Biškek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřím.
rozšíření dle angl. wiki
značka: možné problémové formulace
Řádek 2:
| jméno = Biškek
| originální jméno = Бишкек
| koláž = {{Koláž
| obrázek = Bischkek.jpg
| photo1a = Ala-too Square in Bishkek, Kyrgyzstan, 2007-09-11 (color-corrected).jpg{{!}}
| photo2a = Bishkek.jpg{{!}}
| photo2b = High way 2.jpg{{!}}
| photo3a = Bishkek historical museum.jpg{{!}}
| photo3b = Bishkek 10.JPG{{!}}
| photo4a = BISHKEK.WHITE HOUSE - panoramio.jpg{{!}}
| photo4b = Katedrální kostel svatého Vzkříšení, Biškek.jpg{{!}}
| photo5a = BISHKEK KNATOB 3.jpg{{!}}
| photo5b = Bishkek-capital-of-Kyrgyzstan.jpg{{!}}
| spacing = 2
| size = 266
| foot_montage =
}}
| vlajka = Flag of Bishkek Kyrgyzstan.svg
| znak = Coat of arms of Bishkek Kyrgyzstan.svg
Řádek 10 ⟶ 23:
| zeměpisná délka = 74.5833333
| loc-map = {{LocMap |Kyrgyzstán |label=Biškek |lat=42.8666667 |lon=74.5833333 |float=center|caption=}}
| vznik = 18781868
| telefonní předvolba = +996
}}
'''Biškek''' ({{Vjazyce2|ky|Бишке́к}}; {{Vjazyce2|ru|Бишке́к}}), dříve '''Pišpek''' a '''Frunze''', je hlavní a [[Seznam měst v Kyrgyzstánu|největší]] město [[Kyrgyzstán|Kyrgyzstánu]]. Biškek je také správním centrem Čujské oblasti. Oblast ho obklopuje, i když samotné město není její součástí, ale samostatnou jednotkou na úrovni kyrgyzstánské oblasti. Leží také blízko [[Kazachstán|kazašské]] hranice. Na ploše 170 km<sup>2</sup> bydlí {{Počet obyvatel|pád=1}} obyvatel.
[[Soubor:E7903-Bishkek-Ala-Too-Square.jpg|náhled|Hlavní náměstí v Biškeku]]
 
V roce 1825 založil [[Kokandský chanát]] pevnost „Pišpek“, která kontrolovala karavany na místní cestě a vybírala odměny od [[Kyrgyzové|kyrgyzských kmenů]]. Dne 4. září 1860 ruské síly vedené plukovníkem Apollonem Zimmermannem se souhlasem Kyrgzů pevnost zničily. V roce 1868 byla na místě pevnosti založena ruská osada pod jejím původním názvem „Pišpek“. Ležela v generálním guvernéru ruského Turkestánu a jeho Semirejské oblasti.
'''Biškek''' (Бишкек) je hlavní a&nbsp;s&nbsp;{{Počet obyvatel|pád=7}} obyvateli také největší město [[Kyrgyzstán]]u. Město bylo založeno roku [[1878]] jako ruská pevnost pod jménem '''Pišpek''' (Пишпек), v letech [[1926]] až [[1991]] neslo jméno '''Frunze''' (Фрунзе) na počest velitele [[Rudá armáda|Rudé armády]] a zdejšího rodáka [[Michail Frunze|Michaila Frunzeho]].
 
V roce 1925 byla v ruském Turkestánu založena Kara-Kirghizská autonomní oblast a Pišpek povýšil na její hlavní město. V roce 1926 [[Komunistická strana Sovětského svazu]] přejmenovala město na ''Frunze'', podle [[Bolševici|bolševického]] vojenského vůdce [[Michail Frunze|Michaila Frunzeho]] (1885–1925), který se zde narodil. V roce 1936 se město Frunze stalo hlavním městem [[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzské sovětské socialistické republiky]], během závěrečných fází národního vymezení v Sovětském svazu. V roce 1991 změnil kyrgyzský parlament název hlavního města na „Biškek“.
 
