'''Prešpurská župa''' byla jednou z 64 žup [[Uhersko|Uherského království]].
Zabírala území dnešníjihozápadního metropoleSlovenska (většina území [[Bratislava|Bratislavy]], adále jejípak širší[[okres]]y okolí[[okres všetněDunajská městStreda|Dunajská Streda]], [[Dunajskáokres StredaGalanta|Galanta]], [[Sereďokres Malacky|Malacky]], [[okres Pezinok|Pezinok]], [[okres Senec|Senec]] a [[okres Trnava|Trnava]], malé části okresů [[okres Šaľa|Šaľa]] a [[Malackyokres Senica|Senica]]), zasahovala však i na severozápad [[Maďarsko|Maďarska]] a do [[Rakousko|Rakouska]] (jižně od [[Dunaj]]e položené nezastavěné okrajové části [[katastrální území|katastrů]] [[Dolní Rakousy|dolnorakouské]] [[obec|obce]] [[Wolfsthal]]u a [[město|města]] [[Hainburg an der Donau]]). Bratislava (tehdy Prešporok, Poszony) byla také jejím centrem (v [[17. století]] jím byl [[Šamorín]]). Jižní a západníZápadní hranici tvořilytvořila řeky [[Dunaj]] ařeka [[Morava (řeka)|Morava]]. PrešpurskáV župarámci Uherska sousedila kromě [[Rakousko|Rakouska]] také s [[Nitranská župa|Nitranskou]], [[Komárenská župa|Komárenskou]], [[Rábská župa|Rábskou]] a [[Mošoňská župa|Mošoňskou župou]]. V roce [[1910]] tu žilo 389 750 obyvatel na ploše o rozloze 4370 km². Župa existovala až do roku [[1927]], tehdy již ovšem jako [[bratislavská župa|bratislavská]] v rámci tehdejší [[ČSR]] (od roku [[1918]]). V dobách existence [[Slovenský stát|Slovenského státu]] za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla obnovena, po válce ji nahradilopak krajskédefinitivně členěnízrušena.
