Chlum u Třeboně (zámek): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: poznámka, zdroj značka: editor wikitextu 2017 |
→Historie: citace značka: editor wikitextu 2017 |
||
Řádek 29:
V roce 1875 byla zbořena severovýchodní část objektu včetně kulečníkového pavilonu. Úpravy interiérů nastaly v letech 1881 až 1884. Finální podobu zámku vtiskl v letech 1902–1904 následník rakouského trůnu, arcivévoda [[František Ferdinand d'Este]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zámek Chlum u Třeboně| url = http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/zamek-chlum-u-trebone/ | datum vydání = | vydavatel = Atlas Česka }}</ref>
=== Československo - státní majetek ===
Po 1. světové válce přešel zámek do [[Československé státní lesy a statky|vlastnictví československého státu]]. Letní byty si zde pronajímali spisovatelé, básníci a hudební skladatelé, jezdil sem např. básník [[Antonín Sova]] nebo spisovatelka [[Gabriela Preissová]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Divišová | jméno = Kateřina | titul = Odlesky minulosti na vodní hladině | periodikum = iHNed.cz | datum vydání = 2008-8-6 | url = http://archiv.ihned.cz/c1-26172940-odlesky-minulosti-na-vodni-hladine}}</ref> Mezi světovými válkami byl zámek pod správou [[Československé státní lesy a statky|Státních lesů a statků]] a byl využíván k rekreaci vládních činitelů. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde bylo skladiště německého letectva.
{{Citát v rámečku|'''Jeho Veličenstvo Dr. Beneš ve státním zámku u Třeboně''' v posteli arcivévody d'Este.
:'''Zámek Chlum u Třeboně''', známý je svými historickými zajímavostmi, Ferdinanda d'Este; kromě toho je v zámku dosud zařízena ložnice arcivévodova, i ložnice, které používal za svobodna. Ke sbírkám byl přístup obecenstva v určité dny i hodiny, ale nyní je přístup zakázán. Prostě proto, že sem od 1. července „zavítá“ ministr dr. [[Edvard Beneš|E. Beneš]] s celou rodinou a budou obývati nejméně půl poschodí, počítaje v to samozřejmě i přijímací pokoj a p. U rybníka se buduje v největší rychlosti, jistě že na počest vzácné návštěvy, nová plovárna s kabinami. — To je zase malá ukázka, jak se v nejvyšších kruzích hospodaří se státním majetkem. Místo chudobince vlastní pohodlí na účet poplatníků. |Polední vydání časopisu Večerní list, 25.06.1929<ref>''Polední vydání časopisu Večerní list''. Praha: Jiří Stříbrný, 25.06.1929, 3(151). s. 3.</ref>}}
=== Po 2. světové válce ===
Po válce připadl zámecký areál jako německý konfiskát [[Ministerstvo zemědělství České republiky|ministerstvu zemědělství]]. Ten na zámeckém velkostatku zřídil Správu [[Československé státní statky|státního statku]] a budovu zámku převedl na ředitelství skláren, jež si v druhém poschodí vybudovalo kanceláře. V prvním poschodí provedly sklárny stavební úpravy tak, že zde vznikl sál pro účely obce. V přízemí zámku se nacházela mateřská škola a veřejná obecní knihovna. Od roku 1945 do roku 1953 bylo v zámku přechodně umístěno také několik tříd základní školy. Přízemí zámku sloužilo i jednotce [[Sbor národní bezpečnosti|Sboru národní bezpečnosti]], později [[Pohraniční stráž|Pohraniční stráže]], která se pak přestěhovala do nových kasáren na „Medenici“. Správa parku připadla chlumskému [[Místní národní výbor|MNV]].<ref>Chlumský zpravodaj, únor 2016, s. 6: Nahlédnutí do historie Chlumu.</ref>
Vzhledem k tomu, že místní sklárny na údržbu zámku nestačily, byl zámek prodán za symbolickou cenu 1 [[Koruna československá|Kčs]] národnímu podniku [[Spolana|Spolana Neratovice]], která společně s národním podnikem Montované stavby Praha zámek opravila a přebudovala na své rekreační středisko. Společně s opravou zámku proběhla i rekonstrukce zámeckého parku, při které byly též opraveny sochy umístěné v parku.<ref>Chlumský zpravodaj, únor 2016, s. 6: Nahlédnutí do historie Chlumu.</ref>
=== Prodej zámku ===
Dne 1. května 1992 založil [[Fond národního majetku České republiky]] akciovou společnost SPOLANA, na kterou přešel majetek bývalého státního podniku, tedy i podnikové rekreační středisko v zámku Chlum u Třeboně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chlum u Třeboně
| |||