Pardubický kraj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 94.230.153.247 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je VasekPav značka: rychlé vrácení zpět |
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 25:
| rozloha =
}}
'''Pardubický kraj''' je [[Kraje v Česku|vyšší územně samosprávný celek]], jehož územím je jižní část [[Východočeský kraj|Východočeského kraje]] (bez [[okres Havlíčkův Brod|okresu Havlíčkův Brod]]). Na východě sousedí s [[Olomoucký kraj|Olomouckým krajem]], na jihovýchodě s [[Jihomoravský kraj|Jihomoravským krajem]], na jihozápadě s [[Kraj Vysočina|Krajem Vysočina]],
== Přírodní podmínky ==
Řádek 31:
Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do nížin kolem Labe. Na hranici s [[Polsko|Polskem]] se tyčí třetí nejvyšší pohoří v [[Česko|Česku]], masív [[Králický Sněžník (pohoří)|Králického Sněžníku]]. Na něj k severozápadu navazují nižší a plošší [[Orlické hory]]. Na jihu začíná [[Železné hory|Železnými horami]] a [[Žďárské vrchy|Žďárskými vrchy]] [[Českomoravská vrchovina]].
Větší část území kraje odvodňuje [[Labe]], nejdelší řekou na území kraje je levobřežní labský přítok [[Chrudimka]]. Část území na Svitavsku odvodňuje [[Svitava]], přítok řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] (která na území kraje pramení) a potažmo [[Dunaj]]e. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí mezi [[Severní moře|Severním]] a [[Černé moře|Černým mořem]].Pardubický kraj poprvé vznikl krajskou reformou z roku 1855, kdy zahrnul části původních krajů Chrudim, Čáslav, Jičín a Praha. Postupně do roku 1868 byl společně s dalšími kraji zrušen a byla opět zřízena okresní hejtmanství.<ref>SCHELLE, Karel. Dějiny veřejné správy / Karel Schelle. 2016. {{ISBN|9788075523747}}.</ref> V roce 1918 po vyhlášení Československé republiky byla část dnešního Pardubického kraje součástí jedné z německých provincií vyhlášených německými menšinami v tehdejším československém pohraniční, konkrétně součástí Sudetska (Sudetenland). Šlo o oblasti Králíky, Lanškroun, Moravská Třebová.<ref>EMMERT, František. Německá okupace českých zemí / František Emmert. 2016. {{ISBN|9788020442222}}.</ref> V roce 1949 bylo po zestátnění veřejné správy obnoveno třináct krajů, mezi něž patřil i Pardubický kraj. V roce 1960 byl počet krajů zredukován na osm, a to hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský, Severomoravský.<ref>SCHELLE, Karel. Dějiny veřejné správy / Karel Schelle. 2016. {{ISBN|9788075523747}}.</ref> Dnešní území Pardubického kraje, společně s dnešním územím Královéhradeckého kraje, bylo zahrnuto v tehdejším Východočeském kraji. Východočeský kraj měl sídlo v Hradci Králové a byl rozdělen do jedenácti okresů. Správu čtrnácti krajů (později osmi) od roku 1960 spravovaly krajské národní výbory.<ref>zákon č. 65/1960 Sb. O národních výborech</ref> V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a do roku 2000 funguje krajská správa osmi krajů.<ref>zákon 129/2000 Sb.</ref> Principiálně byla veřejná správa rozdělena na státní správu a samosprávu.▼
▲Pardubický kraj poprvé vznikl krajskou reformou z roku 1855, kdy zahrnul části původních krajů Chrudim, Čáslav, Jičín a Praha. Postupně do roku 1868 byl společně s dalšími kraji zrušen a byla opět zřízena okresní hejtmanství.<ref>SCHELLE, Karel. Dějiny veřejné správy / Karel Schelle. 2016. {{ISBN|9788075523747}}.</ref> V roce 1918 po vyhlášení Československé republiky byla část dnešního Pardubického kraje součástí jedné z německých provincií vyhlášených německými menšinami v tehdejším československém pohraniční, konkrétně součástí Sudetska (Sudetenland). Šlo o oblasti Králíky, Lanškroun, Moravská Třebová.<ref>EMMERT, František. Německá okupace českých zemí / František Emmert. 2016. {{ISBN|9788020442222}}.</ref> V roce 1949 bylo po zestátnění veřejné správy obnoveno třináct krajů, mezi něž patřil i Pardubický kraj. V roce 1960 byl počet krajů zredukován na osm, a to hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský, Severomoravský.<ref>SCHELLE, Karel. Dějiny veřejné správy / Karel Schelle. 2016. {{ISBN|9788075523747}}.</ref> Dnešní území Pardubického kraje, společně s dnešním územím Královéhradeckého kraje, bylo zahrnuto v tehdejším Východočeském kraji. Východočeský kraj měl sídlo v Hradci Králové a byl rozdělen do jedenácti okresů. Správu čtrnácti krajů (později osmi) od roku 1960 spravovaly krajské národní výbory.<ref>zákon č. 65/1960 Sb. O národních výborech</ref> V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a do roku 2000 funguje krajská správa osmi krajů.<ref>zákon 129/2000 Sb.</ref> Principiálně byla veřejná správa rozdělena na státní správu a samosprávu.
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]] ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., [[Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků|o vytvoření vyšších územních samosprávných celků]], který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, [[samospráva|samosprávné]] kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených [[Zastupitelstvo kraje|zastupitelstev]]. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb. Žádný z nově vzniklých krajů nerespektuje hranici mezi Čechy a Moravou.<ref>SCHELLE, Karel. Dějiny veřejné správy / Karel Schelle. 2016. {{ISBN|9788075523747}}.</ref>
| |||