Republikánská strana (USA): Porovnání verzí

'''Republikánská strana''' ({{vjazyce|en}}: '''Republican Party'''), přezdívaná Velká stará strana (''Grand Old Party'', GOP), je vedle [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] jedna z dvou hlavních, politických stran ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Strana patří mezi nejstarší na světě a řadí se k pravici. Stranickým symbolem je [[slon]].

V [[1850–1859|50. letech 19. století]] se v důsledku krize v otázce [[otroctví]] rozpadla [[Demokratická strana (USA)|Demokratická strana]]. Část členů s protiotrokářským názorem se spojila s částičástí [[Strana Whigů|Whigů]] a roku [[1854]] vznikla Republikánská strana.<ref>HOLÍK, Josef. Republikáni a demokraté v USA. In: ''e-Polis.cz'' [online]. 3. leden 2010 [cit. 7. 10. 2020]. Dostupné z: http://www.e-polis.cz/komparaceclanek/432-republikani-a-demokrate-v-usa.html</ref> Celoamerickou stranou se však republikáni stali až roku [[1856]]. Prvním republikánským prezidentem se stal [[Abraham Lincoln]] v roce [[1860]]. Poté co v roce [[1865]] skončila [[americká občanská válka]] porážkou [[Konfederované státy americké|Jihu]], tedy zachováním územní celistvosti americké Unie a zrušením otroctví, se [[Demokratická strana (USA)|Demokratická]] a Republikánská strana od sebe lišily jen velmi málo. Demokraté byli stoupenci [[Volný trh|svobodného obchodu]], menší federální vlády a větší [[decentralizace]], republikáni prosazovali [[protekcionismus|protekcionistická]] [[clo|cla]], jakož i podporu federální vlády průmyslu a transkontinentálním železnicím. Republikáni se pyšní i tím, že první žena, která byla zvolena do kongresu ([[Jeanette Rankin]] za stát [[Montana]]) pocházela právě z jejich strany.

Republikánská strana zastává pevné konzervativní a neokonzervativní postoje, opírající se o křesťanské hodnoty. Nicméně zde existují i [[nacionalismus|nacionalistické]] a [[libertarianismus|libertariánské]] proudy. Nacionalistické proudy zde mají silnější vliv, co se týče u ochrany národních hodnot, prosazování národní hrdosti a v neposlední řadě prosazování amerického intervencionismu. V ekonomických otázkách zastávají Republikáni [[ekonomický liberalismus]].

[[Neokonzervatismus]] (angl. „neocon”) je politický směr, který se prosadil v [[Spojené státy americké|USA]] a v Republikánské straně v posledních zhruba 20–30 letech jako reakce na levicový radikalismus šedesátých let. Za jeho zakladatele bývají označování newyorští židovští intelektuálové, jeden ze zakladatelů a čelný představitel tohoto směru, [[Norman Podhoretz]] však upozorňuje, že myšlenkové podhoubí tvořili spíše bývalí radikálové a liberálové bez ohledu na vyznání.

S klasickými konzervativci neokonzervativci sdílejí důrazyneokonzervativci důraz na tradiční hodnoty, jako je rodina, vzdělání, tradiční morálka apod., ovšem neodmítají ani státní zásahy přinášející podporu těchto hodnot. Důležitým prvkem jejich úvah je právě hledání optimálního bodu státní podpory „pozitivních vlastností”. Tedy například určení podpory státu v nezaměstnanosti tak, aby nebyla příliš vysoká a stimulovala tak občana k hledání zaměstnání, přitom ho ovšem nenechávala „na pospas”. Nebo nacházení bodu, kdy přerozdělování státních příspěvků začíná narušovat hospodářský růst.

Jako základní hnací prvek úspěšné společnosti vnímá prosperitu, která má však být pouze prostředkem k rozvíjení vyšších cílů, jako jsou kultura, vzdělání, osobní rozvoj, či náboženství.

