Wikipedie

Negroidní rasa: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JNováček (diskuse | příspěvky)
1 460 editací
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{Dlouhodobě polozamčeno}}
{{Různé významy|redirect=Černoch|tento=lidech s tmavou pletí|stránka=Černoch (rozcestník)}}
[[Soubor:MtDNA haplogroup tree and distribution map.gif|alt=|náhled|451x451pixelů|Divergence a geografická přítomnost mitochondriálních haploskupin (negroidní rasa je souborem linií označených L1, L2]]
[[Soubor:Meyers map.jpg|náhled|320px|<center>''[[Meyers Konversations-Lexikon]] ''(1885–1890)<br>[[Etnografie|etnografická]] mapa</center>
'''Negroidní''' '''rasa''' (též ''kongoidní'' nebo ''černá'') je souhrné označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] na základě společných somatických (vzhledových) vlastností<ref name="a">{{Citace monografie
{|style="width:100%;"
|-
|style="vertical-align:top;"|'''[[Kavkazoidní]]''':{{legend|#C3F7F6|[[Árijci]]|}}{{legend|#58A8A7|[[Semité]]}}{{legend|#7F8673|[[Hamité]]}}<br>'''[[Negroidní]]''':{{legend|#453B14|Afričtí černoši}}{{legend|#947D22|[[Khoisanové]]}}{{legend|#5C5837|[[Melanésané]]}}{{legend|#242424|[[Negritové]]}}{{legend|#5C4F1B|[[Austrálci]]}}<br>Nezařazení:{{legend|#77AD44|[[Drávidové]] & [[Sinhálci]]}}||'''[[Mongoloidní]]''':{{legend|#FFFFAD|Severní Mongolové}}{{legend|#E8E825|[[Číňané]] & [[Indočína|Indočíňané]]}}{{legend|#C2C217|[[Japonci]] & [[Korejci]]}}{{legend|#FAFA7A|[[Tibeťané]] & [[Barmánci]]}}{{legend|#FACB7A|[[Malajci]]}}{{legend|#EBC075|[[Polynésané]]}}{{legend|#F79616|[[Maorové]]}}{{legend|#FFE18F|[[Mikronésie (region)|Mikronésané]]}}{{legend|#FFC259|[[Eskymáci]] & [[Inuité]]}}{{legend|#FFB259|[[Indiáni|Američané]]}}
|}|alt=]]
'''Negroidní''' (též '''kongoidní''', '''černá''' nebo '''černošská''' '''rasa''') je označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]] na základě společných biologických, nebo somatických (vzhledových) vlastností<ref name="a">{{Citace monografie
| příjmení1 = Laurie
| jméno1 = James
Řádek 16 ⟶ 12:
| strany = 107
| jazyk = anglicky
}}</ref> Narozdíl od ostatních ras netvoří negroidi jednotou přirozenou skupinu, jde o soubor pěti samostatných vývojových linií.
}}</ref> Člověk se typicky dělí do tří hlavních rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]] a negroidní),<ref>{{Citace elektronického periodika
 
Dříve byli k negroidní rase přiřazováni také rasy [[Kapoidní rasa|kapoidní]] a [[Australoidní rasa|australoidní]]. Jde však o svébytné skupiny, u kterých se vlivem stejných podmínek vyvinuly podobné znaky, např. tmavá pokožka.
 
== Etymologie ==
Slovo ''negroid'' vychází z latinského ''niger'' (v překladu „černý“) a řecké koncovky ''eidos'' („mající podobný vzhled“).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Negroid
| url = https://www.dictionary.com/browse/negroid
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Už samotné použití výrazu „[[negr]]“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako [[Pejorativum|urážlivé]] kvůli jeho historické konotaci k [[Otrokářství|otroctví]] (kdy byl výraz „negro“ používán k označení [[Afroameričané|afroamerických]] otroků) a [[rasismus|rasismu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kennedy
| jméno = Randall
| titul = Nigger: The Strange Career of a Troublesome Word
| periodikum = [[The Washington Post]]
| datum vydání = 2001-01-11
| url = https://www.washingtonpost.com/wp-srv/style/longterm/books/chap1/nigger.htm
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nigger
| url = https://web.archive.org/web/20191213084057/https://www.dictionary.com/browse/nigger
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Některé rasové teorie pracovaly s označením ''kongoid'', vycházejícím z [[Demonymum|demonyma]] ''konžský''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Coon
| jméno1 = Carleton S.
| příjmení2 = Hunt
| jméno2 = Edward E.
| titul = The living races of man
| vydavatel = Knopf
| místo = New York
| rok = 1965
| vydání = 1
| počet stran = 344
| oclc = 577068430
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Charakteristika ==
Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné [[fenotyp]]ní znaky jako výrazný [[nadočnicový oblouk]], absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý [[Nosní dutina|nosní otvor]] a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti ([[prognatie]]). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.<ref name="a" />
 
