Chlum u Třeboně: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: nový název obce značka: editor wikitextu 2017 |
→Historie: historie obce značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 43:
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1399]]. Ves Chlum patřila již ve 14. století panu [[Jindřich I. z Rožmberka|Jindřichovi z Rožmberka]], jenž 19. srpna roku 1399 svůj poplužní dvůr v Chlumu od starodávna pustý prodal šafářce a hospodyni ve špitále Třeboňském Peltratě za 28 kop grošů. V roce 1458 zastavil Jan z Rožmberka, hejtman v Slezí, platy v Hlíně, [[Lutová|Lutové]], [[Chlum u Třeboně|Chlumu]], [[Suchdol nad Lužnicí|Suchdole]], Suchdolci, Krarnolíně, Velkých a Malých Jílovicích, Kojakovicích, Branné, Zalyni, Ledenicích, Miletíně, Štěpánově, Bošilci, Skrbkově, Lhotě, Ponědraží a Stoječíně hradeckému měšťanu Hanušovi Gnauerovi a jeho manželce Dorotě. V roce 1508 [[Petr I. z Rožmberka|Petr z Rožmberka]] směnil s Kunratem [[Krajířové z Krajku|Krajířem z Krajku]] na [[Nová Bystřice|Nové Bystřici]] ves Stříbřec s jedním svobodníkem a rybníkem ve vsi ležícím, vsi Lutovou a Chlum, lesy Lutovské a Chlumecké a dva rybníky řečené „na Zábřeží“ a „na Vysokém Brodě“, čímž se Chlum stal součástí panství Novo-Bystřického. Roku 1615 koupila panství Lucie Otilie rozená z Hradce a provdaná za člena rodu [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatů]].<ref>''Třeboňské listy: politický týdeník svobodomyslný''. Třeboň: Hynek Koudelka, 29.06.1901, 2(26). s. 5.</ref>
[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1399]]. V 15. století se v okolí těžila [[železná ruda]], která zde byla zpracovávána až do počátku 20. století a po jejím vytěžení následoval rozvoj sklářství. Byla založena dlouholetá tradice ve výrobě uměleckého skla ([[národní podnik]] Český křišťál, sklářská škola). V roce 1885 byl založen [[sbor dobrovolných hasičů]]. ▼
▲
Na základě žádosti obce Chlumec z 25. září 1900 doporučilo okresní zastupitelstvo v lednu 1901 změnu obecního názvu na Chlum u Třeboně (''ježto dle prohlášení c. k. místodržitelství dá se žádaná změna bez závady provésti: doporučuje a žádá se, aby za jediný oprávněný název a to jak český, tak i německý prohlášen byl název '''Chlum u Třeboně''' a žádosti obce aby tudíž bylo vyhověno'').<ref>''Třeboňské listy: politický týdeník svobodomyslný''. Třeboň: Hynek Koudelka, 13.01.1901, 2(2). s. 2. </ref> O změně názvu pak rozhodlo obecní zastupitelstvo bez souhlasu arcivévody Františka Ferdinanda d'Este v roce 1908, přičemž arcivévoda po celý život odmítal nový název používat.<ref>Ilsebill Barta, Marlene Ott-Wodni, Alena Skrabanek: Repräsentation und (Ohn)Macht: Die Wohnkultur der habsburgischen Prinzen im 19. Jahrhundert - Kaiser Maximilian von Mexiko, Kronprinz Rudolf, Erzherzog Franz Ferdinand und ihre Schlösser, Vandenhoeck & Ruprecht, 11.03.2019, Seite 235.</ref>
| |||