Strana zelených: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
akt. počtu členů v úvodu značka: editace z Vizuálního editoru |
Použití oficiální zkratky Zelení místo SZ, sjednocení velkých písem, Matěj Stropnický už není člen značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 83:
}}</ref> je [[Česko|česká]] parlamentní [[politická strana]] prosazující [[zelená politika|zelenou politiku]] – k základním programovým dokumentům patří mj. [[Charta globálních zelených]]<ref>[http://old.zeleni.cz/underwood/download/files/charta-svet.pdf Charta globálních zelených]{{Nedostupný zdroj}}</ref> a [[Charta Evropských zelených]]<ref>[http://old.zeleni.cz/underwood/download/files/charta-evropa.pdf Charta Evropských zelených]{{Nedostupný zdroj}}</ref>.
Strana zelených vznikla krátce po listopadové revoluci na podzim [[1989]],<ref>[http://karlovyvary.zeleni.cz/9934/clanek/1989/ Informace o první aktivitě vedoucí k založení SZ]{{Nedostupný zdroj}}</ref> poprvé získala poslanecká křesla v roce 1992. Většího významu a výraznějšího vlivu na veřejnou debatu v ČR se dočkala až kolem roku [[2002]], kdy do ní masově vstoupili lidé z prostředí ekologických občanských iniciativ, kteří ji do té doby ignorovali.<ref>[http://blisty.cz/art/14560.html Jak se čistila strana aneb konec Pseudozelených v Čechách]</ref> Na podzim 2004 získala podruhé parlamentní zastoupení, když byl do [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu PČR]] v Praze 10 za
Ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|sněmovních volbách v roce 2006]]
Strana má přibližně 1200 členů (k únoru 2019), z toho přibližně čtvrtinu v Praze, kde také bývá v posledních letech nejúspěšnější. Strana má ve vrcholných orgánech i na kandidátních listinách vysoký podíl žen.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/na-rovnost-zen-a-muzu-dbaji-nejvic-zeleni-nejmin-zemanovci/938438 Na rovnost žen a mužů dbají nejvíc zelení, nejmíň zemanovci, 2013]</ref><ref>[http://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/zeleni-jsou-zenam-opet-nejotevrenejsi Zelení jsou ženám (opět) nejotevřenější] – neplatný odkaz !</ref>
== Politická orientace ==
Některé ekonomické názory Strany zelených lze chápat jako [[liberalismus|liberální]] (mírné snížení celkové daňové kvóty prostřednictvím snížení přímých [[Daň|daní]] a vedlejších nákladů práce jako [[Sociální zabezpečení v Česku|sociální pojištění]], zjednodušení a zefektivnění úřadů), další jako [[Levice|levicové]] (podpora progresivního zdanění, úloha státu v regulaci aktivit poškozujících [[životní prostředí]] a prosazování [[Udržitelný rozvoj|trvale udržitelného rozvoje]]). [[Martin Bursík]] před volbami 2006 odmítal uvést preferovaného koaličního partnera se slovy „nejsme [[pravice|pravicoví]] ani levicoví, ale zelení“;<ref>[http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A060321_100351_domaci_jba Rovnou daň nepřijmeme, tvrdí Martin Bursík], ''[[Mladá fronta DNES]]'', 21. března 2006</ref> po vstupu
=== Ideová orientace ===
Řádek 114:
<!--
Strana zelených si klade za cíl prosazovat zejména ekologicky a sociálně orientované tržní hospodářství, ochranu životního prostředí, globální spoluzodpovědnost a ochranu klimatu, nedělitelnost lidských práv, zapojení veřejnosti do správy věcí veřejných, rovné příležitosti a odstranění všech typů diskriminace ve společnosti, vzdělanostní a kulturně vyspělou společnost.{{Doplňte zdroj}} Strana propaguje multikulturalismus a výuku multikulturní výchovy na českých školách,
-->Hlavní programové body
* '''Modernizace české společnosti''' založená mj. na odklonu od využívání ropy a jaderné energie a ve využívání alternativních, k přírodě ohleduplných zdrojů. Cíle má být dosaženo zejména ekonomickými nástroji – ekologickou daňovou reformou, která zvýhodní ekologicky šetrné postupy před nešetrnými. Nejvýznamněji chce SZ změnit dopravu, kde usiluje o přenesení nákladní dopravy na železnici, zvýhodnění veřejné dopravy před individuální, zvýhodnění využívání alternativních paliv (zejména bioplynu) před benzínem a naftou, zrovnoprávnění automobilismu s cyklistickou a pěší dopravou. V oblasti průmyslu a energetiky SZ požaduje urychlené snížení emisí [[oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]], odmítá výstavbu nových jaderných elektráren a prolomení [[územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách|limitů těžby uhlí v severních Čechách]]. Tvrdí, že nejlevnější energie je taková, jaká se vůbec nevyrobí, tj. že největší potenciál je v úsporách.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Program Kvalita života - Modernizace české společnosti |url=http://strana.zeleni.cz/159/clanek/2-modernizace-ceske-spolecnosti/ |datum přístupu=2010-06-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131021124523/http://strana.zeleni.cz/159/clanek/2-modernizace-ceske-spolecnosti/ |datum archivace=2013-10-21 |nedostupné=ano }}</ref>
Řádek 126:
=== Propojení s nevládními organizacemi ===
Strana je provázána s [[Nestátní nezisková organizace|neziskovými organizacemi]] (především orientovanými na [[ochrana přírody|ochranu přírody]], lidských [[právo|práv]], odpor proti jaderné energii a na ochranu spotřebitele), řada členů pochází z neziskového sektoru a někteří nestraníci na kandidátkách jsou aktivními členy neziskových organizací. Strana s neziskovými organizacemi také aktivně spolupracuje na přípravě volebního programu. Tento fakt někdy vede zejména u odpůrců
== Organizační struktura ==
Řádek 216:
==== Eurovolby 2009 a zvolení Ondřeje Lišky předsedou ====
[[8. červen|8. června]] [[2009]] předseda [[Martin Bursík]] rezignoval na svůj post. Důvodem byla prohra SZ v [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2009|eurovolbách]]. Řízení strany převzal 1. místopředseda [[Ondřej Liška]], který měl
V prosinci 2009 byl Liška na sjezdu konaném v Brně zvolen řádným předsedou strany, 1. místopředsedou byl zvolen [[František Pelc]].
