Uganda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m heta značky: revertováno možný vandalismus odstraněno <references /> editace z Vizuálního editoru |
m editace uživatele Michalekska (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jakub Sochor značka: rychlé vrácení zpět |
||
Řádek 61:
| čas = +3
| commonscat = Uganda
}}
'''Uganda''' je [[prezidentská republika]], nacházející se ve východní [[Afrika|Africe]], která hraničí s [[Keňa|Keňou]] na východě, s [[Jižní Súdán|Jižním Súdánem]] na severu, s [[Demokratická republika Kongo|Demokratickou republikou Kongo]] na západě, se [[Rwanda|Rwandou]] na jihozápadě a s [[Tanzanie|Tanzanií]] na jihu. Součástí Ugandy je i nezanedbatelná část [[Viktoriino jezero|Viktoriina jezera]], kterým také procházejí hranice s Keňou a Tanzanií. Uganda má rozlohu 241 548 km² a žije zde 40 milionů lidí (2017); patří mezi nejhustěji zalidněné země Afriky a počet obyvatel nadále rychle roste. Název země je odvozen z názvu tradičního království [[Buganda]], jehož součástí je jižní část země včetně hlavního města [[Kampala|Kampaly]].
== Historie ==
{{viz též|Dějiny Ugandy}}
[[Soubor:Uganda vetsi.jpg|náhled|vlevo|Vlajka protektorátu Uganda]]
[[Soubor:Owen Falls Dam construction.jpg|náhled|vlevo|Stavba přehrady Owen Falls na [[Bílý Nil|Bílém Nilu]] poblíž [[Viktoriino jezero|Viktoriina jezera]]]]
[[Soubor:Idi Amin -Archives New Zealand AAWV 23583, KIRK1, 5(B), R23930288.jpg|náhled|vlevo|Diktátor Idi Amin]]
O dějinách Ugandy před příchodem [[Arabové|Arabů]] a [[Evropa]]nů v polovině [[19. století]] se toho ví málo, ale jisté je, že se zde lidé usadili nejpozději v prvním tisíciletí př.n.l.
Když sem v [[19. století]] dorazili Arabové a Evropané, narazili na několik nezávislých království, kterými byly především [[Buganda]], [[Buňoro-Kitara]], [[Nkore]] a [[Toro (království)|Toro]]. Největší z těchto království byla Buganda, existující dnes jako součást Ugandy. Dále zde existovala ještě [[Busoga|busogská]] [[knížectví]] a několik dalších menších států. S Evropany a Araby sem přišel [[Islám]] a [[křesťanství]].
Uganda se roku [[1888]] dostala do správy [[Britská Východoafrická společnost|Britské Východoafrické společnosti]] a od roku [[1894]] byla [[Spojené království|britským]] [[protektorát]]em. [[30. červen|30. června]] [[1896]] byl protektorát rozšířen na Buňoro-Kitaru, Busogu, Nkore, Toro a další oblasti, a vzniká ''protektorát Uganda''. Roku [[1901]] se pak v jeho rámci Nkore a několik menších států sjednotilo do království [[Ankole]]. [[1. duben|1. dubna]] [[1902]] byly východní oblasti tehdejšího Ugandského protektorátu začleněny do pozdější [[Keňa|Keni]]. Hranice protektorátu doznaly během následujících let ještě několika změn. V červenci [[1906]] pak došlo v rámci Ugandy ke sjednocení busogských knížectví a vzniku útvaru dnes známého jako království [[Busoga]].
Roku [[1962]] pak získala Uganda nezávislost. Současně vstoupila v platnost nová ústava, která v Ugandě zavedla státní zřízení, jež bylo mixem [[federace]] a unitárního státu. Na jejím základě mělo království [[Buganda]] (současně jedna ze 4 tehdejších formálních oblastí - vedle [[Severní oblast|Severní]], [[Západní oblast|Západní]] a [[Východní oblast]]i) rozsáhlou, a další 4 celky (království [[Ankole]], království [[Buňoro-Kitara]], království [[Toro (království)|Toro]] a území [[Busoga]]) omezenou [[autonomie|autonomii]]. Dále zde bylo 10 distriktů ([[Acholi]], [[Bukedi]], [[Bugisu]], [[Karamoja]], [[Kigezi]], [[Lango (distrikt)|Lango]], [[Madi]], [[Sebei]], [[Teso]], [[Západní Nil]]) a teritorium [[Mbale (teritorium)|Mbale]], které autonomii neměly. Roku [[1966]] první ugandský předseda vlády [[Milton Obote|Apollo Milton Obote]] provedl státní převrat, zrušil ústavu a prohlásil se prezidentem. Byl to první z řady převratů, které v zemi probíhaly až do poloviny 80. let. [[24. květen|24. května]] [[1966]] pak tato krize vyvrcholila krvavým útokem ugandské armády pod vedením generála [[Idi Amin|Idiho Amina]] na palác bugandského krále, kterému se však podařilo uniknout do [[exil]]u ve [[Spojené království|Velké Británii]], kde za podezřelých okolností po třech letech zemřel. K tomuto útoku dal pokyn sám Obote, který se snažil zbavit svých politických soupeřů, jímž byl i bugandský král. [[8. září]] [[1967]] pak vstoupila v platnost nová ústava, která rušila království a Ugandu přeměnila v centralisticky řízený stát. Bývalá království byla (s výjimkou Bugandy, jejíž území i nadále tvořilo provincii Bugandu se čtyřmi distrikty) přeměněna v pouhé distrikty centralizované Ugandy.
