Wikipedista:RPekař/Pískoviště3: Porovnání verzí

Odebráno 20 782 bajtů ,  před 1 měsícem
m
úhrab
značka: revertováno
m (úhrab)
značky: vyprázdnění ruční vrácení zpět
{{Infobox - opera
| název = Natalie
| originální název =
| obrázek =
| velikost obrázku =
| popisek =
| žánr = romanticko-komická opera
| hudba = [[Jindřich Hartl]]
| libreto = [[Emanuel František Züngel]]
| dějství = 3
| jazyk = [[čeština]]
| předloha = [[Wolfgang Adolf Gerle]]
| datum vzniku = 1885
| premiéra = [[27. červen|27. června]] [[1887]], [[Praha]], [[Národní divadlo]]
| česká premiéra =
}}
'''''Natalie''''' je romanticko-komická [[opera]] o třech dějstvích českého skladatele [[Jindřich Hartl|Jindřicha Hartla]] na libreto [[Emanuel František Züngel|Emanuela Františka Züngela]] podle povídky českoněmeckého spisovatele a dramatika [[Wolfgang Adolf Gerle|Wolfganga Adolfa Gerleho]] (1783–1846). Poprvé byla uvedena [[27. červen|27. června]] [[1887]] v [[Praha|pražském]] [[Národní divadlo|Národním divadle]].
 
== Vznik a charakteristika ==
Skladatel a dirigent Jindřich Hartl se vzápětí po absolvování [[Varhanická škola v Praze|varhanické školy v Praze]] (1874) zapojil do divadelního dění, nejprve v ochotnickém Mikulášském divadle, kde působil souběžně se svým zaměstnáním varhaníka, od roku 1877 pak u [[Jan Pištěk (herec)|Pištěkovy]] divadelní společnosti, v letech 1879 až 1881 u divadelní společnosti [[Pavel Švanda ze Semčic|Pavla Švandy ze Semčic]], v letech 1881 až 1884 opět u Pištěka a v sezóně 1884/85 v německém divadle v Chebu. Vedle zastávání kapelnické pozice v těchto společnostech, díky čemuž dirigoval značné množství oper a operet, také pro tato divadla komponoval scénickou hudbu k činohrám a napsal pro ně komickou operní aktovku ''[[Oslavenec (opera)|Oslavenec]]'' (1882). Od roku 1885 pobýval ve [[Velvary|Velvarech]] a věnoval se, vedle povinností ředitele kůru ve Velvarech a v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]], pouze skladatelské činnosti. V té době vznikla jeho celovečerní opera ''Natalie''.<ref name="HD">{{Citace sborníku
| příjmení = Petráněk
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Petráněk
| titul = Hartl Jindřich
| příjmení sestavitele = Ludvová
| jméno sestavitele = Jitka
| sborník = Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Divadelní ústav, Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 2006
| isbn = 80-7008-188-0
| isbn2 = 80-200-1346-6
| strany = 185-186
| jazyk = cs
}}</ref><ref name="Natalie">{{Citace monografie
| příjmení1 = Züngel
| jméno1 = Emanuel František
| příjmení2 = Hartl
| jméno2 = Jindřich
| titul = Natalie. Romanticko-komická opera o třech jednáních
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0144a7c0-9b7e-11e6-bfc2-001018b5eb5c
| vydavatel = Fr. A. Urbánek
| místo = Praha
| rok = 1888
| počet_stran = 72
| strany = 9-12
}}</ref>
 
Libreto Hartlovi podle (neidentifikované) povídky dobově populárního [[biedermeier]]ovského autora Wolfganga Adolfa Gerleho připravil tvůrce a překladatel řady českých operních libret Emanuel František Züngel. Operu se podařilo zadat Národnímu divadlu – tehdejšímu řediteli [[František Adolf Šubert|Františku Adolfu Šubertovi]]. Uvedení ''Natalie'' předcházela na tehdejší poměry poměrně značná kampaň (např. ''[[Národní listy]]'' před premiérou oznamovaly, že „možno doufati, že toto první operní dílo Hartlovo vzbudí veliký interes. Jevíť se v něm Hartl jako rozhodný talent, jejž dlužno radostně pozdraviti na poli české opery“<ref>{{Citace periodika
| titul = Dramatické umění – Z Národního divadla
| periodikum = Národní listy
| ročník = 27
| číslo = 173
| datum = 1887-06-26
| strany = 6
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c0196850-61cd-11e7-94b3-005056825209
| issn = 1214-1240
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref>); katolický týdeník Čech referoval o přítomnosti skladatele při zkouškách opery, v níž prý „osvědčil vzácné nadání“<ref>{{Citace periodika
| titul = Divadlo a umění – Z Národního divadla
| periodikum = Čech
| ročník = 19
| číslo = 138
| datum = 1887-06-21
| strany = 3
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:773b5680-8f72-11e6-bfc2-001018b5eb5c
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref>). Skladatel rovněž před premiérou rozesílal tištěné pozvánky a po premiéře dal v novinách zveřejnit poděkování všem, kdo se o provedení zasloužili, což podle hudební revue ''Dalibor'' „činilo všeobecný dojem čirého šarlatánství na polo odporného a na polo směšného“.<ref>{{Citace periodika
| titul = Různé zprávy – Některé novoty
| periodikum = Dalibor
| ročník = 9
| číslo = 28
| datum = 1887-07-09
| strany = 223
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9a3dd180-fee4-11e6-97b4-5ef3fc9ae867
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref> Premiéra se konala na sklonku sezóny 1886/1887 a následovaly ji v rychlém sledu dvě reprízy.<ref name="ArchivND">{{ND titul|1244|Natalie}}</ref>
 