Díky důslednému antikomunismu (danému původní levicovou minulostí většiny zakladatelů) a odmítání politiky ústupků Sovětskému svazu získali v některých levicových kruzích pověst podporovatelů zbrojení a americké [[hegemonie]] vůbec. V současné době bývá neokonzervatismus těmito kruhy označován za ideového původce americké světové politiky, ačkoliv spíše teprve hledá, jak se s americkou převahou vypořádat a jak ji užívat.

Vnitřní struktura strany odpovídá přibližně téstruktuře [[Demokratická strana (USA)|demokratickéDemokratické strany USA]]. V sedmdesátých letech [[20. století]] byla provedena reforma, která sledovala lepší volební výsledky. Kandidáti dostávají během kampaně velkou stranickou pomoc, která zahrnuje plánování, styl, průzkumy, materiál, tiskoviny atd.

'''''Republikánský národní (federální) výbor''''' (''Republican National Convention'') se tolik nevěnuje tolik schvalování pravidel jednání na národním shromáždění, tak jako v [[Demokratická strana (USA)|Demokratické straně USA]]. Republikáni dlouhodobě preferují model „''vítěz bere vše“'' při volbě delegátů do shromáždění, tzn. že vítězný kandidát v primárkách každého státu obdrží všechny hlasy delegátů.

Republikánská strana v sociální politice klade důraz na podporu tradičníchtradiční rodinrodiny s dětmi a staví se proti legalizaci interrupcíinterrupce, eutanaziíeutanazie a sňatkůproti sňatku homosexuálů. Často je, ale kritizovanákritizována kvůli svému odmítavému postoji ke [[globální oteplování|globálnímu oteplování]] a favorizování trestu smrti. V hospodářství prosazuje podporu podnikání, nedotknutelnost soukromého vlastnictví a volný trh. Dále usiluje o vyrovnaný státní rozpočet, snižování národního dluhu a nízké zdanění.

V&nbsp; zahraniční politice prosazuje velmocenské postavení Spojených států, k čemuž patří i vyšší podpora financování výdajů na obranu. Strana se staví kriticky k přijímání illegálníchilegálních imigrantů, zejména těch z&nbsp;[[Mexiko|Mexika]]. Chce udržovat blízké vztahy s&nbsp;[[Kanada|Kanadou]] a [[Velká Británie|Velkou Británií]]. Dále dlouhodobě podporuje [[Izrael]] v&nbsp;jeho politice vůči [[Arabové|arabským]] státům, přičemž obě strany mají za sebou historii válečných konfliktů.

Coby pravicová, konzervativní strana měli Republikáni v období studené války záporný vztah k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] a [[Komunismus|komunistickému hnutí]]. Od vstupu [[Vladimir Putin|Vladimíra Putina]] do politiky měla strana o něco smířlivější postoje k [[Rusko|Ruské federaci]] než Demokratická strana. To se však do značné míry změnilo od roku 2014, mj. kvůli [[Anexe Krymu|anexi Krymu]].

Dlouhodobě asi jen jedna čtvrtina Američanů vyjadřuje svou identifikaci s&nbsp;republikány prostřednictvím tzv. registrace. Ve volbách je však tato strana daleko úspěšnější. Podporu nachází především u&nbsp;lidí bez vysokoškolského vzdělání a věkově starších párů. Dále u podnikatelů, bohatších vrstev obyvatelstva a&nbsp; [[Protestantismus|protestantů]]. Republikáni mají vyšší podporu na venkově, než ve městech. Díky tomu má Republikánská strana největší podporu na středozápadě a jihu Spojených států, kde se nacházínacházejí konzervativnější oblasti, napříkladnapř. tzv. „[[Biblický pás]]“ na [[Jih Spojených států amerických|Jihu]]. Strana má podporu především u&nbsp;bělochů, zatímco u&nbsp;etnických menšin (s&nbsp;výjimkou Kubánců) a&nbsp; [[Afroameričané|Afroameričanů]] má jenpodporu slabou podporu.{{doplňte zdroj}}