[[25. leden|25. ledna]] [[1971]] převzal Idi Amin moc a vládl následující desetiletí s pomocí armády.
Za vlády Idiho Amina bylo zavražděno 300 000 Uganďanů, došlo k vyhnání podnikavé [[Indie|indické]] menšiny a rozvratu [[ekonomika|ekonomiky]]. Jeho vláda skončila [[13. duben|13. dubna]] [[1979]] po invazi [[Tanzanie|tanzanských]] vojsk podporovaných ugandským exilem. Situace se mírně zlepšila po návratu Apolla Miltona Oboteho, který byl roku [[1985]] opětovně svržen.
Současný prezident, [[Yoweri Museveni]], je u moci od roku [[1986]] a patří k nové generaci afrických vůdců. Je však kritizován za návrh ústavní změny, která by mu umožnila ucházet se potřetí o prezidentský post.
Za jeho vlády došlo roku [[1993]] k přijetí nové ústavy, která umožnila znovunastolení tradičních vůdců a obnovu království. Během roku [[1993]] pak došlo k obnově království [[Ankole]], [[Buganda]], [[Buňoro-Kitara]], [[Busoga]] a [[Toro (království)|Toro]]. Obnovená království však nyní mají už jen spíše obřadní funkci bez skutečné autonomie. [[17. březen|17. března]] [[2008]] pak ugandská vláda uznala existenci dalšího království - [[Rwenzururu]], vyhlášeného na území, které do 60. let 20. století tvořilo západní části Tora. V zemi řada organizací požaduje přeměnu Ugandy ve federaci, kde by měla tato království i ostatní regiony (v podstatě historické distrikty z 60. let [[20. století]]) postavení spolkových států se stejným stupněm rozsáhlé autonomie (což v letech [[1962]]–[[1967]] nefungovalo).
V zemi probíhal od roku 1986 občanský konflikt vedený [[Boží armáda odporu|Boží armádou odporu]]. Během konfliktu bylo ze svých domovů uneseno mnoho dětí, které byly násilím nuceny bojovat na straně Armády Božího Odporu, vedené [[Joseph Kony|Josephem Konym]]. Od roku 2007 probíhají mírová jednání. Celý konflikt si vyžádal mnoho lidských životů.
== Geografie ==
[[Soubor:Mount Khadam, Uganda.JPG|náhled|Mount Kadam]]
Přestože je Uganda vnitrozemský stát, má přístup k několika velkým vodním plochám, jako je [[Viktoriino jezero]], [[Albertovo jezero]], jezero [[Kyoga]] a [[Edwardovo jezero]]. Uganda se rozkládá na plošině s průměrnou nadmořskou výškou okolo 900 m. Převažuje zde tropické podnebí, které se však v různých částech země poněkud liší. Součástí Ugandy jsou i některé pobřežní ostrovy ve Viktoriině jezeře. Nejdůležitější města se nacházejí na jihu u Viktoriina jezera. Zde se nachází [[Kampala]] i blízké město [[Entebbe]].
=== Podnebí ===
Uganda má tropické podnebí, které je zmírňováno vysokou nadmořskou výškou většiny území (1000 – 1500 m n. m.). Uganda proto byla označována jako "perla Afriky." Srážky postupně od jihu k severu ubývají, jižní část kolem Viktoriina jezera má klima tropického deštného pralesa s celoročními srážkami, zatímco při postupu k severu se postupně objevuje [[období sucha]].
== Politika ==
[[Soubor:BushMuseveniEntebbe2003.jpg|náhled|Americký prezident [[George W. Bush]] s prezidentem Yoweri Musevenim v Entebbe, Uganda, 11. července 2003]]
[[Soubor:Uganda Anti-Homosexuality Bill protest.jpg|náhled|Protesty v New Yorku proti ugandskému [[LGBT práva v Ugandě|zákonu kriminalizující homosexualitu]].]]