Kritické ohlasy se shodovaly na nevalném úsudku o libretu. [[Josef Bohuslav Foerster]] v ''[[Národní listy|Národních listech]]'' podal jeho shrnutí s řadou humorných a ironických poznámek o nedostatcích v ději a motivaci postav, ale i s jistou shovívavostí.<ref name="NL">{{Citace periodika
| příjmení1 = Foerster
| jméno1 = Josef Bohuslav
| titul = Hudba – Natalie
| periodikum = Národní listy
| ročník = 27
| číslo = 176
| datum = 1887-06-29
| strany = 5
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:22764d80-61db-11e7-8b50-001018b5eb5c
| issn = 1214-1240
| datum_přístupu = 2020-10-10
}}</ref>
 
Velké ballabile, které uspořádal choreograf [[Augustin Berger]] a v němž vystoupily v sólových úlohách [[Mařenka Zieglerová|Marie Zieglerová]] a [[Zdenka Štemberová]].<ref name="NL oznámení">{{Citace periodika
| titul = Král. zemské české divadlo v Praze
| periodikum = Norodní listy
| ročník = 27
| číslo = 174
| datum = 1887-6-27
| strany = 3
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:9f045bf0-61d9-11e7-8b50-001018b5eb5c
| issn = 1214-1240
| datum_přístupu = 2020-10-10
}}</ref>
 
 
 
V červenci 1887 opustil Pištěkovu společnost dosavadní kapelník [[Karel Kovařovic]] a na jeho místo se vrátil Jindřich Hartl. Jeho působení u jiné divadelní společnosti mohlo být důvodem, proč se ''Natalie'' na program Národního divadla po letní přestávce již nevrátila. Mohla ji však nastudovat právě Pištěkova společnost, jež v té době mimo jiné zajišťovala divadelní sezónu v Městském divadle v Plzni. Hartl s ní tedy ''Natalii'' nastudoval a 3. února 1888 poprvé uvedl právě v Plzni. Jak referoval skladatel [[Hynek Palla]] v ''Daliboru'', Hartlova „zpěvohra dodělala se nevšedního úspěchu, že hned po ouvertuře a po všech větších, uzavřených číslech ať solových, ať ensemblových nastal živý potlesk, který vzrostl ještě při závěru aktův a končil vyvoláním kapelníka-skladatele“.<ref name="Palla1">{{Citace periodika
| příjmení1 = Palla
| jméno1 = Hynek
| titul = Dopisy původní – Z Plzně
| periodikum = Dalibor
| ročník = 10
| číslo = 10
| datum = 1888-03-03
| strany = 79
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5e9ae3a0-b355-11e6-bf7b-005056825209
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref> Při repríze (6. února) obdržel Hartl vedle hojných ovací i skvostný vavřínový věnec od místního pěveckého spolku „[[Hlahol plzeňský|Hlahol]]“.<ref name="Palla1"/><ref>{{Citace periodika
| titul = Denní zprávy – Ovace hudebnímu skladateli
| periodikum = Plzeňské listy
| ročník = 24
| číslo = 18
| datum = 1888-02-11
| strany = 2
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5619b108-de61-42e5-b54d-b7ac1327f956
| issn = 1804-0187
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref> Třetí a poslední repríza zde již byla provázena nedostaky v provedení.<ref>{{Citace periodika
| příjmení1 = Palla
| jméno1 = Hynek
| titul = Dopisy původní – Z Plzně
| periodikum = Dalibor
| ročník = 10
| číslo = 15-16
| datum = 1888-03-31
| strany = 125
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bde45700-b351-11e6-8028-001018b5eb5c
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref> V březnu 1888 odehrála Pištěkova společnost jedno představení také v Táboře, kde měla půldruhaměsíční sezónu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení1 = – e –
| titul = Dopisy původní – Z Tábora
| periodikum = Dalibor
| ročník = 10
| číslo = 25
| datum = 1888-06-02
| strany = 198
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e4132952-b352-11e6-8028-001018b5eb5c
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref>
 
