Kapucínský klášter na Jejkově: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Zrušení kláštera: Felicián Josef Macháč značka: editace z Vizuálního editoru |
infobox - úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 11:
| zeměpisná šířka = 49.2138889
| zeměpisná délka = 15.8858333
| znak =Coat of Arms of the Order of Friars Minor.svg
| velikost znaku = 50px
}}
'''Kapucínský klášter na Jejkově''' je [[Kulturní památka
== Kostel ==
Řádek 38 ⟶ 40:
Konventní kostel byl od kláštera oddělen v roce [[1784]], kdy byla zřízena [[Římskokatolická farnost Třebíč-Jejkov]]. Faru zprvu obsazovala světská moc, ke kapucínskému řádu byla fara inkorporována v roce [[1803]].
Po roce 1948 byl zřísen státní úřad pro věci církevní, ten v lednu 1950 přijal usnesení, které konkrétně vymezovalo plán rušení mužských klášterů v českých zemích. Kláštery měly být centralizovány a postupně měli být odvlečení příslušníci řádů.<ref name=":0" /> Jejkovský klášter byl zrušen násilně v noci ze [[27. duben|27.]] na [[28. duben]] [[1950]] v rámci [[Akce K]]. Z třebíčského kláštera byli odvlečeni P. kvardián [[Felicián Josef Macháč|Felicián]] a P. Libor (do [[Želivský klášter|kláštera v Želivě]]), ředitel serafínského gymnázia P. Gaudenc, P. Milon, P. Matouš, kostelník František Benignus, kuchař František Faustin a František Fulgenc (do kláštera v [[Broumov]]ě); [[4. květen|4. května]] pak kooperátor P. Evarist (do Želiva) a P. Mořic do [[Semily|semilské]] nemocnice. V klášteře, resp. na faře zůstal P. [[Aegidius Pytlíček]] (z důvodu pokročilého věku 75 let a chatrného zdraví, odešel na trvalý odpočinek a byl vyvázán z duchovní správy, zemřel v domově v [[Moravec (okres Žďár nad Sázavou)|Moravci]] v roce 1966<ref name=":0" />); toho pak vystřídal P. [[Kassián Válek]]. V padesátých letech byla zlikvidována i klášterní zahrada, mezi lety 1956 a 1959 byl na jejím místě postaven [[
=== Školství v klášteře ===
|