou sbory [[a cappella]], děj se volném sledu scén vychází z&nbsp;lidových obřadů na sv.&nbsp;Jana Křtitele („Kupalo“).<ref name="MuzKul-5-6"/><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Batovska
| jméno = Olena
|titul = Istorija teatru
|vydavatel = Kyjivskyj municypalnyj akademičnyj teatr opery ta baletu dlja ditej ta junactva
|datum_přístupu = 20142020-0910-2218
|místo = Kyjev
|url = httphttps://wwwkyivoperatheatre.musictheat recom.kiev.ua/ua/history/theatre
|jazyk = uk
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Méně náročné zpěvohry – včetně takových klasických děl ukrajinské opery jako ''Natalka Poltavka'', ''Záporožec za Dunajem'' nebo ''Kateryna'' – uvádějí i&nbsp;hudebně dramatická divadla v&nbsp;jiných městech ([[Vinnycja]], [[Užhorod]], [[Mykolajiv|Nikolajev]], [[Záporoží]], [[Poltava]], [[Drohobyč]], [[Simferopol]], [[Luck]], [[Luhansk]], [[Krivoj Rog]], [[Černihiv]], [[Černovice (Ukrajina)|Černovice]], [[Cherson]], [[Chmelnyckyj]], [[Sumy]], [[Rovno]], [[Kropyvnyckyj]], …), případně též [[Kyjevské národní akademické divadlo operety]], [[Charkovské akademické divadlo hudební komedie]], [[Oděské akademické divadlo hudební komedie M. Voďaného]] nebo [[Oděské akademické ukrajinské hudebně dramatické divadlo V. Vasilka]].