Alžběta Eleonora Brunšvicko-Wolfenbüttelská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
m pravopis, překlepy
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 38:
Alžběta Eleonora se poprvé provdala 2. února 1675 ve Wolfenbüttelu za prince Jana Jiřího Meklenburského, ten však zemřel již pět měsíců po svatbě. 25. ledna 1681 se třiadvacetiletá vdova v Schöningenu provdala podruhé, a to za ovdovělého vévodu Bernarda I. Sasko-Meiningenského. Manželství bylo šťastné, i když Alžběta nesdílela manželovy zájmy v alchymii a vojenství. Alžběta Eleonora byla velmi muzikální a její otec byl spisovatelem. Výrazně podněcovala manželův zájem o hudbu a literaturu.
 
Po manželově smrti se Alžběta Eleonora postavila na stranu nevlastního syna Arnošta Ludvíka I. a jeho ministra von Wolzogena, kteří chtěli samostatně vládnout, a spolu s nimi ignorovala závěť Bernarda I., že budou jeho synové vládnout společně. To vedlo k třiceti rokům bratrského sporu, v němž Alžběta Eleonora podporovala nevlastního syna Arnošta Ludvíka proti vlastnímu synovi Antonínu Ulrichovi. Antonín Ulrich se morganaticky oženil s Filipínou Alžbětou Cäsarovou, která nebyla potomelšlechtického šlechtypůvodu; Alžběta Eleonora se kní chovala velmi chladně.
 
Během vlády Arnošta Ludvíka I. se Meiningen rozvinul v centrum hudební kultury, a to z velké části díky Alžbětě Eleonoře. Rodinné spory ji přiměly opustit veřejný život a více se zabývat náboženstvím. Napsala několik chvalozpěvů.