Wikipedie

František Martínek (podnikatel): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Doplnění dalších informací na základě oficiálních dokumentů, článků z periodik a deníků. Přidání citací a zdrojů.
Odtučnění textu
Řádek 11:
Jiří Martínek
Dana Martínková (později Schwärová)
| datum úmrtí = 1980
}}
 
Řádek 41 ⟶ 42:
V roce 1929 na motocyklu vycestoval na odborný vandr po [[Švýcarsko|Švýcarsku]], Francii a [[Itálie|Itálii]]. Další rok zavítal autem Aero do [[Skandinávie]] a pobaltských zemí [[Estonsko|Estonska]], [[Lotyšsko|Lotyšska]] a [[Litva|Litvy]].
 
'''''„Ze všech těchto států se nám v jakosti a čistotě práce mohou rovnati jen Rakousko a Švýcarsko. Francie uhýbá spíše do kumštu a řemeslně se nám nevyrovná. Naše sériové práce lakýrnické, bělost emailů, jejich lesk a odborné vypracování, to vše daleko předčí okolní státy.“'''''<ref name=":0">MARTÍNEK, František, deníky Františka Martínka, 1946 - 1980, 6 dílů, soukr. archiv rod. Martínků</ref>
 
V roce 1930 se stal František Martínek senior společníkem firmy Lakovar-chemická továrna, spol. s r.o. v Hradci Králové, s druhým největším podílem. Jednalo se o úspěšný podnik, který byl v té době výstavbou i technickým vybavením na velice solidní úrovni.
Řádek 57 ⟶ 58:
V roce 1935 nechal v pražských Modřanech postavit výrobní objekt pod označením „'''František Martínek, výroba barev a laků Framar'''“. Zároveň zde postavil rodinou vilu.
 
'''''„Konkurence nemohla pochopit můj způsob práce. Nemohla pochopit ani v té době dosti neobvyklý postoj k zaměstnancům. V čem spočíval? Šlo o to, že zaměstnanci se stali spolupodnikateli. Dohlíželi na mé kalkulace, k nim jsem si chodil pro kontrolu obtížných situací, viděli do mého účtování a znali přesně ceny, za které jsem zboží nabízel. A když toto všechno znali a viděli můj malý zisk, tím větší byla jejich snaha. Sami se totiž podíleli 15 procenty z mého zisku...“'''''<ref name=":0" />
 
'''''„...Toto otevřené jednání se zaměstnanci vyloučilo z našeho středu nepoctivce. V té době jsem měl 40 zaměstnanců, což bylo v oboru rekordní množství. Po dvou letech se z nich vytvořil základní kádr 15 dělníků, na něž jsem se mohl nejenom spolehnout, ale z nichž mnozí mne ještě v agilnosti předčili. Dával jsem jim v jistém rámci naprostou volnost v jednání. Nikdy jsme nedělali víc jak 48 hodin týdně. Já sám jsem dělal manažera, šoféra, šéfa, chemika, nákupčího, vše muselo v mém případě jít rychle, musel jsem jít příkladem…“'''''<ref name=":0" />
 
 
Řádek 89 ⟶ 90:
Továrna však poškozena nebyla a k jejímu znovuotevření došlo již 15. května 1945.
 
'''''„Opět jsem pomáhal na nejhrubších pracích, abych pozvedl morálku. Ráno jsem zatápěl hodinu před příchodem zaměstnanců a již v 7,05 h pracovali všichni pilně a v teple. Zprvu nás bylo šest, 9 postupně stoupl počet na 18.“'''''<ref name=":0" />
 
Byla zrušena lakýrnická živnost a firma se zabývala jen výrobou. Podstatně se rozšířil její sortiment, téměř třetinu produkce tvořily umělecké barvy-vodové, anilinové, temperové a olejové.
Řádek 95 ⟶ 96:
= Nástup komunismu =
 
V březnu roku 1949 byla na firmu uvalena '''státní správa'''. Dne 27.prosince 1949 byl nucen František Martínek předat výrobu včetně osazenstva národnímu podniku Spojené továrny na barvy a laky a do Framaru byl dosazen ředitel Přibyl. ▼
 
'''''„Byla k nám dosazena národní správa a mě bylo slíbeno, že výroba zůstane pohromadě s celým kolektivem, podnik půjde dále a já budu pracovat jako mistr. Dopadlo to však vše jinak. Během krátké doby bylo všechno zařízení sešrotováno a firma přestala na dlouhou dobu existovat. Její prostory převzala továrna Chirana, v níž jsem mohl pracovat jako šofér a závozník.“'''''<ref name=":0" />▼
 
▲V březnu roku 1949 byla na firmu uvalena '''státní správa'''. Dne 27.prosince 1949 byl nucen František Martínek předat výrobu včetně osazenstva národnímu podniku Spojené továrny na barvy a laky a do Framaru byl dosazen ředitel Přibyl.
 
