Morava: Porovnání verzí

Přidáno 1 067 bajtů ,  před 7 měsíci
→‎Významná města: doplnění zdrojů
(→‎Významná města: doplnění zdrojů)
{{Podrobně|Hlavní město Moravy}}
[[Soubor:Hrad Špilberk I.jpg|náhled|Hrad [[Špilberk]] v Brně, bývalé sídlo moravských markrabat]]
PravděpodobnéKrystalizační centrum moravského státu a pravděpodobné sídlo prvních Mojmírovců v době tzv. "hrubého křesťanství", tedy především pro nobilitu, kde hlavní slovo měl pasovský episkopát,<ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk]] ''Slované-stopy předků, O Moravě v 6. - 10. stol.''. Brno: Moravské zemské muzeum 2017, str. 216">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | titul = Slované-stopy předků, O Moravě v 6. - 10. stol. | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2017 | isbn = 978-80-7028-218-2 | kapitola = | strany = 216}}</ref> se nacházelo nejspíš v lokalitě Valy u Mikulčic.<ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk]] ''Slované-stopy předků, O Moravě v 6. - 10. stol.''. Brno: Moravské zemské muzeum 2017, str. 134">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | titul = Slované-stopy předků, O Moravě v 6. - 10. stol. | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2017 | isbn = 978-80-7028-218-2 | kapitola = | strany = 134}}</ref> Sídlo velkomoravského vládce a [[arcibiskup]]a diecéze moravské v raném středověku se označuje jako [[Veligrad]].<ref>http://www.pokladymoravy.cz/?page_id=361</ref><ref>http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2011030003</ref><ref>http://www.hlasmoravy.eu/2011/02/popis-veligradu.html{{Nedostupný zdroj}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://boiohaemum.cz/view.php?cisloclanku=2010100001 |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110910134037/http://www.boiohaemum.cz/view.php?cisloclanku=2010100001 |datum archivace=2011-09-10 |nedostupné=ano }}</ref> Dohady a polemiky o poloze Veligradu trvaly řadu desetiletí a světlo do nich vnesly až výsledky archeologického bádání. Demografická křivka pohřbů a vybavení hrobů, soustředění řemesel a stopy architektury ukazují na jeho lokalizaci ve středním Pomoraví na soutoku Olšavy a Moravy.<ref name="[[Karel Sklenář|SKLENÁŘ, Karel]] ''Archeologické památky Čechy, Morava a Slezsko''. Opava: Optys 1993, str. 203">{{Citace monografie | příjmení = Sklenář | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Sklenář | titul = Archeologické památky Čechy, Morava a Slezsko | vydání = první | vydavatel = Optys | místo = Opava | rok vydání = 1993 | isbn = 80-85819-08-2 | kapitola = | strany = 203}}</ref> Obrovská rozloha Staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace řádově vysoce převyšující rozlohu obdobných sídel té doby, vysledovaný urbanistický záměr a zejména doložený název Veligrad pro pozdější trhovou ves stojící na místě někdejšího raně středověkého velkoměsta a přežívající silné velkomoravské tradice v nejbližším okolí již nenechávají relevantní odborníky i zasvěcenou veřejnost na pochybách, že velkomoravský Veligrad se nacházel právě tam, kde dnes leží dokonce města dvě: [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Staré Město]] a [[Uherské Hradiště]].