Vrtbovská zahrada: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 1 měsícem
m
ref typo
(Robot: Opravuji 0 zdrojů a označuji 1 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.1)
m (ref typo)
 
| datum přístupu = 2012-07-21
| vydavatel = Magistrát hl. města Prahy, odbor památkové péče
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Zahrada se táhne z&nbsp;nádvoří paláce směrem na jihozápad a&nbsp;zařezává se do svahu [[Petřín]]a. Na jihu přiléhá k&nbsp;parcele číslo 390, která je v&nbsp;[[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]] vedena jako zahrada,<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://nahlizenidokn.cuzk.cz/MapaIdentifikace.aspx?&x=-744151&y=-1043006&maplayers=8244EA23
| titul = Informace o parcele
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální
| datum přístupu = 2013-03-17
}}</ref>, a k&nbsp;parcele číslo 388;<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=2EDA9E08&MarQParam0=2384469101&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka
| datum přístupu = 2013-03-17
| kapitola = Malá Strana – Hradčany (Praha 1)
| strany = 315
}}</ref> skládal ze tří, z&nbsp;nichž jeden z&nbsp;jižních vystavěl ke své potřebě v&nbsp;roce 1591 italský stavitel [[Ulrico Aostalli de Sala]] (někdy počeštěně ''Oldřich Avastalis de Sal(l)a'').<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kubů
| jméno = Naděžda
| kapitola = Stavebně historický vývoj hradu
| strany = 6
}}</ref>.<ref name="poche 315-316">Poche, s. 315–316.</ref> Tento dům koupil v&nbsp;roce 1620 hudební skladatel [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]], zřejmě již sloučený s&nbsp;vedlejším domem.{{#tag:ref|Zde literatura neuvádí, který z jižních domů byl ten, který byl obýván Oldřichem Avastalisem, nicméně Poche píše, že dům, kde bydlel Avastalis, byl později zakoupen Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic a později za Vrtbů sloučen s tím severním. Jelikož některé knihy hovoří o dvou sloučených renesančních domech za Vrtbů a jiné o dvou renesančních domech na jihu a třetím severním za Vrtbů připojeném, dá se předpokládat, že jeden z jižních domů byl oním, který postavil Ulrico Aostali de Sala.<ref name="poche 316" />|group=pozn.}} Když byl Kryštof Harant při [[Staroměstská exekuce|popravě sedmadvaceti českých pánů]] na Staroměstském náměstí v&nbsp;roce 1621 sťat,<ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> byl dům zkonfiskován [[Habsburkové|Habsburky]] a o&nbsp;rok později v&nbsp;roce 1622 zakoupen hrabětem Sezimou z&nbsp;Vrtby,<ref name="prazkaarch177" /> který v&nbsp;roce 1631 přikoupil sousední severní dům ze 16. století, sloučil je a přestavěl do dnešní pozdně renesanční podoby.<ref name="poche 316" /> Později, za jeho vnuka hraběte [[Jan Josef z Vrtby|Jana Josefa z&nbsp;Vrtby]], vznikla na místě vinice kolem roku [[1720]] barokní zahrada<ref name="poche 316" /> spojená s&nbsp;další přestavbou paláce [[František Maxmilian Kaňka|Františkem Maxmiliánem Kaňkou]].<ref name="zahradypalacu140" /><ref name="prazkaarch177">{{Citace monografie
}}
</ref>.<ref name="poche 315-316">Poche, s. 315–316.</ref> Tento dům koupil v&nbsp;roce 1620 hudební skladatel [[Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic]], zřejmě již sloučený s&nbsp;vedlejším domem.{{#tag:ref|Zde literatura neuvádí, který z jižních domů byl ten, který byl obýván Oldřichem Avastalisem, nicméně Poche píše, že dům, kde bydlel Avastalis, byl později zakoupen Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic a později za Vrtbů sloučen s tím severním. Jelikož některé knihy hovoří o dvou sloučených renesančních domech za Vrtbů a jiné o dvou renesančních domech na jihu a třetím severním za Vrtbů připojeném, dá se předpokládat, že jeden z jižních domů byl oním, který postavil Ulrico Aostali de Sala.<ref name="poche 316" />|group=pozn.}} Když byl Kryštof Harant při [[Staroměstská exekuce|popravě sedmadvaceti českých pánů]] na Staroměstském náměstí v&nbsp;roce 1621 sťat,<ref name="prazkaarch177" /><ref name="poche 316" /> byl dům zkonfiskován [[Habsburkové|Habsburky]] a o&nbsp;rok později v&nbsp;roce 1622 zakoupen hrabětem Sezimou z&nbsp;Vrtby,<ref name="prazkaarch177" /> který v&nbsp;roce 1631 přikoupil sousední severní dům ze 16. století, sloučil je a přestavěl do dnešní pozdně renesanční podoby.<ref name="poche 316" /> Později, za jeho vnuka hraběte [[Jan Josef z Vrtby|Jana Josefa z&nbsp;Vrtby]], vznikla na místě vinice kolem roku [[1720]] barokní zahrada<ref name="poche 316" /> spojená s&nbsp;další přestavbou paláce [[František Maxmilian Kaňka|Františkem Maxmiliánem Kaňkou]].<ref name="zahradypalacu140" /><ref name="prazkaarch177">{{Citace monografie
| příjmení = Staňková
| jméno = Jaroslava
Do zahrady se vstupuje přes pokladnu umístěnou ve východní místnosti saly terreny. Dále se pokračuje na první parter. Vstupní brána zahrady od F.&nbsp;M.&nbsp;Kaňky je zdobena Braunovými sochami dvou ženských [[alegorie|alegorických]] postav a Atlanta. Sochy ''Hojnost'' (nalevo v&nbsp;pohledu do zahrady) a ''Bohatství'' (napravo) jsou originální a byly původně [[polychromie|polychromované]]. Atlant držící Zemi je kopií, originál je uložen v&nbsp;lapidáriu Národního muzea.<ref name="zahradypalacu141-142" /> Tato brána vznikla překlenutím uličky vedoucí do původních vinic mezi dvěma křídly Vrtbovského paláce.<ref name="matkamest" /> Ulička zanikla při Vrtbovských přestavbách paláce a tak je dnes možný vstup k&nbsp;bráně přes Vrtbovský palác stojící na rohu ulic ''Karmelitské'' a ''Tržiště''.<ref name="škoda74" />
 
V nejspodnější části se nachází fontána se soškou puttiho na mořské nestvůře,<ref name="historie" />, obklopená čtyřmi dekoračními záhony. Zelenorůžovou dekoraci tvoří [[zimostráz vždyzelený]]<ref name="zahradypalacu142" /> a [[violka rohatá]].<ref name="matkamest">{{Citace elektronické monografie
| titul = VRTBOVSKÁ ZAHRADA
| url = http://www.matkamest.cz/vrtbovska-zahrada---barokni-zahrada.html