Šlejnicové: Porovnání verzí

Přidáno 14 bajtů ,  před 1 měsícem
m
oprava prolinku
(Přesun erbu pod vlastní nadpis.)
m (oprava prolinku)
 
 
a) Jan prodal strýcům r. 1571 všechen statek svůj, stal se [[Fojt|lantfojtem]] v [[Horní Lužice|Horní Lužici]] (1572), ale zadluživ se mnoho složil ten úřad r. 1594. Získal r. 1577 Libochovany a r. 1580-82 vesnice v okolí, také měl Dubkovice, které prodal r. 1586 bratru Arnoštovi a r. 1587 prodal Libochovany. Koupil pak r. 1588 [[Strojetice]], jež téhož roku prodal. Ženat byl třikrát (1. Apolena z Krajku, 2. Anna z Bibršteina, 3. Anna Leskovcová z Leskovce, r. 1590 ovdovělá Hasištejnská z Lobkovic). Zemřel 1. ledna 1595 zůstaviv synům Bedřichovi, Ladislavovi, Albrechtovi, Davidovi a Rudolfovi jen dluhy. Ladislav vyženil r. 1590 s Kateřinou z Říčan a Leskovce (ovdovělou Valeckou) statek [[Hostim]] (u Moravských Budějovic). Rudolf táhl r. 1595 do Uher a oženil se r. 1598 za Vidní se vdovou Cecilií rozenou ze Saurau. Bedřichova manž. Eliška Šlikovna získala r. 1593 Varnsdorf, ale prodala jej zase r. 1597, téhož roku získal také právo na Rumburce a r. 1608 věnné právo na Božejově. R. 1612 držel též dvůr Postráň. Albrecht získal r. 1600 s manž. Annou z Říčan Varnsdorf, který r. 1609 prodal. R. 1607 koupil Šluknov a nějaký čas (1615) držel manství Blansko u Brna. Zastával dále úřad královského rady. Šluknov prodal r. 1618. Zemřel 26. března 1620 a jmění jeho pro vzpouru zabráno. Synové jeho byli Jan Jiří, Ladislav Volf, Maxim. Rudolf a Karel (tento zemřel záhy). Jan Jiří koupil kolem roku 1627 Domamyšl a držel ji do smrti. [[Maxmilián Rudolf Schleinitz|Maximilián Rudolf]] (*1605) byl kanovníkem v Olomouci, r. 1635 gen. vikářem v Praze, r. 1637 proboštem litoměřickým a od roku 1655 [[Biskupství litoměřické|biskupem]], tam také 13. října 1675 zemřel.
Volf získal r. 1628 Valdštejnské manství [[Chrastná]] (Krásná) u Liberce a dědil s bratrem [[Domamyšl]], kterou r. 1640 prodali. Volf zemřel v Osečné 27. února 1687 ve vysokém věku. Z manželství s Lidmilou Kateřinou Sedleckou z Újezdce měl dva syny, z nichž starší zemřel v Itálii. Mladší syn Arnošt Ferdinand (prý rozumu mdlého) převzal Chrastnou a zemřel roku 1689 jako poslední potomek české větve rodu po meči<ref> Petr MAŠEK, 2010, s. 234</ref>. Svůj statek odkázal manželce Polyxeně Krescencii Kapounce ze Svojkova.
 
b) Arnošt vzdal se r. 1579 svého dílu Tolštejna a vyženil s Lidmilou, hraběnkou z [[Lobkovicové|Lobkovic]] díl [[Nepokojnice|Nepokojnic]]. Ta zaplatila dluhy a stala se tak majitelkou Šluknova i Dubkovic, které Arnošt r. 1586 koupil. Pro dluhy zastavili r. 1592 Dubkovice, které pak byly odprodány. Nadto prodala Lidmila r. 1598 Nepokojnice, oba ztratili právo podací ke kostelům v Šluknově a Georgenthalu a hraběnka r. 1599 zastavila Šluknov, který pak byl r. 1607 nadobro prodán. Oba rodiče i jejich syn Adam zemřeli v chudobě.
| příjmení = Mašek
| jméno = Petr
| odkaz na autora = Petr Mašek (spisovatel)
| titul = Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N-Ž
| url =