Kadaň: Porovnání verzí

Na konci 16. století byla v&nbsp;okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli [[seladonit]]u. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v&nbsp;[[Jáchymov]]ě a&nbsp;vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] těžba upadala, ale k&nbsp;dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18.&nbsp;století až do první třetiny 20.&nbsp;století. Tehdy se ve štolách hlubokých 40–70&nbsp;m těžilo 2&nbsp;000–3000&nbsp;–&nbsp;3&nbsp;000&nbsp;[[Metrický cent|cq]] ročně. Hlinka se pod názvy ''Kadaňská hlinka'' nebo ''Pravá česká hlinka'' používala zejména k&nbsp;výrobě venkovních nátěrů domů.<ref name="dejmek"/>

V&nbsp;letech 1563 a&nbsp;1570 jsou ve městě zmiňovány [[hamr]] na výrobu plechu a&nbsp;dva hamry na zpracování mědi, z&nbsp;nichž jeden koupila roku 1601 spolu s&nbsp;jezem a&nbsp;náhonem městská rada za 1&nbsp;300 kop grošů. Později se východně od města se těžil [[kaolinkaolín]]. Zprávy o&nbsp;jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18.&nbsp;století. V&nbsp;letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinovýkaolínový důl a&nbsp;zároveň s&nbsp;ním spuštěna plavírna a&nbsp;úpravna kaolinovýchkaolínových materiálů spojená s&nbsp;dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolinkaolín se nehodil k&nbsp;výrobě porcelánů a&nbsp;byl používán v&nbsp;papírenství nebo k&nbsp;výrobě užitkové keramiky.<ref name="hornictvi"/>

14. října 1742 v boji o klášter [[Františkáni|františkánů]] u Kadaně tereziánské vojsko zmařilo Francouzům vyproštění blokované [[Praha|Prahy]].

Až do [[První světová válka|první světové války]] byla Kadaň sídlem [[C. k.|c.&nbsp;k.]] [[Rakousko-uherská armáda|rakousko-uherské armády]]. Roku 1914 zde byl umístěn I.&nbsp;[[batalion]] [[Bukovina (země)|bukovinské]] [[Pěchota|infanterieinfantérie]] 42.&nbsp;[[pluk]]u.