== Fylogeneze a rozšíření<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané (1)
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/pravda-o-evoluci-vsichni-jsme-africane
| datum vydání = 2015-11-21
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-07-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zálety pravěkých předků (1): Co lidem dala pravěká DNA
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/zalety-pravekych-predku-1-co-lidem-dala-praveka-dna
| datum vydání = 2019-06-18
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-07-23
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Svoboda, Jiří A., 1953-
| titul = Předkové : evoluce člověka
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1011114578
| vydání = 2. upravené vydání
| místo = Praha
| počet stran = 479 stran
| isbn = 978-80-200-2750-4
| isbn2 = 80-200-2750-5
| oclc = 1011114578
}}</ref> ==
''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' je v současnosti jediným [[Recentní taxon|recentním]] [[Člověk|lidským]] druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve [[Východní Afrika|východní Africe]], přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl ''[[Homo rhodesiensis]]''. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém [[Mitochondriální DNA|mitochondriálním genomu]] informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako [[mitochondriální Eva]] a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.
 
Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry. Jako první se od zbytku lidstva oddělili [[Khoisanové]], ti si zachovali dodnes řadu původních znaků a jsou řazeni do samostatné [[Kapoidní rasa|kapoidní rasy]]. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví (genetických klastrů), které korelují s jednotlivými [[Haploskupiny lidské mitochondriální DNA|haploskupinami lidské mitochondriální DNA]]. Pět z nich setrvalo na africkém kontinentě a bývají souhrně označovány právě jako negroidní rasa, šestou větví jsou populace, které opustili Afriku, tedy příslušníci tří zbylých ras ([[Europoidní rasa|europoidní]], [[Mongoloidní rasa|mongoloidní]] a australoidní).
 
Jako první se odštěpila [[Haploskupina L1 (mtDNA)|mitochondriální haploskupina L1]], která se vyskytuje v genomu středoafrických [[Pygmejové|Pygmejů]]. Dále se postupně oddělili populace hovořící [[Kušitské jazyky|kúšitskými jazyky]] ([[Haploskupina L5 (mtDNA)|haploskupina L5]]), [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžskými jazyky]] ([[Haploskupina L2 (mtDNA)|haploskupina L2]]) a [[Nilosaharské jazyky|nilosaharskými jazyky]] ([[Haploskupina L6 (mtDNA)|haploskupina L6]]). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti ([[Haploskupina L3 (mtDNA)|haploskupina L3]]) a jim sesterští [[Hadzové]] ([[Haploskupina L4 (mtDNA)|haploskupina L4]]).<gallery>
Soubor:DR Congo pygmy family.jpg|[[Pygmejové]]
Soubor:Hadzabe1.jpg|[[Hadzové]]
Soubor:Oxfam East Africa - Ambia is left to look after her daughter's children after she died.jpg|[[Kušitské jazyky|Kúšité]]
Soubor:Mozambique001.jpg|[[Nigerokonžské jazyky|Nigerokonžané]]
Soubor:Maasai woman with stretched ears.jpg|[[Nilosaharské jazyky|Nilosahařané]]
</gallery>
 
== Rasová problematika ==
Člověk se typicky dělí do pěti hlavních rasových skupin ([[europoidní]], [[mongoloidní]], negroidní, [[Australoidní rasa|australoidní]] a [[Kapoidní rasa|kapoidní]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Antropologický slovník {{!}} Přírodovědecká fakulta
| periodikum = is.muni.cz
Řádek 32 ⟶ 107:
| url = https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/negroidn%C3%AD?
| datum přístupu = 2020-08-24
}}</ref> Občas se objevuje jako synonymum pro označení černoch. V současnosti je dělení člověka na [[Lidská rasa|rasy]] často vysoce kontroverzní a někteří považují rasovou klasifikaci za zpochybněnou, nebo za [[Sociální konstruktivismus|sociální konstrukci]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kokaisl
| jméno = Petr
Řádek 124 ⟶ 199:
| url = https://www.nature.com/articles/ng1455
| datum přístupu = 2020-08-22
}}</ref>
 
Lidé v rámci negroidních populací často sdílí podobné [[fenotyp]]ní znaky jako výrazný [[nadočnicový oblouk]], absence nosního prahu a jamky, široký a kruhovitý [[Nosní dutina|nosní otvor]] a zvětšení lebky v oblasti horní čelisti ([[prognatie]]). Mezi další tradičně sdílené znaky patří plochý široký nos, plné masité rty, tmavé vlasy s výrazně kudrnatou texturou, slabé terciární tělesné ochlupení a světle až tmavě hnědé zbarvení kůže.<ref name="a" />
 