<ref name="[[Pavel Bezděčka|BEZDĚČKA, Pavel, Jiří Čoupek|ČOUPEK, Jiří, Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk, Miloslav Pojsl|POJSL, Miloslav]] ''Staré Město v proměnách staletí''. Staré Město 2000, s. 34, 36, 44, 79, 87, 96, 110-115, 120, 122-123, 125-133, 135-136">{{Citace monografie | příjmení = Bezděčka | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Bezděčka | příjmení2 = Čoupek | jméno2 = Jiří | odkaz na autora2 = Jiří Čoupek | příjmení3 = Galuška | jméno3 = Luděk | odkaz na autora3 = Luděk Galuška | příjmení4 = Pojsl | jméno4 = Miloslav | odkaz na autora4 = Miloslav Pojsl | titul = Staré Město v proměnách staletí | vydání = první | vydavatel = město Staré Město | místo = Staré Město | rok vydání = 2000 | isbn = 80-86045-42-0 | kapitola = | strany = 34, 36, 44, 79, 87, 96, 110-115, 120, 122-123, 125-133, 135-136}}</ref><ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk, Miroslav Vaškových|VAŠKOVÝCH, Miroslav, Dana Menoušková|MENOUŠKOVÁ, Dagmar]] ''Památník Velké Moravy''. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum 2016, s. 10-12, 18-19, 25, 29, 44, 46-47, 114, 129">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | příjmení2 = Vaškových | jméno2 = Miroslav | odkaz na autora2 = Miroslav Vaškových | příjmení3 = Menoušková | jméno3 = Dagmar | odkaz na autora3 = Dagmar Menoušková | titul = Památník Velké Moravy | vydání = druhé | vydavatel = Slovácké muzeum | místo = Uherské Hradiště | rok vydání = 2016 | isbn = 978-80-87671-29-0 | kapitola = | strany = 10-12, 18-19, 25, 29, 44, 46-47, 114, 129}}</ref><ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk, Pavel Kouřil|KOUŘIL, Pavel, Jiří Mitáček|MITÁČEK, Jiří]] ''Východní Morava v 10. až 14. století''. Brno: Moravské zemské muzeum, Archeologický ústav AV ČR 2008, s. 97, 110-115, 217-218">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | příjmení2 = Kouřil | jméno2 = Pavel | odkaz na autora2 = Pavel Kouřil | příjmení3 = Mitáček | jméno3 = Jiří | odkaz na autora3 = Jiří Mitáček | titul = Východní Morava v 10. až 14. století | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum, Archeologický ústav AV ČR | místo = Brno | rok vydání = 2008 | isbn = 978-80-7028-319-6 | kapitola = | strany = 97, 110-115, 217-218}}</ref><ref name="[[Pavel Kouřil|KOUŘIL, Pavel]] ''Velká Morava a počátky křesťanství''. Brno: Archeologický ústav AV ČR 2014, s. 180-181, 183">{{Citace monografie | příjmení = Kouřil | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kouřil || titul = Velká Morava a počátky křesťanství | vydání = první | vydavatel = Archeologický ústav AV ČR | místo = Brno | rok vydání = 2014 | isbn = 978-80-86023-53-3 | kapitola = | strany = 180-181, 183}}</ref><ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk]] ''Hledání původu, Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy''. Brno: Moravské zemské muzeum 2013, s. 108, 145, 249">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | titul = Hledání původu, Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum, Slovácké muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2013 | isbn = 978-80-7028-386-8 | kapitola = | strany = 108, 145, 249}}</ref><ref name="[[Jiří Čoupek|ČOUPEK, Jiří, Jaroslav Zapletal|ZAPLETAL, Jaroslav]] ''Uherské Hradiště, královské město na řece Moravě''. Uherské Hradiště 2007, s. 8, 55-56, 61, 63, 69-70">{{Citace monografie | příjmení = Čoupek | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Čoupek | příjmení2 = Zapletal | jméno2 = Jaroslav | odkaz na autora2 = Jaroslav Zapletal | titul = Uherské Hradiště, královské město na řece Moravě | vydání = první | vydavatel = město Uherské Hradiště | místo = Uherské Hradiště | rok vydání = 2007 | isbn = 978-80-239-9873-3 | kapitola = | strany = 8, 55-56, 61, 63, 69-70}}</ref><ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk]] ''Slované-stopy předků, O Moravě v 6. - 10. stol.''