Biškek leží v nadmořské výšce asi 800 metrů, jen kousek od severního okraje pohoří [[Kyrgyzský hřbet|Kyrgyzský Alatau]], prodloužení pohoří [[Ťan-šan]]. Tyto hory se tyčí do výšky 4895 metrů. Severně od města leží úrodná a mírně zvlněná step, která zasahuje daleko na sever do sousedního [[Kazachstán|Kazachstánu]]. Řeka [[Ču (řeka)|Ču]] odvádí většinu oblasti. Biškek je spojen regionální železnicí spojen s [[Turksib|Turkestánsko-sibiřskou dráhou]].
 
Biškek je město širokých bulvárů a veřejných budov s mramorovými fasádami v kombinaci s řadou [[Chruščovka|bytových domů v sovětském stylu]] obklopujících vnitřní centrum. Existují také tisíce menších soukromě postavených domů, většinou mimo centrum města. Ulice vytváří mřížkový vzor, přičemž většina je na obou stranách lemována úzkými zavlažovacími kanály, které zalévají řadu stromů poskytujících stín v horkém létě.
 
== Historie ==
Řádek 38 ⟶ 57:
* {{flagicon|Čína}} [[Urumči]], [[Čína]]
* {{flagicon|Belarus}} [[Minsk]], [[Bělorusko]]
 
== Geografie ==
[[Soubor:Alma-Ata_NK-43_(1948)_-_panoramio.jpg|vlevo|náhled|Mapa včetně Biškeku (označeného jako Frunze) (AMS, 1948)]]
 
=== Orientace ===
Ačkoli je město relativně mladé, jeho okolí má několik zajímavých prehistorických míst. Existují také místa z období [[Gandhárské umění|gandhárského umění]], období nestoriánského vlivu, éry středoasijských ''[[Chanát|chanátů]]'' a sovětského období.
Centrální část města je rozložena do obdélníkového rastru. Hlavní ulicí města je východozápadní Čujská třída (''Čuj prospekti''), pojmenovaná po [[Ču (řeka)|hlavní řece]] regionu. V sovětské éře se nazývala [[Vladimir Iljič Lenin|Leninova]] třída. Vedle ní nebo v její blízkosti leží mnoho z nejdůležitějších vládních budov a univerzit. Patří mezi ně i komplex Akademie věd. Nejzápadnější část třídy je známá jako třída [[Teng Siao-pching|Teng Siao-pchinga]].
 
Hlavní severojižní ulicí je ulice Jusupa Abdrachmanova, která se stále běžně označuje starým názvem Sovietska. Jeho severní a jižní část se nazývá ulice Jelebesova a Bajtyk Batyr. Podél ní se nachází několik velkých nákupních center a na severu umožňuje přístup na Dordoj bazar.
 
Erkindik bulvár („Svoboda“) vede ze severu na jih, od hlavního nádraží (Biškek II) jižně od Čujské třídy k muzejní čtvrti a sochařskému parku severně od Chujské třídy a dále na sever směrem k ministerstvu zahraničních věcí. V minulosti se mu říkalo Dzeržinského bulvár, pojmenovaný po komunistickém revolucionáři [[Felix Edmundovič Dzeržinskij|Felixi Dzeržinským]], a jeho severní pokračování se dodnes nazývá Dzeržinského ulice.
 
Důležitou východo-západní ulicí je Jibek Jolu („[[Hedvábná stezka]]“). Vede paralelně s Čujskou třídou asi 2 km severně od ní a je součástí hlavní silnice z východu na západa Čujské provincie. Východní i západní autobusové terminály se nacházejí podél Jibek Jolu.
 
Římskokatolický kostel se nachází na ul. Vasiljeva 197 (poblíž náměstí Bajat). Je to jediná katolická katedrála v Kyrgyzstánu.
 
Nedaleko centra Biškeku leží stadion Dolona Omurzakova, který je největším stadionem v Kyrgyzstánu.
 
