Východní Locarno: Porovnání verzí

 

== Počátky východního paktu ==

 

Již v listopadu 1932 byla podepsána francouzsko-sovětská smlouva o neútočení, avšak [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] si v záloze ponechal spojenectví také s Německem, a tak byla v březnu 1933 prodloužena berlínská smlouva. V září 1934 vstoupil podle požadavků Francie Sovětský svaz do Společnosti národů, ale již o měsíc později byl Barthou zavražděn při atentátu na jugoslávského krále Alexandra během jeho návštěvy v [[Marseille]]. Nový francouzský ministr zahraničních věcí [[Pierre Laval]] se k plánu východního paktu stavěl mnohem opatrněji, takže následně k podpisu francouzsko-sovětské smlouvy o spojenectví a vzájemné pomoci 2. května 1935, došlo de facto jen díky [[Adolf Hitler|Hitlerovu]] vyhlášení všeobecné branné povinnosti v březnu téhož roku. Československo-sovětská smlouva, která navazovala na francouzsko-sovětskou a zajišťovala pomoc oběti nevyprovokovaného útoku, byla podepsána 16. května, ale bez zájmu Polska nemohla být naplněna Barthouova prvotní vize. Litva, Lotyšsko a Estonsko sice v září 1934 uzavřeli spojenectví, ale to bylo dalším regionálním paktem před rozpínajícím se SSSR a Polskem. <ref name=":0" />