. Brno: Moravské zemské muzeum 2017, str. 158-159, 247">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | titul = Slované-stopy předků, O Moravě v 6. - 10. stol. | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2017 | isbn = 978-80-7028-218-2 | kapitola = | strany = 158-159, 247}}</ref><ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk]] ''Slované-doteky předků''. Brno: Moravské zemské muzeum 2004, str. 138">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | titul = Slované-doteky předků | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2004 | isbn = 80-7028-218-5 | kapitola = | strany = 138}}</ref><ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk]] ''Staroměstská výročí''. Brno, Uherské Hradiště: Moravské zemské muzeum, Slovácké muzeum 1990, str. 18, 82, 84-86, 88-90">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | titul = Staroměstská výročí | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum, Slovácké muzeum | místo = Brno, Uherské Hradiště | rok vydání = 1990 | isbn = 80-7028-010-7 | kapitola = | strany = 18, 82, 84-86, 88-90}}</ref><ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk, Věra Hochmannová-Vávrová|HOCHMANNOVÁ-VÁVROVÁ, Věra, Vilém Hrubý|HRUBÝ, Vilém, Jiří Mitáček|MITÁČEK, Jiří]] ''Uherské Hradiště – Sady, 500 let křesťanství ve střední Evropě''. Brno: Moravské zemské muzeum 2018, s. 7">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | příjmení2 = Hochmannová-Vávrová | jméno2 = Věra | odkaz na autora2 = Věra Hochmannová-Vávrová | příjmení3 = Hrubý | jméno3 = Vilém | odkaz na autora3 = Vilém Hrubý | příjmení4 = Mitáček | jméno4 = Jiří | odkaz na autora4 = Jiří Mitáček | titul = Uherské Hradiště – Sady, 500 let křesťanství ve střední Evropě | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 2018 | isbn = 978-80-7028-516-9 | kapitola = | strany = 7}}</ref><ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk]] ''Uherské Hradiště – Sady, křesťanské centrum Velkomoravské říše''. Brno: Moravské zemské muzeum 1996, str. 126">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | titul = Uherské Hradiště – Sady, křesťanské centrum Velkomoravské říše | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7028-080-8 | kapitola = | strany = 126}}</ref><ref name="[[Luděk Galuška|GALUŠKA, Luděk]] ''Velká Morava''. Brno: Moravské zemské muzeum 1991, str. 70">{{Citace monografie | příjmení = Galuška | jméno = Luděk | odkaz na autora = Luděk Galuška | titul = Velká Morava | vydání = první | vydavatel = Moravské zemské muzeum | místo = Brno | rok vydání = 1991 | isbn = 80-7028-022-0 | kapitola = | strany = 70}}</ref><ref name="[[Miloslav Pojsl|POJSL, Miloslav]] ''Velehrad, Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera''. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, Vlastivědná knihovna moravská 1990, str. 5, 10-11, 13, 15-16, 20, 34, 36">{{Citace monografie | příjmení = Pojsl | jméno = Miloslav | odkaz na autora = Miloslav Pojsl | titul = Velehrad, Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera | vydání = první | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost, Vlastivědná knihovna moravská | místo = Brno | rok vydání = 1990 | isbn = 80-85048-05-01 | kapitola = | strany = 5, 10-11, 13, 15-16, 20, 34, 36}}</ref><ref name="[[Miloslav Pojsl|POJSL, Miloslav]] ''Velkomoravské otazníky''. Uherské Hradiště: Historická společnost Starý Velehrad 2014, str. 55, 60-61, 70, 72-73, 108, 181, 184-186, 190">{{Citace monografie | příjmení = Pojsl | jméno = Miloslav | odkaz na autora = Miloslav Pojsl | titul = Velkomoravské otazníky | vydání = první | vydavatel = Historická společnost Starý Velehrad | místo = Uherské Hradiště | rok