=== Centrum města ===
[[Soubor:Bishkek_square.jpg|vpravo|náhled|[[Náměstí Ala-Too]], {{Nowrap|hlavní náměstí v Biškeku}}]]
 
* Státní historické muzeum, které se nachází na [[Náměstí Ala-Too]], hlavním náměstí města
* Státní muzeum užitého umění, obsahující ukázky tradičních kyrgyzských [[Ruční práce|řemesel]]
* Muzeum Dům Frunzeho
* Socha [[Ivan Vasiljevič Panfilov|Ivana Panfilova]] v parku poblíž Bílého domu.
* Jezdecká socha [[Michail Frunze|Michaila Frunzeho]] stojící ve velkém parku (Bulvár Erkindik) naproti vlakovému nádraží.
* Vlakové nádraží bylo postaveno v roce 1946 německými válečnými zajatci a od té doby přežilo bez další renovace nebo oprav; většina z těch, kdo ji postavili, zahynula a byla pohřbena v neoznačených hrobech poblíž stanice.
* Hlavní vládní budova, Bílý dům, je obrovský sedmipodlažní mramorový blok a bývalé sídlo komunistické strany [[Kyrgyzská sovětská socialistická republika|Kyrgyzské sovětské socialistické republiky]]
* Na Náměstí Ala-Too je památník nezávislosti, kde lze sledovat střídání stráží.
* [[Bazar Oš]], západně od centra města, je velké, malebné tržiště
* Koncertní hala Kyrgyzské národní filharmonie
 
=== Vnější čtvrti ===
Bazar Dordoj, hned uvnitř obchvatu na severovýchodním okraji města, je významným maloobchodním a velkoobchodním trhem.
 
=== Mimo město ===
[[Kyrgyzský hřbet|Kyrgyzské hřbet]] (Kyrgyzský Alatau) ležící asi 40 km od města, poskytuje velkolepou kulisu městu; národní park Ala Archa je vzdálený jen 30 až 45 minut jízdy.
 
=== Vzdálenosti ===
Biškek leží asi 300&nbsp;km daleko od [[Oš|Oše]], druhého města v zemi. Jeho nejbližším velkým městem je však kazachstánská [[Almaty]], ležící 190&nbsp;km na východ. Dále je to 470&nbsp;km do [[Taškent|Taškentu]] (Uzbekistán), 680&nbsp;km do [[Dušanbe]] (Tádžikistán) a asi 1 000&nbsp;km do [[Nur-Sultan|Nur-Sultanu]] (Kazachstán), [[Urumči]] (Čína), [[Islámábád|Islámábádu]] (Pákistán) a [[Kábul|Kábulu]] (Afghánistán).
 