Konečně 2. července 1888 se – se zvláštním a jednorázovým povolením Národního divadla, které jinak mělo na ''Natalii'' v Praze a nejbližším okolí monopol – uvedla Pištěkova společnost jedno představení této opery jako skladatelovu benefici i ve svém letním působišti, Letním divadle na Královských Vinohradech. Tomuto představení „věnována byla náležitá píle i péče, zejména sesílením orchestru“.<ref>{{Citace periodika
| titul = Hudba – Letní divadlo na Král. Vinohradech
| periodikum = Národní listy
| ročník = 28
| číslo = 181
| datum = 1888-07-01
| strany = 3
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:83cea6c0-3c53-11e7-97e2-005056825209
| issn = 1214-1240
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref> Bylo také pro ''Natalii'' posledním.
 
Navíc na koncertech našla uplatnění předehra<ref>{{Citace periodika
| titul = Činnosť našich spolkův a ruch náš hudební – Praha. Měšťanská beseda
| periodikum = Dalibor
| ročník = 10
| číslo = 15-16
| datum = 1888-03-31
| strany = 124
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bddaba10-b351-11e6-8028-001018b5eb5c
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref> a baletní hudba<ref>{{Citace periodika
| titul = Činnosť našich spolkův a ruch náš hudební – Tábor
| periodikum = Dalibor
| ročník = 10
| číslo = 22
| datum = 1888-05-12
| strany = 174
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e4620ca0-b352-11e6-a108-005056827e51
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref> z ''Natalie'' a zejména árie knížete, která vyšla tiskem a kterou do svého koncertního repertoáru úspěšně přejali význační čeští barytonisté – nejen [[Bohumil Benoni]]<ref>{{Citace periodika
| titul = Mužský zpěvácký spolek
| periodikum = Tábor
| ročník = 24
| číslo = 51
| datum = 1887-12-17
| strany = 3
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4f2aa7c0-25b3-11e9-92f9-005056825209
| issn = 1805-2320
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref>, původní představitel této role, ale i o generaci starší [[Josef Lev]]<ref>{{Citace periodika
| titul = Zprávy domácí a z venkova – Velký koncert
| periodikum = Ohlas od Nežárky
| ročník = 18
| číslo = 31
| datum = 1888-03-08
| strany = 244
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:a550daca-a78d-42c1-8917-0daea09f9b55
| issn = 1801-2523
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Z Přerova
| periodikum = Našinec
| ročník = 19
| číslo = 106
| datum = 1887-09-08
| strany = 2
| url = https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:3439db4d-d420-4883-8e23-633d120bccdc
| issn = 1801-5107
| datum_přístupu = 2020-10-07
}}</ref>.
 
== Osoby a první obsazení ==
{| class="wikitable"
! osoba !! hlasový obor !! premiéra (27. června 1887)<ref name="ArchivND"/><ref name="Libreto">Podle libreta, viz Externí odkazy.</ref>
|-
|Kníže Lipínský || [[baryton]] || [[Bohumil Benoni]]
|-
|Hraběnka Juliana, jeho sestřenka || [[mezzosoprán]] || [[Marie Panznerová]]
|-
|Natalie z [[Milínov]]a, mladá vdova || [[soprán]] || [[Marie Sittová]]
|-
|Emma, její komorná || mezzosoprán || [[Johanna Kavallarová]]
|-
|Droll, knížecí komoří || [[bas]] || [[Vilém Heš]]
|-
|Felix z Belmontu, knížecí tajemník || [[tenor]] || [[Antonín Vávra (pěvec)|Antonín Vávra]]
|-
|Otík (Otto), jeho sluha || tenor || [[Adolf Krössing]]
|-
|[[Huspenina|Aspik]], nadkuchyňský || bas || [[František Hynek]]
|-
|colspan=3 | Dvořané, sluhové knížecí, lovci, hosté, maškary
|-
|colspan=3 | Dirigent: [[Adolf Čech]]
|-
|colspan=3 | Režie: [[František Karel Kolár]]
|-
|colspan=3 | Choreografie: [[Augustin Berger]]
|-
|}
 
