Úřad evropského veřejného žalobce: Porovnání verzí

Dokončení prvotní podoby článku
(nová stránka: „{{Pracuje se}} '''Úřad evropského veřejného žalobce''' je nezávislý orgán Evropské unie, založený na základě Lisabonská smlouva|Lisabonsk…“)
 
(Dokončení prvotní podoby článku)
{{Pracuje se}}
'''Úřad evropského veřejného žalobce''' je nezávislý orgán [[Evropská unie|Evropské unie]], založený na základě [[Lisabonská smlouva|Lisabonské smlouvy]] formou [[Posílená spolupráce|posílené spolupráce]]. V současné době se ho účastní 22 členských států včetně [[Česká republika|České republiky]] ([[opt-out]] mají [[Dánsko]] a [[Irsko]], zatímco [[Maďarsko]], [[Polsko]] a [[Švédsko]] se zatím neúčastní). Sídlí v [[Lucemburk|lucemburské]] čtvrti [[Kirchberg]]. Má pravomoc ve věcech závažných [[Trestný čin|trestných činů]] proti [[Rozpočet Evropské unie|rozpočtu EU]] a vůbec proti jejím ekonomických zájmům, jako jsou podvody týkající se evropských fondů se škodou přesahující 10 000 euro a mezistátních podvody na [[Daň z přidané hodnoty|dani z přidané hodnoty]] se stejnou škodou. První evropskou nejvyšší žalobkyní je od roku 2019 [[Laura Codruța Kövesi]] z [[Rumunsko|Rumunska]].
 
Úřad sestává z centrální a decentralizované úrovně. Centrální úroveň představuje ústředí v místě sídla Úřadu. Ústředí sestává z kolegia, stálých komor, evropského nejvyššího žalobce, náměstků evropského nejvyššího žalobce, evropských žalobců a správního ředitele. Decentralizovanou úroveň představují evropští pověření žalobci, kteří se nacházejí v jednotlivých členských státech. [[Soudní dvůr Evropské unie|Soudní dvůr]] může evropského nejvyššího žalobce na žádost [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]], [[Rada Evropské unie|Rady]] nebo [[Evropská komise|Komise]] odvolat, pokud shledá, že již není schopen vykonávat své povinnosti nebo že své povinnosti závažným způsobem porušil.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = nařízení Rady (EU)
| názevčíslo = nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce
| název = kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce
| paragraf = 8
}}</ref> Nejvyššího evropského žalobce jmenují [[Evropský parlament]] a [[Rada Evropské unie|Rada]] jmenují po vzájemné dohodě na funkční období sedmi let, které nelze obnovit.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = nařízení Rady (EU)
| názevčíslo = nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce
| název = kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce
| paragraf = 14
}}</ref> Jednotliví evropští žalobci jsou jmenováni [[Rada Evropské unie|Radou]] vždy ze tří návrhů každého ze zúčastněných členských států. K tomu obdrží stanovisko výběrové komise. Je-li stanovisko negativní, je pro Radu závazné.
{{Překlad|en|European Public Prosecutor|981313962}}
 
[[Kategorie:EvropskáEvropský uniesoudní systém]]
[[Kategorie:PrávoStátní zástupci]]