vydání = 2014 | isbn = 978-80-86157-44-3 | kapitola = | strany = 55, 60-61, 70, 72-73, 108, 181, 184-186, 190}}</ref><ref name="[[Lubomír Emil Havlík|HAVLÍK, Lubomír E.]] ''Svatopluk I. Veliký, král Moravanů a Slovanů''. Brno: Jota 1994, str. 129">{{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír E. | odkaz na autora = Lubomír E. Havlík | titul = Svatopluk I. Veliký, král Moravanů a Slovanů | vydání = první | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok vydání = 1994 | isbn = 80-85617-19-6 | kapitola = | strany = 72, 74-75, 77-78}}</ref><ref name="[[Lubomír Emil Havlík|HAVLÍK, Lubomír E.]] ''Kronika o Velké Moravě''. Brno: Jota 1993, str. 339">{{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír E. | odkaz na autora = Lubomír E. Havlík | titul = Kronika o Velké Moravě | vydání = první | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok vydání = 1993 | isbn = 80-85617-06-4 | kapitola = | strany = 250-252}}</ref><ref name="[[Lubomír Emil Havlík|HAVLÍK, Lubomír E.]] ''Království Moravanů-Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů''. Brno: 1999, str. 74-76">{{Citace monografie | příjmení = Havlík | jméno = Lubomír E. | odkaz na autora = Lubomír E. Havlík | titul = ''Království Moravanů-Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů | vydání = první | vydavatel = vlastní | místo = Brno | rok vydání = 1999 | isbn = | kapitola = | strany = 74-76}}</ref><ref name="[[Alena a Vilém Jůzovi|JŮZOVI, Alena a Vilém]] ''Uherské Hradiště''. Uherské Hradiště: 2003, str. 13">{{Citace monografie | příjmení = Jůzovi | jméno = Alena a Vilém | odkaz na autora = | titul = Uherské Hradiště | vydání = první | vydavatel = nakladatelství Tomáš Ježek a Spolek přátel literatury a knihovny | místo = Uherské Hradiště | rok vydání = 2003 | isbn = 80-86528-33-2 | kapitola = | strany = 13}}</ref><ref name="[[Jan Filip|FILIP, Jan]] ''Velká Morava, 1100 let tradice státního a kulturního života''. Praha: Československá akademie věd 1964, str. 18">{{Citace monografie | příjmení = Filip | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Filip | titul = Velká Morava, 1100 let tradice státního a kulturního života | vydání = první | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok vydání = 1993 | isbn = | kapitola = | strany = 18}}</ref><ref name="[[Vilém Hrubý|HRUBÝ, Vilém]] ''Staré Město – velkomoravské pohřebiště Na Valách''. Praha: Československá akademie věd 1955, str. 37, 325-326">{{Citace monografie | příjmení = Hrubý | jméno = Vilém | odkaz na autora = Vilém Hrubý | titul = Staré Město – velkomoravské pohřebiště Na Valách | vydání = první | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok vydání = 1955 | isbn = | kapitola = | strany = 37, 325-326}}</ref><ref name="[[Vilém Hrubý|HRUBÝ, Vilém]] ''Staré Město – Velehrad z doby Velkomoravské říše''. Praha: Československá akademie věd 1964, str. 11, 59-62, 64">{{Citace monografie | příjmení = Hrubý | jméno = Vilém | odkaz na autora = Vilém Hrubý | titul = Staré Město – Velehrad z doby Velkomoravské říše | vydání = první | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok vydání = 1964 | isbn = | kapitola = | strany = 11, 59-62, 64}}</ref><ref name="[[Vilém Hrubý|HRUBÝ, Vilém]] ''Staré Město – velkomoravský Velehrad''. Praha: Československá akademie věd 1965, str. 5, 32, 34, 366-370">{{Citace monografie | příjmení = Hrubý | jméno = Vilém | odkaz na autora = Vilém Hrubý | titul = Staré Město – velkomoravský Velehrad | vydání = první | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok vydání = 1965 | isbn = | kapitola = | strany = 5, 32, 34, 366-370}}</ref><ref name="[[Bořek Žižlavský|ŽIŽLAVSKÝ, Bořek]] ''Krajem Veligradu – Sborník velehradský č. 1/2018''. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad 2018, str. 56">{{Citace monografie | příjmení = Žižlavský | jméno = Bořek | odkaz na autora = Bořek Žižlavský | titul = Krajem Veligradu – Sborník velehradský č. 1/2018 | vydání = první | vydavatel = Historická společnost Starý Velehrad | místo = Velehrad | rok vydání = 2018 | isbn = 978-80-86157-47-4 | kapitola = | strany = 56}}</ref><ref name="[[Bořek Žižlavský|ŽIŽLAVSKÝ, Bořek]] ''Krajem Veligradu – Sborník velehradský č. 2/2018''. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad 2018, str. 7, 68-72">{{Citace monografie | příjmení = Žižlavský | jméno = Bořek | odkaz na autora = Bořek Žižlavský | titul = Krajem Veligradu – Sborník velehradský č. 2/2018 | vydání = první | vydavatel = Historická společnost Starý Velehrad | místo = Velehrad | rok vydání = 2018 | isbn = 978-80-65157-48-1 | kapitola = | strany = 7, 68-72}}</ref><ref name="[[Bořek Žižlavský|ŽIŽLAVSKÝ, Bořek]] ''Krajem Veligradu – Sborník velehradský č. 1/2019''. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad 2019, str. 7">{{Citace monografie | příjmení = Žižlavský | jméno = Bořek | odkaz na autora = Bořek Žižlavský | titul = Krajem Veligradu – Sborník velehradský č. 1/2019 | vydání = první | vydavatel = Historická společnost Starý Velehrad | místo = Velehrad | rok vydání = 2019 | isbn = 978-80-86157-49-8 | kapitola = | strany = 7}}</ref><ref name="[[Bořek Žižlavský|ŽIŽLAVSKÝ, Bořek]] ''Krajem Veligradu – Sborník velehradský č. 1/2020''. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad 2020, str. 34">{{Citace monografie | příjmení = Žižlavský | jméno = Bořek | odkaz na autora = Bořek Žižlavský | titul = Krajem Veligradu – Sborník velehradský č. 1/2020 | vydání = první | vydavatel = Historická společnost Starý Velehrad | místo = Velehrad | rok vydání = 2020 | isbn = 978-80-86157-51-1 | kapitola = | strany = 34}}</ref><ref name="[[Jiří Jilík|JILÍK, Jiří, Bořek Žižlavský|ŽIŽLAVSKÝ, Bořek]] ''Chřiby, strážci středního Pomoraví''. Praha: Regia 2015, str. 99">{{Citace monografie | příjmení = Jilík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Jilík | příjmení2 = Žižlavský | jméno2 = Bořek | odkaz na autora2 = Bořek Žižlavský | titul = Chřiby, strážci středního Pomoraví | vydání = první | vydavatel = Regia | místo = Praha | rok vydání = 2015 | isbn = 978-80-87866-21-4 | kapitola = | strany = 99}}</ref><ref name="[[Jiří Jilík|JILÍK, Jiří, Bořek Žižlavský|ŽIŽLAVSKÝ, Bořek]] ''Zapomenuté příběhy slováckého Dolňácka''. Praha: Regia 2015, str. 6, 20">{{Citace monografie | příjmení = Jilík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Jilík | příjmení2 = Žižlavský | jméno2 = Bořek | odkaz na autora2 = Bořek Žižlavský | titul = Zapomenuté příběhy slováckého Dolňácka | vydání = první | vydavatel = Regia | místo = Praha | rok vydání = 2018 | isbn = 978-80-87866-35-1 | kapitola = | strany = 6, 20}}</ref><ref name="[[Jiří Jilík|JILÍK, Jiří]] ''Olšava ví svoje''. Buchlovice: Jiří Jilík-Veligrad 2012, str. 18, 22, 26">{{Citace monografie | příjmení = Jilík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Jilík | titul = Olšava ví svoje | vydání = první | vydavatel = Jiří Jilík-Veligrad | místo = Buchlovice | rok vydání = 2012 | isbn = 978-80-905279-0-4 | kapitola = | strany = 18, 22, 26}}</ref><ref name="[[Jaroslav Šonka|ŠONKA, Jaroslav]] ''Kronika čtená rýčem''. Brno: Blok 1982, str. 234">{{Citace monografie | příjmení = Šonka | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Šonka | titul = Kronika čtená rýčem | vydání = první | vydavatel = Blok | místo = Brno | rok vydání = 1982 | isbn = | kapitola = | strany = 234}}</ref> Nejdůležitějšími centry Moravy vrcholného středověku byly [[Olomouc]], [[Brno]] a [[Znojmo]], sídelní města ''[[údělné knížectví|moravských údělů]]''. Po vzniku [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]] ve [[12. století]] až do poloviny [[17. století]] byla Morava řízena z Olomouce a Brna. [[Arcidiecéze olomoucká|Biskupství]] sídlilo od roku 1063 v Olomouci,<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Historie arcibiskupství {{!}} Arcidiecéze olomoucká |url=http://www.ado.cz/obsah/historie-arcibiskupstvi |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110909181353/http://www.ado.cz/obsah/historie-arcibiskupstvi |datum archivace=2011-09-09 |nedostupné=ano }}</ref> která bývá proto považována za kulturní a duchovní [[metropole|metropoli]] tehdejší Moravy, ale [[moravský zemský sněm|zemský sněm]] a [[moravský zemský soud|zemský soud]] střídavě zasedal v obou městech a kvůli tomu byly i pravidelně přemisťovány [[moravské zemské desky|zemské desky]]. Za vlády [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] ve 14. století se Brno navíc stalo trvalým sídlem tehdejších vládců Moravy, moravských markrabat, jejichž sídlem byl hrad [[Špilberk]].<ref name="spilberkhistorie">[http://www.spilberk.cz/?pg=zobraz&co=historie-hradu Historie hradu — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna]</ref>
 
Brno bylo hlavním centrem Moravy především za vlády [[Jošt Moravský|Jošta Moravského]]. Od [[15. století]] lze mluvit o vyrovnaném významu obou měst, a to až do poloviny [[17. století]]. V roce [[1573]] byla v Olomouci založena první a na několik dalších století i jediná [[Univerzita Palackého v Olomouci|univerzita]] na území Moravy (na krátký čas přesunuta do Brna). V roce [[1636]] došlo ke zřízení [[Moravský královský tribunál|královského tribunálu]] v Brně, významného zeměpanského úřadu s rozsáhlými správními a soudními pravomocemi, který poté na krátkou dobu sídlil i v Olomouci. Do Brna se definitivně přestěhovaly celé zemské desky (předtím přibližně polovina vedena v Olomouci a druhá polovina v Brně) i s královským tribunálem a bylo ukončeno střídavé zasedání zemského sněmu a soudu až na příkaz markraběte a císaře [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], konkrétně v letech [[1641]] až [[1642]].<ref>[http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=550 Přemístění zemského soudu s královským tribunálem a zemskými deskami do Brna]</ref> Navíc roku 1642 se Olomouc po 40 dnech obléhání vzdala [[Švédsko|Švédům]] a byla válkou značně zdevastována,<ref>[http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history_%28cesky%29 Historie města « Základní informace « Olomouc Tourism]</ref> a Brno se tak fakticky stalo nedůležitějším městem Moravy.<ref>[http://czechtravels.sweb.cz/Mesta/olomouc.htm Města – Olomouc]</ref><ref>[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-mesta-brna/ Historie města Brna]</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Historie – Brno |url=http://www.brno-jihomoravsky-kraj.cz/brno/historie.php |datum přístupu=2011-08-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100313112534/http://www.brno-jihomoravsky-kraj.cz/brno/historie.php |datum archivace=2010-03-13 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[http://www.turistika.cz/mista/hlavni-mesto-moravy-brno hlavní město MORAVY-BRNO, Brno a okolí]</ref>
Neregistrovaný uživatel