Mary Randová: Porovnání verzí

{{Medaile|1|[[Atletika na Letních olympijských hrách 1964|LOH 1964]]|[[Atletika na Letních olympijských hrách 1964 – skok daleký ženy|skok daleký]]}}

{{Medaile|2|[[Atletika na Letních olympijských hrách 1964|LOH 1964]]|[[Atletika na Letních olympijských hrách 1964 – pětiboj ženy|pětiboj]]}}

| soutěž2 = [[Mistrovství Evropy v atletice]]

| medaile2 =

{{Medaile|3|[[Mistrovství Evropy v atletice 1962|ME 1962]]|skok daleký}}

}}

'''Mary Denise Randová''' (později – již po skončení atletické kariéry''' Toomeyová''', poté '''Reeseová''', rozená '''Bignalová''', * [[10. únor]]a [[1940]], v historickém městečku [[Wells]] v hrabství [[Somerset]] na jihozápadě Anglie) je bývalá britská [[Lehká atletika|atletka]], [[Seznam medailistů na letních olympijských hrách ve skoku do dálky|olympijská vítězka]] a světová rekordmanka ve [[Skok daleký|skoku do dálky]], historicky první britská žena, která vybojovala na olympijských hrách zlatou medaili v atletice. Je nositelkou Řádu Britského impéria ([[Řád britského impéria|MBE]]). V době její největší slávy se pro ni díky novinářům i veřejnosti vžil přídomek Zlaté děvče (Golden Girl). Na hrách Commonwealthu (zúčastnila se jich v letech 1958 a 1966) startovala v barvách [[Anglie]].

Na britskou atletickou scénu vstoupila už ve svých 16 letech, kdy se objevila na 6. místě britských tabulek sezóny 1956 ve skoku do výšky.

 

 

 

 

Po zlaté medaili ve skoku do dálky čekala Mary Randovou další disciplína – pětiboj. Ženský pětiboj (respektive ženský atletický víceboj jako takový) měl na hrách v Tokiu svou olympijskou premiéru a přihlásilo se do něj 21 závodnic ze 16 zemí. Mary Randová stála před střetnutím s těžkou a jen obtížně porazitelnou soupeřkou, kterou byla světová rekordmanka v této disciplíně, sovětská atletka [[Irina Pressová]]. Z tokijského pětiboje se nakonec stal sovětsko-britský duel: bo boku Mary Randové bojovala druhá britská pětibojařka, [[Mary Petersová]] ze Severního Irska. Ta nakonec skončila čtvrtá, ale za osm let se ve své disciplíně dočkala olympijské zlaté medaile – zvítězila v pětiboji na olympijských hrách v Mnichově. Už před startem bylo jasné, že první dvě disciplíny pětiboje (běh na 80 metrů překážek a vrh koulí) budou ve znamení mohutného nástupu Iriny Pressové. Na překážkách získala Pressová na olympijských hrách v Římě zlatou medaili a v kouli figurovala výkonem 17,21 metru na šestém místě jak světových tabulek roku 1964, tak i dlouhodobých světových tabulek. Hned na překážkách zaběhly Pressová a její krajanka Galina Bystrovová nejrychlejší čas (10,7 sekundy) z celého startovního pole. Mary Randová dosáhla času 10,9 sekundy. Dokonalý pokus předvedla Irina Pressová ve vrhu koulí – výkonem 17,16 metrů zůstala jen 5 centimetrů za svým osobním rekordem. Mary Randová poslala kouli do vzdálenosti 11,05 metru a náskok Pressové se stal obrovským. Pak ale přišly na řadu silné disciplíny Mary Randové. První den pětiboje končil skokem do výšky a v něm se Randová vypjala k vyrovnání osobního rekordu (1,72 m), zatímco Pressová skočila jen 1,63 metru. Silnými disciplínami Mary Randové byly i obě disciplíny druhého dne – skok do dálky a běh na 200 metrů. V dálce dosáhla Mary Randová výborného výkonu 6,55 metru (Pressová jen 6,24m) a dvoustovku vyhrála v čase 24,2 sekundy – Pressová doběhla do cíle v čase 24,7 sekundy. A přestože Mary Randová nakonec Irinu Pressovou v jednotlivých disciplínách porazila v poměru 3:2, vítězkou se (a navíc v novém světovém rekordu 5246 bodů) stala Pressová. Mary Randová ovšem vybojovala stříbrnou medaili a jako druhá žena na světě se svým výkonem 5035 dostala nad hranici pěti tisíc bodů, která byla do té doby vyhrazena právě jen Irině Pressové.

14,3 Cardiff 10.9.1966

 

44,0 (elektronicky 44,09) štafeta Velké Británie (Mary Randová na 2. úseku) Tokio 21.10.1964