Od roku [[1995]] má země novou ústavu. V ní je zakotvena existence jednokomorového Národního [[parlament]]u ''(National Parliament)'' s 303 poslanci s pětiletým funkčním obdobím, z nichž 81 nominují různé zájmové skupiny včetně [[žena|žen]] a ugandské armády. Zbytek (214 poslanců) je voleno přímo. Podle této ústavy byl také omezen vliv prezidenta a posílen vliv parlamentu. Prezident je současně hlavou státu i vlády. Jmenuje předsedu vlády, který mu pomáhá při plnění jeho úkolů.
Ve snaze omezit sektářské násilí politických stran zavedl současný prezident [[Yoweri Museveni]] po svém nástupu do funkce v roce [[1986]] zákaz jejich politických aktivit. Politické strany sice i nadále existovaly, ale nesměly kandidovat ve volbách, v nichž se volily pouze osobnosti (i když mohly být členy některé politické strany). V [[referendum|referendu]] konaném [[28. červenec|28. července]] [[2005]] se však hlasující vyslovili pro zrušení tohoto 19letého zákazu.
Řada organizací požaduje přeměnu Ugandy ve federaci.<ref>[http://www.federo.org/ web ugandských federalistů]</ref>
=== Přehled nejvyšších představitelů ===
9. 10. 1962 - 9. 10. 1963 – Sir Walter Fleming Coutts – generální guvernér reprezentující britskou monarchii jako hlava státu<br>
9. 10. 1963 - 2. 3. 1966 – Sir Edward Mutebi Mutesa II. – prezident; KY<br>
15. 4. 1966 - 25. 1. 1971 – [[Milton Obote|Apolo Milton Obote]] – prezident; UPC <br>
25. 1. 1971 - 21. 2. 1971 – [[Idi Amin|Idi Amin Dada Oumee]] – vojenská hlava státu; voj.<br>
21. 2. 1971 - 13. 4. 1979 – [[Idi Amin|Idi Amin Dada Oumee]] – prezident; voj.<br>
13. 4. 1979 - 20. 6. 1979 – [[Yusuf Lule|Yusufu Kironde Lule]] – prezident; UNLF <br>
20. 6. 1979 - 11. 5. 1980 – [[Godfrey Binaisa|Godfrey Lukongwa Binaisa]] – prezident; UNLF <br>
12. 5. 1980 - 22. 5. 1980 – [[Paulo Muwanga]] – předseda vojenské komise; UNLF<br>
22. 5. 1980 - 15. 12. 1980 – [[Prezidentská komise Ugandy|Saulo Musoke, Polycarp Nyamuchoncho, Yoweri Hunter Wacha-Olwol – prezidentská komise]]<br>
17. 12. 1980 - 27. 7. 1985 – [[Milton Obote|Apolo Milton Obote]] – prezident; UPC<br>
27. 7. 1985 - 29. 7. 1985 – [[Bazilio Olara-Okello|Basilio Olara Okello]] – předseda Vojenské rady; voj.<br>
29. 7. 1985 - 26. 1. 1986 – [[Tito Okello|Tito Lutwa Okello]] – předseda Vojenské rady; voj.<br>
26. 1. 1986 - 29. 1. 1986 – [[Yoweri Museveni|Yoweri Kaguta Museveni]] – velitel Národní armády odporu; voj./NMR<br>
od 29. 1. 1986 – [[Yoweri Museveni|Yoweri Kaguta Museveni]] – prezident; NMR
=== Administrativní členění ===
[[Soubor:Mapa Ugandy.png|náhled|Mapa Ugandy]]
Uganda se člení na [[Ugandské distrikty|127 distriktů]], formálně seskupených do 4 oblasti: [[Centrální oblast (Uganda)|Centrální]], [[Severní oblast (Uganda)|Severní]], [[Východní oblast (Uganda)|Východní]] a [[Západní oblast (Uganda)|Západní]]. Hlavní město má zvláštní statut. Distrikty jsou většinou pojmenované podle svého správního centra.
=== Významná města ===
* [[Kampala]] - hlavní - 1 200 000 obyvatel
* [[Džindža (Uganda)|Džindža]] - 61 000 obyvatel
* [[Mbale]] - 54 000 obyvatel
* [[Masaka]] - 49 000 obyvatel
== Ekonomika ==
[[Soubor:Uganda-Development.JPG|náhled|Hlavní město Kampala]]
[[Hrubý domácí produkt|HDP]] v 90. letech minulého století mírně rostl (až k 400 USD na hlavu), přesto je však země velice chudá. Ekonomice pomáhá stabilní politická situace a Uganďané žijící v zahraničí, kteří příbuzným posílají peníze ([[remitence]]) a investují do ekonomiky. Růst však zpomaluje epidemie [[AIDS]], protože v Ugandě je asi 2 miliony lidí nakaženo, navíc právě v této zemi byl objeven. Země vyváží kávu a dováží potraviny. Místní měnou je [[ugandský šilink]].