 
 
▲'''''„Byla k nám dosazena národní správa a mě bylo slíbeno, že výroba zůstane pohromadě s celým kolektivem, podnik půjde dále a já budu pracovat jako mistr. Dopadlo to však vše jinak. Během krátké doby bylo všechno zařízení sešrotováno a firma přestala na dlouhou dobu existovat. Její prostory převzala továrna Chirana, v níž jsem mohl pracovat jako šofér a závozník.“'''''<ref name=":0" />
 
V roce 1952 je František Martínek obviněn a předvolán. Jednalo se o jeden z politických procesů období 50. let. Do deníku si zapsal:
 
'''''„Z řeči prokurátora:'''''
 
'''...toto je člověk, který zaměstnával 18 osob,− co to může být za charakter?!!....''“'''''<ref name=":0" />
 
František Martínek byl odsouzen k pracem v Jáchymově, kde mu bylo přiděleno číslo 2187, shodné s číslem, které měl jako vězeň v nacistickém Bernau. Dne 4.5.1953 byl na základě prezidentské amnestie propuštěn. Aby rodině své neuškodil, o svém pobytu v Jáchymově a tamních podmínkách mlčel až do posledních let jeho života. Na sklonku života označil lágr v Jáchymově za horší, než nacistický kemp v Bernau.
Řádek 133 ⟶ 130:
}}</ref>
 
V roce 1959 byl povolán ČSTV (Československým svazem tělesné výchovy) jako hlavní masér pro výcvikový tábor cyklistů před Závodem míru v Klánovicích<ref>Žádost o uvolnění, ČSTV Nymburk, podnik. 17, 13. února 1959</ref>. Záhy na to byl 24. března, 1959 odvolán ústředním výborem ČSTV a to z politických důvodů.<ref>Zpráva o odvolání, ČSTV ústřední výbor, sídlem Na poříčí 12, Praha 3, zastoupen Ladislav Brůžek, 24. února 1959</ref>Ústřední výbor jako jeden z důvodu například uváděl to, že František Martínek rozpustil Veloclub (po zabavení jeho firmy), který sportovně soustřeďoval jeho bývalé zaměstnance, namísto aby jej převedl do sjednocené tělovýchovy. Tím ukázal záporný postoj k sjednocené tělovýchově. Dle Františka Martínka však k rozpuštění Veloclubu vedl fakt, že jeho firma Framar byla uzavřena a zaměstnanci odešli do jiných podniků. Dalším obviněním bylo, že svoji firmu Framar nezapojil do některého z národních podniků. Tady se František Martínek odvolával na slova prezidenta Gottwalda '''''„Že živnostenské prodejny budou dále existovat a budou vládou podporovány.“''''' A proto se rozhodl tak neučinit. <ref>Žádost o znovuzvážení odvolání, podána Františkem Martínkem 8. března 1959 na Národní Výbor v Modřanech</ref>
 
Na základě těchto obvinění byl František Martínek taktéž vyhozen ze Spojených Továren na barvy a laky. Byl na místo toho přijat do Chirany, která sídlila v budovách jeho bývalé firmy, na post pomocného dělníka.
Řádek 159 ⟶ 156:
 
 
 
'''''„''Nestačí výrobu uděla, zavést, usměrnit. Výroba a podnikání musí se stále zlepšovat. To mají na starosti ty statisíce a miliony středních stavů − živnostníků a zemědělců atd. Ty dávají svojí pílí a prací − plahobyt všem. Jsou to lidé vyrostlí z nejlepších dělníků. Úchylky v pravo i levo od tohoto pravidla jsou výplodem válek a válečných konfliktů, které mizí v době mírové − sami. ''“'''''<ref name=":0" />
 
 
Řádek 165 ⟶ 163:
 
 
'''''„''V trenérské činnosti ve sportu pracujeme pro zítřek.''' ▼
 
▲'''''„''V trenérské činnosti ve sportu pracujeme pro zítřek.'''
'''Dáme-li dnes dobré základy a poctivost mladým, nemusíme se báti zítřka.'''▼
 
▲'''Dáme-li dnes dobré základy a poctivost mladým, nemusíme se báti zítřka.'''
 
'''Také mladí ponesou naši práci dál.''“''''' <ref name=":0" />
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/František_Martínek_(podnikatel)“