== Děj opery ==
Odehrává se koncem 18. století na některém knížecím panství v Čechách.
=== 1. dějství ===
(Zahrada u letohrádku paní Natalie z Milínova, podvečer) Kníže je zamilován do mladé vdovy Natalie, a proto pořádá hon poblíž jejího letohrádku. Lovci z jeho družiny zpívají za zvuku rohů svou píseň (sbor ''Zelený háj, toť lovcův ráj''). Doraziv k letohrádku, posílá kníže lovce pryč, až na svého komořího Drolla. jemu se svěřuje, že nemůže jet kolem, aniž by vdovičku nepozdravil. Droll jej chápe, neboť za ní sám vzdychá. Kníže doufá, že upoutá Nataliinu pozornost [[romance|romancí]], v níž ji přirovnává tu k [[Diana (mytologie)|Dianě]], tu k [[Seléné|Seleně]] (romance knížete ''Ve stinném háji bloudí sám a sám''). Knížecí dvoření přichází překazit jeho sestřenka Juliana, jež by knížete ráda získala pro sebe. Vysmívá se mu, že se i zvěř prý podivuje, proč ji dnes kníže neloví (scéna a kuplet ''Ejhle, lovů pán a hlava… Potkali jsme srnce v houští'').
 
Z letohrádku vychází Natalie se svou komornou Emmou a vítají hosty. Kníže se však nedočká kýženého soukromého rozhovoru, protože sem Juliana přivolá celou loveckou výpravu. Účastní se jí i knížecí nadkuchyňský Aspik, který připomíná, jak důležitou úlohu při honu má – bez něj by páni lovci zůstali o hladu nebo museli svou kořist jíst syrovou (kuplet-rondo ''Plna odvahy si z rána''). Za této situace je kníže nucen se s Natalií rozloučit.
 
Po odchodu hostí si Natalie Emmě stěžuje na to, jak jí pozornosti knížete činí trapné nesnáze, zatímco ona netrpělivě čeká na svého miláčka, knížecího tajemníka Felixe z Belmontu (duet ''Knížecí to laškování…. Větérku těkající'' a Nataliina árie ''Ach, kdy se asi vrátí… Jak krásné jsou ty pláně''). Avšak tím řada hostí nekončí. Nejprve se vrací komoří Droll, jenž unylými verši vyznává Natalii lásku, avšak ta jej s pobavením odmítá (scéna a tercet ''Jakés kouzlo zde se chová… Chladna jako led''). Samotnou Emmu překvapí její milý Otto, který ji ujišťuje, že jí po dobu své nepřítomnosti zůstával věrný (scéna a duet ''Tušení mi jakés praví… Kdož vám může víry dáti?''). Vzápětí se dostaví Ottův pán Felix, navrátivší se ze služební cesty. Hned spěchal spatřit svou milovanou Natalii, jež ho nadšeně vítá (duet ''Ó, buď mi vítán, drahý'').
 
Ale k zahradě se opět někdo blíží. Natalie žárlivého Felixe ukryje. Objevuje se znovu Droll, ale jen aby ohlásil knížete, který sem přišel potají vyznat vdově lásku. Felix je tím tak rozzuřen, že před knížetem uteče. Ten se prchajícího neznámého chystá stíhat, ale narazí na Ottu a Emmu. Přítomnost svědků jej znovu donutí odejít bez toho, aby jej Natalie vyslyšela (finále-kvintet knížete, Natalie, Emmy, Drolla a Felixe ''Tichá noc temná'').
 
=== 2. dějství ===
(Veliká dvorana v knížecím zámku) Aspik se snaží ukáznit své kuchtíky, protože večer se koná velký ples (introdukce Aspika se sborem ''Buď náš pan nadkuchyňský zdráv''). Zde jej nachází komoří Droll. Aspik si utahuje z Drollovy věčné zamilovanosti a Droll zase z Aspikovy záliby v jídle (komický duet ''Bujná cháska, chce se rotit… Bloud je, kdo jen do úst shání''). Pak s Aspikem hovoří kníže; svěřuje se mu, že u své milé překvapil soka, v němž tuší svého tajemníka Felixe. Aspik knížeti prozrazuje, že Felixe spatřil v důvěrném hovoru s Julianou. Touto zprávou je kníže potěšen: mohl by se zbavit jak soka, tak dotěrné sestřenice. On sám je zamilován do Natalie více, než do svých četných dřívějších milenek (arioso ''Ach, nikde nemám stání… Tajemný cit mi v srdci zkvit''). Když pak hovoří s Felixem, tvrdí mu, že se dozvěděl o jeho tajném poměru a Julianou, a hodlá jim dopomoci ke sňatku. Nedbá protestů překvapeného Felixe a ani se před ním netají svými city k Natalii (scéna a duet ''Hle, tu tajný hříšník náš… Skvoucí a krásná jak božka jasná'').
 