Slovo ''negroid'' vychází z latinského ''niger'' (v překladu „černý“) a řecké koncovky ''eidos'' („mající podobný vzhled“).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Negroid
| url = https://www.dictionary.com/browse/negroid
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Už samotné použití výrazu „[[negr]]“ a jeho odvozenin nicméně může být vnímáno jako [[Pejorativum|urážlivé]] kvůli jeho historické konotaci k [[Otrokářství|otroctví]] (kdy byl výraz „negro“ používán k označení [[Afroameričané|afroamerických]] otroků) a [[rasismus|rasismu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kennedy
| jméno = Randall
| titul = Nigger: The Strange Career of a Troublesome Word
| periodikum = [[The Washington Post]]
| datum vydání = 2001-01-11
| url = https://www.washingtonpost.com/wp-srv/style/longterm/books/chap1/nigger.htm
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nigger
| url = https://web.archive.org/web/20191213084057/https://www.dictionary.com/browse/nigger
| vydavatel = Dictionary.com
| jazyk = anglicky
}}</ref> Některé rasové teorie pracovaly s označením ''kongoid'', vycházejícím z [[Demonymum|demonyma]] ''konžský''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Coon
| jméno1 = Carleton S.
| příjmení2 = Hunt
| jméno2 = Edward E.
| titul = The living races of man
| vydavatel = Knopf
| místo = New York
| rok = 1965
| vydání = 1
| počet stran = 344
| oclc = 577068430
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Genetika<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pravda o evoluci: Všichni jsme Afričané (1)
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/pravda-o-evoluci-vsichni-jsme-africane
| datum vydání = 2015-11-21
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-07-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zálety pravěkých předků (1): Co lidem dala pravěká DNA
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/zalety-pravekych-predku-1-co-lidem-dala-praveka-dna
| datum vydání = 2019-06-18
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-07-23
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Svoboda, Jiří A., 1953-
| titul = Předkové : evoluce člověka
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1011114578
| vydání = 2. upravené vydání
| místo = Praha
| počet stran = 479 stran
| isbn = 978-80-200-2750-4
| isbn2 = 80-200-2750-5
| oclc = 1011114578
}}</ref> ==
''[[Člověk moudrý|Homo sapiens]]'' je v současnosti jediným [[Recentní taxon|recentním]] [[Člověk|lidským]] druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve [[Východní Afrika|východní Africe]], přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl ''[[Homo rhodesiensis]]''. Na základě genetických výzkumů dnes víme, že všichni současní lidé sdílejí ve svém [[Mitochondriální DNA|mitochondriálním genomu]] informaci pocházející od jediné ženy, která žila asi před 140 tisíci lety v Africe. Bývá označována jako [[mitochondriální Eva]] a jde o posledního společného předka všech současných lidí v mateřské linii, potomci dříve odštěpených větví se současnosti nedožili.
 
Od pramáti Evy se vývoj ubíral dvěma směry, jako první se od zbytku lidstva oddělili [[Khoisanové]]. Zachovali si dodnes řadu původních znaků, díky kterým byli vyčleněni do samostatné [[Kapoidní rasa|kapoidní rasy]]. Druhá lidská linie se postupně rozdělila do šesti větví. Pět z nich setrvalo na africkém kontinentě a bývají souhrně označovány jako negroidní rasa. Ta je však ve skutečnosti [[Parafyletismus|parafyletická]], jelikož onu šestou větev tvoří populace, které později [[Osídlování Země|opustily Afriku]], tedy příslušníci [[Lidská rasa|zbylých ras]].
 
K negroidní rase bývali dříve řazeni také příslušníci [[Kapoidní rasa|kapoidní]] a [[Australoidní rasa|australoidní rasy]]. Příslušníci těchto tří plemen jsou adaptováni na život v teplých klimatických podmínkách a morfologicky se velmi podobají nejstarším lidem. Znaky jako je tmavá kůže proto považujeme v rámci našeho druhu za pleziomorfní. [[Khoisanové]] jsou však sesterskou větví zbytku lidstva a [[Australoidní rasa|australoidi]] jsou až potomky první lidské migrace z Afriky, proto bývá negroidní rasa dnes uváděna nejčastěji pouze jako soubor zbylých populací [[Subsaharská Afrika|subsaharské Afriky]]. Ani takto se však nevyhneme její [[Parafyletismus|parafylii]], jelikož společný předek negroidů je stále také společným předkem všech neafrických ras ([[Australoidní rasa|australoidní]], [[Mongoloidní rasa|mongoloidní]] a [[Europoidní rasa|europoidní]]). Jako první se od Khoisanům sesterské větve odštěpila [[Haploskupina L1 (mtDNA)|mitochondriální haploskupina L1]], která se vyskytuje v genomu středoafrických [[Pygmejové|Pygmejů]]. Dále se postupně oddělili populace hovořící [[Kušitské jazyky|kúšitskými jazyky]] ([[Haploskupina L5 (mtDNA)|haploskupina L5]]), [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžskými jazyky]] ([[Haploskupina L2 (mtDNA)|haploskupina L2]]) a [[Nilosaharské jazyky|nilosaharskými jazyky]] ([[Haploskupina L6 (mtDNA)|haploskupina L6]]). Nakonec se rozdělili oni pozdější mimoafričtí migranti ([[Haploskupina L3 (mtDNA)|haploskupina L3]]) a jim sesterští [[Hadzové]] ([[Haploskupina L4 (mtDNA)|haploskupina L4]]).
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Negroidní_rasa“