Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editor wikitextu 2017 |
→Historie: pronájem panství značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 28:
Dalšími majiteli panství se od roku [[1834]] stali [[Stadionové]]. V roce [[1861]] přešel již zchátralý zámek do vlastnictví modenského vévody [[František V. Modenský|Františka V.]], který ho nechal upravit.
V roce 1875 byla zbořena severovýchodní část objektu včetně kulečníkového pavilonu. Úpravy interiérů nastaly v letech 1881 až 1884. Finální podobu zámku vtiskl v letech 1902–1904 následník rakouského trůnu, arcivévoda [[František Ferdinand d'Este]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zámek Chlum u Třeboně| url = http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/zamek-chlum-u-trebone/ | datum vydání = | vydavatel = Atlas Česka }}</ref> V roce 1912 nabídl Sekretariát arcivévody Františka Ferdinanda d'Este ve Vídni chlumecké panství do pronájmu (i s pozemky doposud parcelně propachtovanými, a to v celku anebo rozdělenými na dva dvory). К panství patřily: pole o výměře 305 [[Hektar|ha]] 64 arů 4 m², louky o výměře 110 ha 29 arů 59 m² a samotné panství o rozloze 12 ha 70 arů 73 m². Sekretariát předpokládal, že živý a mrtvý inventář se též pronajme nebo odprodá.<ref>''Lidové noviny''. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 27.9.1912, 20(266). s. (9).</ref>
=== Československo - státní majetek ===
Po 1. světové válce přešel zámek do [[Československé státní lesy a statky|vlastnictví československého státu]]. Letní byty si zde pronajímali spisovatelé, básníci a hudební skladatelé, jezdil sem např. básník [[Antonín Sova]] nebo spisovatelka [[Gabriela Preissová]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Divišová | jméno = Kateřina | titul = Odlesky minulosti na vodní hladině | periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2008-8-6 | url = http://archiv.ihned.cz/c1-26172940-odlesky-minulosti-na-vodni-hladine}}</ref> Ještě v roce 1928 nebyla situace zámeckého areálu zcela dořešena a něktří bývalí panští dělníci prý s radostným povzdechem kvitovali, že by zámek získaly arcivévodovy děti („''Kdyby to Pán Bůh dal! Žilo se nám dříve daleko lépe. — A takhle nemluví jen ona sama.''”).<ref>''Expres''. Praha: Jiří Stříbrný, 21.11.1928, 1(60). s. [1]: Dostanou děti France Ferdinanda také ostatní statky svého otce? Nejen Konopiště, také panství Chlum u Třeboně čeká na staré panstvo?</ref> Od roku 1929 byl zámek pod správou [[Československé státní lesy a statky|Státních lesů a statků]] a byl využíván hlavně k rekreaci zaměstnanců ministerstva zahraničí a vládních činitelů.
| |||