Felix si o samotě zoufá (arioso ''Že nemožno tu na světě… Tak krásný sen snil chuďas já''). V tomto rozpoložení jej nachází Juliana. I k ní už se donesly zvěsti o jejich údajné aféře. Juliana a Felix si navzájem slibují, že vypátrají původce té pomluvy a knížecí záměry zmaří (scéna ''Zda již kníže vzhůru jest''). V okamžiku, když Felix líbá Julianě z vděčnosti ruku, jej překvapí Natalie (ve smutečním španělském oděvu) a Emma. Felixovi a Julianě se jen stěží podaří rozezlenou Natalii uchlácholit a vyvrátit podezření (kvartet ''Ejhle, tu vás oba máme''). A protože s klevetou mohli přijít jen buď Droll, nebo Aspik, podrobuje je celá čtveřice přísnému výslechu (sextet ''Ach, pan z Drollů… Jak se neviňounce tváří''). Drolla a Aspika zachrání až příchod knížete, jenž zve všechny na maškarní ples, na němž chce oznámit radostnou novinu. Felix a Juliana se dohadují, že jí má být jejich nevítané zasnoubení, ale ostatní dvořané se dávají radostně do tance (finále-[[valčík]] ''Ples a radování… Spějme v čarovný chrám'').
 
=== 3. dějství ===
(Zámecký park slavnostně osvětlený a okrášlený, s „chrámkem noci“) Maškary tančí a oslavují hostitele (sbor ''Hostitel zdráv'' a velké ballabile – rej maškar). Kníže dává nešťastnému Felixovi za úkol přivést do chrámku nepozorovaně Natalii, aby jí kníže mohl konečně řádně přesvědčit o své lásce. Mezi hosty se skutečně nachází Natalie v převlečení za cikánku a v doprovodu Emmy a Otty; hledají Felixe. Když se jim podaří zbavit vzdychajícího Drolla, objeví se Felix přivádějící dámu ve smutečním španělském oděvu. Felix neznámou ujišťuje o své lásce a omlouvá se, že ji musel přivést na dostaveníčko s knížetem. Natalie rozhovor vyslechne a rozhořčeně Felixe konfrontuje; ten až nyní zjišťuje, že zahalená dáma není Natalie, nýbrž Juliana. Ta má svůj plán a prosí všechny, aby neprozradili její přestrojení a ukryli se – všechno je jen ženská lest pro lásku. Natalie a Emma dobře rozumějí (tercet dam ''Ó jaké sužování plodí to milování''). O samotě si Juliana stýská, že se musí lásky domáhat podvodem – ale sama se jí ubránit nemůže (Julianino lamento ''Běda, běda, co počínám?'').
 
Kníže přichází a horoucně přísahá domnělé Natalii lásku. Zahalená dáma ji opětuje (duet ''Konečně jsem již u cíle… Láska, láska, Bože živý''), ale bojí se, že ji zde naleznou v kompromitujícím postavení. Kníže jí však slibuje, že ji veřejně představí jako svou choť – a ihned tak učiní před shromážděným dvorem. Všichni snoubencům blahopřejí. K velkému překvapení knížete se mezi gratulanty objevuje Natalie a žádá knížete o propuštění Felixe ze služby. Juliana si sundává škrabošku a přimlouvá se za Natalii a Felixe. Chce-li si kníže zachovat na veřejnosti tvář, nezbývá mu, než žádosti vyhovět, požehnat Natalii a Felixovi a volky nevolky akceptovat sňatek se svou lstivou sestřenicí (ansámbl ''Peklo šalbu zlou provádí'' a finále ''Slavnost již skvělá ku konci se chýlí'').<ref name="Libreto"/>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Janota
| jméno = Dalibor
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Kučera
| jméno2 = Jan P
| odkaz na autora2 =
| titul = Malá encyklopedie české opery
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha, Litomyšl
| rok = 1999
| isbn = 80-7185-236-8
| kapitola =
| strany = 177
| jazyk = cs
}}
=== Externí odkazy ===
* {{ND titul|1244|Natalie}}
* [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0125ae10-9b7e-11e6-bfc2-001018b5eb5c Libreto ''Natalie'' v databázi Kramerius]
 
 
{{Portály|Hudba}}
 
Kategorie:Opery a operety Jindřicha Hartla
Kategorie:Opery v češtině
Kategorie:Opery poprvé uvedené v Praze
Kategorie:Opery z roku 1887