=== Podnebí ===
Biškek má [[vlhké kontinentální podnebí]] ovlivněné Středomořím ([[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenova klasicikace podnebí]] ''Dsa''.), protože průměrná průměrná teplota v zimě je pod 0 °C.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2e/Asia_Koppen_Map.png
}}</ref> Průměrné [[srážky]] se pohybují kolem 440 milimetrů za rok. Denní průměrné nejvyšší teploty se pohybují od 3 °C v lednu, po přibližně 31 °C v červenci. V letních měsících dominují suchá období přerušovaná občasnou [[Bouřka|bouřkou]], která produkuje silný nárazový vítr a vzácné [[Písečná bouře|písečné bouře]]. Hory na jihu poskytují přirozenou hranici a ochranu před většinou škodlivého počasí, stejně jako menší hřebeny pohoří, které vede od severozápadu k jihovýchodu. V zimních měsících dominují řídké sněhové bouře a časté silné [[Mlha|mlhy]]. Někdy dochází k teplotním inverzím, během nichž může mlha trvat několik dní po sobě.{{Clear}}
{{Podnebí
|místo=Biškek
|width = auto
|nejvyšší teplota C leden = 19,2
|nejvyšší teplota C únor = 25,3
|nejvyšší teplota C březen = 30,5
|nejvyšší teplota C duben = 34,7
|nejvyšší teplota C květen = 35,6
|nejvyšší teplota C červen = 40,9
|nejvyšší teplota C červenec = 42,8
|nejvyšší teplota C srpen = 39,7
|nejvyšší teplota C září= 36,8
|nejvyšší teplota C říjen = 34,1
|nejvyšší teplota C listopad = 27,9
|nejvyšší teplota C prosinec = 23,3
|nejvyšší teplota C rok = 42,8
|průměrné denní maximum C leden = 3,2
|průměrné denní maximum C únor = 4,9
|průměrné denní maximum C březen = 11,2
|průměrné denní maximum C duben = 18,5
|průměrné denní maximum C květen = 23,6
|průměrné denní maximum C červen = 29,0
|průměrné denní maximum C červenec = 31,7
|průměrné denní maximum C srpen = 30,9
|průměrné denní maximum C září = 25,5
|průměrné denní maximum C říjen = 17,8
|průměrné denní maximum C listopad = 11,0
|průměrné denní maximum C prosinec = 5,0
|průměrné denní maximum C rok = 17,7
| průměrná teplota C leden = −2,6
| průměrná teplota C únor = −0,8
| průměrná teplota C březen = 5,3
| průměrná teplota C duben = 12,3
| průměrná teplota C květen = 17,4
| průměrná teplota C červen = 22,4
| průměrná teplota C červenec = 24,9
| průměrná teplota C srpen = 23,8
| průměrná teplota C září = 18,5
| průměrná teplota C říjen = 11,0
| průměrná teplota C listopad = 4,7
| průměrná teplota C prosinec = −0,9
| průměrná teplota C rok = 11,3
| průměrné denní minimum C leden = −7,1
| průměrné denní minimum C únor = −5,2
| průměrné denní minimum C březen = 0,4
| průměrné denní minimum C duben = 6,4
| průměrné denní minimum C květen = 11,1
| průměrné denní minimum C červen = 15,6
| průměrné denní minimum C červenec = 17,9
| průměrné denní minimum C srpen = 16,4
| průměrné denní minimum C září = 11,3
| průměrné denní minimum C říjen = 5,0
| průměrné denní minimum C listopad = −0,1
| průměrné denní minimum C prosinec = −5,1
| průměrné denní minimum C rok = 5,6
| nejnižší teplota C leden = −31,9
| nejnižší teplota C únor = −34,0
| nejnižší teplota C březen = −21,8
| nejnižší teplota C duben = −12,3
| nejnižší teplota C květen = −5,5
| nejnižší teplota C červen = 2,4
| nejnižší teplota C červenec = 7,4
| nejnižší teplota C srpen = 5,1
| nejnižší teplota C září = −2,8
| nejnižší teplota C říjen = −11,2
| nejnižší teplota C listopad = −32,2
| nejnižší teplota C prosinec = −29,1
| nejnižší teplota C rok = −34,0
|precipitation colour = green
|průměrné srážky mm leden mm = 26
|průměrné srážky mm únor mm = 35
|průměrné srážky mm březen mm = 55
|průměrné srážky mm duben mm = 67
|průměrné srážky mm květen mm = 61
|průměrné srážky mm červen mm = 34
|průměrné srážky mm červenec mm = 21
|průměrné srážky mm srpen mm = 13
|průměrné srážky mm září mm = 19
|průměrné srážky mm říjen mm = 45
|průměrné srážky mm listopad mm = 42
|průměrné srážky mm prosinec mm = 35
|průměrné srážky mm rok mm = 453
|leden humidity = 75
|únor humidity = 75
|březen humidity = 71
|duben humidity = 63
|květen humidity = 60
|červen humidity = 50
|červenec humidity = 46
|srpen humidity = 45
|září humidity = 48
|říjen humidity = 62
|listopad humidity = 70
|prosinec humidity = 75
|year humidity = 62
|leden rain days = 3
|únor rain days = 5
|březen rain days = 9
|duben rain days = 12
|květen rain days = 13
|červen rain days = 10
|červenec rain days = 10
|srpen rain days = 6
|září rain days = 6
|říjen rain days = 8
|listopad rain days = 7
|prosinec rain days = 4
|year rain days = 93
|leden snow days = 9
|únor snow days = 9
|březen snow days = 5
|duben snow days = 2
|květen snow days = 0.3
|červen snow days = 0
|červenec snow days = 0
|srpen snow days = 0
|září snow days = 0
|říjen snow days = 1
|listopad snow days = 4
|prosinec snow days = 7
|year snow days = 37
|leden sun = 137
|únor sun = 128
|březen sun = 153
|duben sun = 194
|květen sun = 261
|červen sun = 306
|červenec sun = 332
|srpen sun = 317
|září sun = 264
|říjen sun = 196
|listopad sun = 144
|prosinec sun = 114
|year sun = 2546
|zdroj 1 = Pogoda.ru.net<ref name=Pogoda>
{{cite web
| url = http://www.pogodaiklimat.ru/climate/38353.htm
| title = Weather and Climate-The Climate of Bishkek
| publisher = Weather and Climate
| language = Russian
| accessdate = 8 únorruary 2015
}}</ref>
|source 2 = NOAA (sun, 1961–1990)<ref name=NOAA>
{{cite web
| url = ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_II/KY/38353.TXT
| title = Frunze (Bishkek) Climate Normals 1961–1990
| publisher = [[National Oceanic and Atmospheric Administration]]
| accessdate = 8 únorruary 2015}}</ref>
|date=srpenust 2010
}}
 
