Čtyřkoalice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
logo
m wikilink
Řádek 4:
Čtyřkoalici vytvořily 1. září 1998 [[KDU-ČSL]], [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]], [[Demokratická unie]] a [[Občanská demokratická aliance]] za účelem společného postupu proti [[Občanská demokratická strana|ODS]] a [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] v nadcházejících [[Senát Parlamentu České republiky|senátních]] a [[komunální volby|komunálních]] [[volby|volbách]] v Praze. Celkem bylo do horní parlamentní komory v těchto volbách zvoleno 13 senátorů nominovaných Čtyřkoalicí.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Fiala|jméno=Petr|příjmení2=Foral|jméno2=Jiří|příjmení3=Konečný|jméno3=Karel a kol.|titul=Český politický katolicismus 1848-2005|vydání=1.|vydavatel=Centrum pro studium demokracie a kultury|místo=Brno|rok=2008|počet stran=535|strany=485-486|isbn=978-80-7325-155-0}}</ref> V září 1999 uzavřely strany podílející se na Čtyřkoalici „Svatováclavskou smlouvu“, jejímž obsahem bylo: společný postup před sněmovními volbami a následně i po nich, neuzavření dohody o spolupráci s jinou stranou na parlamentní úrovni a zřízení Rady Čtyřkoalice tvořené předsedy a místopředsedy jednotlivých smluvních stran.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Fiala|jméno=Petr|příjmení2=Suchý|jméno2=Petr|titul=Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|strany=1441, In Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. II. díl: Období 1938-2004|editoři=Pavel Marek, Jiří Malíř|vydání=1.|vydavatel=Doplněk|místo=Brno|rok=2005|počet stran=|isbn=}}</ref> O rok později došlo k prohloubení spolupráce uzavření čtyřkoaliční Svatováclavské smlouvy, na jejímž základě byla zřízena osmičlenná Politická rada Čtyřkoalice coby nejvyšší orgán tohoto uskupení (po 3 členech měly KDU-ČSL, US, po 1 ODA a DEU).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Navrátil|jméno=Vojtěch|příjmení2=|jméno2=|titul=Preferenční hlasování voličů Koalice ve volbách do PSP ČR v roce 2002. S lidovci do koalice už nikdy více. Diplomová práce|vydání=|vydavatel=Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze|místo=|rok=2011|počet stran=100|strany=30|isbn=}}</ref>
 
Jedním z jejích významných úspěchů byly [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2000|senátní volby v roce 2000]], v nichž získala 17 z 27 obsazovaných křesel a připravila ODS a ČSSD o většinu v Senátu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = BBC
| odkaz na autora = BBC