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Languages of Uganda.png|náhled|Jazyky v Ugandě]]
Uganda je vlastí mnoha různých etnických skupin, z nichž žádná nemá většinu. Nejpočetnější jsou kmeny [[Ganda]] a [[Karamodžong]]. Hovoří se zde přibližně 40 různými jazyky. Po osamostatnění Ugandy se stala [[angličtina]] úředním jazykem. Jazykem s nejvyšším počtem mluvčích je [[luganda]], jímž se hovoří v [[Buganda|Bugandě]]. V dalších oblastech Ugandy se hovoří místními kmenovými jazyky (na severu Ugandy je to např. jazyk Lacholi, patřící ke kmenu Acholi).
Na africké poměry je tu gramotnost poměrně vysoká - 69,9 %. V Ugandě je povinné školné, které chudým Uganďanům zamezuje v přístupu ke vzdělání. Střední věk obyvatelstva je 14 let až 11 let, Uganda je země s nejmladší populací na světě.<ref>http://www.nationmaster.com/graph/peo_med_age_tot-people-median-age-total</ref> Celkem 49,4 % populace je mladší čtrnácti let a v této kategorii je Uganda první na světě.<ref>{{Citace monografie
| titul = Pocket World in Figures 2008
| vydavatel = [[The Economist]]
| místo = Londýn
| rok = 2007
| isbn = 978-1-86197-844-8
| počet stran = 254
| strany = 21
| jazyk = anglicky
| url-access = registration
| url = https://archive.org/details/pocketworldinfig0000unse
}}</ref>
Mezi nejčastější onemocnění vyskytující se v Ugandě patří [[malárie]], HIV/AIDS, TBC, hepatitida.
=== Náboženství ===
[[Křesťanství]] a [[Islám]] se v Ugandě začaly šířit v 60. letech [[19. století]], kdy sem poprvé dorazili [[misionář]]i obou vyznání, snažící se vnutit své náboženství bugandskému králi.
V současnosti vypadá náboženské složení obyvatelstva následovně: 33% [[katolictví|katolíci]], a 33% [[Protestantismus|protestanti]], 16% [[muslim]]ové a 18% různé domorodé víry. V Ugandě, i přes různé vyznání jejích obyvatel, nedochází ke konfliktům s náboženským kontextem.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Uganda}}
* {{Wikizprávy|kategorie=Uganda}}
* [https://web.archive.org/web/20110526124506/http://tomcat.sunsite.ualberta.ca/Imanishi/explore.jsp?catNumber=16 Archivní mapy Afriky a Ugandy z 50. let 20. století na webu "The Kinji Imanishi Digital Archive"]
* {{citace elektronické monografie| url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/Uganda/report-04-2011.pdf?view=Binary | titul = Country of Origin Information Report - Uganda | vydavatel = UK Border Agency | datum vydání = 2011-04-15 | datum aktualizace = 2011-04-26 | datum přístupu = 2011-12-10 | jazyk = anglicky}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Uganda - Amnesty International Report 2011
| url = http://www.amnesty.org/en/region/tunisia/report-2011
| datum přístupu = 2011-08-20
| vydavatel = [[Amnesty International]]
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Uganda (2011)
| url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8155
| datum přístupu = 2011-08-20
| vydavatel = [[Freedom House]]
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Bertelsmann Stiftung
| titul = BTI 2010 — Uganda Country Report
| url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Uganda.pdf
| datum vydání = 2009
| datum přístupu = 2011-08-20
| vydavatel = Bertelsmann Stiftung
| místo = Gütersloh
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110521013249/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ESA/Uganda.pdf
| datum archivace = 2011-05-21
| nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Bureau of African Affairs
| titul = Background Note: Uganda
| url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2963.htm
| datum vydání = 2011-08-10
| datum přístupu = 2011-08-20
| vydavatel = U.S. Department of State
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = CIA
| odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency
| titul = The World Factbook - Uganda
| url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ug.html
| datum aktualizace = 2011-08-16
| datum přístupu = 2011-08-20
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Zastupitelský úřad ČR v Nairobi
| titul = Souhrnná teritoriální informace: Uganda
| url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/uganda-2009-09-13.pdf
| datum vydání = 2009-09-13
| datum přístupu = 2011-08-20
| vydavatel = Businessinfo.cz
| jazyk = česky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120111141231/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/uganda-2009-09-13.pdf
| datum archivace = 2012-01-11
| nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ingham
| jméno = Kenneth
| spoluautoři = a kol.
| titul = Uganda
| url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/612597/Uganda
| datum přístupu = 2011-08-20
| vydavatel = Encyclopaedia Britannica
| jazyk = anglicky
}}
{{Afrika}}
{{Navboxes
| title = Členství v mezinárodních organizacích
| list ={{AU}}
{{Organizace islámské spolupráce}}
{{Commonwealth}}
}}
{{Autoritní data}}
| |||