== Demografie ==
Biškek je nejlidnatější město v Kyrgyzstánu. Bydlí v něm, dle odhadu z roku 2019, 1 012 500 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://citypopulation.de/Kyrgyzstan.html
}}</ref> Od založení města do poloviny 90. let 20. století tvořili většinu obyvatel města etničtí Rusové a další národy evropského původu (Ukrajinci, Němci). Podle sčítání lidu z roku 1970 bylo etnických Kyrgyzů pouze 12,3 %, zatímco Evropané tvořili více než 80 % populace Frunze. Nyní je Biškek převážně kyrgyzským městem s přibližně 66 % obyvatel Kyrgyzany, zatímco evropské národy tvoří méně než 20 % populace. Navzdory této skutečnosti je ruština hlavním jazykem, zatímco kyrgyzština stále ztrácí půdu pod nohama, zejména u mladších generací.<ref name="Ferdinand and Komlósi">{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.academia.edu/27246121
}}</ref>
 
== Ekologie a životní prostředí ==
Emise látek znečišťujících ovzduší v Biškeku dosáhly v roce 2010 14 400 tun<ref name="meteo.ktnet.kg">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.nature.kg/index.php?option=com_content&view=article&id=18&Itemid=11&lang=ru
}}</ref> Ze všech měst v Kyrgyzstánu je úroveň znečištění ovzduší v Biškeku nejvyšší a občas několikrát překročí maximální přípustné koncentrace, zejména v centru města.<ref>[http://www.nature.kg/index.php?option=com_content&view=article&id=18&Itemid=11&lang=ru Web-site of the State Agency on Environment Protection and Forestry: Assessment of Air Pollution]. Meteo.ktnet.kg. Retrieved on 11 March 2012.</ref> Například koncentrace [[Formaldehyd|formaldehydu]] občas překračují maximální přípustné limity čtyřnásobně.
 
Odpovědnost za monitorování kvality vnějšího ovzduší v Biškeku nese Kyrgyzská státní hydrometeorologická agentura. V Biškeku je sedm monitorovacích stanic kvality ovzduší, které měří hladiny oxidu siřičitého, oxidů dusíku, formaldehydu a [[Amoniak|amoniaku]].<ref name="meteo.ktnet.kg">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.nature.kg/index.php?option=com_content&view=article&id=18&Itemid=11&lang=ru
}}</ref>
 
== Reference ==
{{Překlad|en|Bishkek|982478930}}
<references />
 
Řádek 51 ⟶ 282:
{{Portály|Geografie}}
 
 
{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Biškek| ]]
Řádek 60 ⟶ 289:
[[Kategorie:Města na hedvábné stezce]]
[[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Kyrgyzstánu]]
[[Kategorie:Oblasti v Kyrgyzstánu]]