Řádek 266:
Na žižkovském sjezdu konaném 12.–14. listopadu 2010 v Praze byl Liška zvolen řádným předsedou strany. Do užšího vedení strany se dostali mj. bývalá pražská zastupitelka [[Petra Kolínská]], [[Přemysl Rabas]] nebo [[Matěj Stropnický]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=682848 Noví zelení: Liška, Rabas, Kolínská, Fajnorová a rebel]</ref>
V průběhu Liškova předsednictví
V říjnu 2011 na pražské regionální konferenci SZ přišel [[Martin Bursík]] o poslední stranickou funkci, když neobhájil mandát člena republikové rady.<ref>[http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/212161.aspx Zelení se sjeli na konferenci, Bursík odešel poražen]</ref> Na konferenci konané v březnu 2012 byl však do republikové rady znovu zvolen. V květnu 2012 Martin Bursík oznámil zvažování opětovné kandidatury na předsedu strany. Vyjádřil nespokojenost s přílišným směřováním Strany zelených doleva.<ref name="tyd">{{Citace elektronické monografie|url=http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/chci-se-vratit-do-cela-strany-zelenych-ohlasil-bursik_234256.html|titul=Chci se vrátit do čela Strany zelených, ohlásil Bursík|vydavatel=Týden.cz|datum vydání=2012-05-12|datum přístupu=2012-08-10|jazyk=česky}}</ref>
Řádek 334:
=== Zajímavosti ===
Jako první politická strana v ČR použila 17. října 2013 hudební videoklip, který se jmenoval „Můj hlas je zelenej“, kde si hlavního rapera zahrál tehdejší předseda
| titul = Odstartováno: zelené karavany startují do obcí a měst {{!}} Strana zelených Moravskoslezský kraj
| url = http://www.zeleni-msk.cz/odstartovano-zeleny-karavan-miri-do-obci-a-mest/
Řádek 340:
}}</ref>.
V rámci
| titul = Zelení si schválili zavedení spolupředsednictví
| url = https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zeleni-si-schvalili-zavedeni-spolupredsednictvi-20150125.html
Řádek 412:
|}
=== Sjezdy
* [[pisárky|pisárecký]] – 5. a 6. dubna 2003<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Pisárecký sjezd 2003 |url=http://sjezd.zeleni.cz/2363/rubrika/brno-2003/ |datum přístupu=2011-11-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120414042740/http://sjezd.zeleni.cz/2363/rubrika/brno-2003/ |datum archivace=2012-04-14 |nedostupné=ano }}</ref>
* [[tábor]]ský – 27. září 2003<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Táborský sjezd 2003 |url=http://sjezd.zeleni.cz/2362/rubrika/tabor-2003/ |datum přístupu=2011-11-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120408114503/http://sjezd.zeleni.cz/2362/rubrika/tabor-2003/ |datum archivace=2012-04-08 |nedostupné=ano }}</ref>
Řádek 504:
=== Poslanecká sněmovna ===
[[Soubor:SZ - 2006.svg|náhled|Výsledky
[[Soubor:Procenta-SZ Volby-PSPCR-2010 podle-okresu.png|náhled|Rozložení voličské podpory
{| class="wikitable"
|align=center|'''Volby (rok)'''
Řádek 548:
|-
|}
<nowiki>*</nowiki> <small>Před volbami 1996 tehdejší vedení strany nezaplatilo volební kauci, a proto se
Z regionálního hlediska byla Strana zelených ve volbách roku [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|2006]] nejúspěšnější v [[Okres Liberec|okrese Liberec]] (11,60 %, v celém kraji 9,58 %), hlavním městě [[Praha|Praze]] (9,19 %) a [[Okres Brno-město|okrese Brno-město]] (8,74 %). V roce [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|2010]] nepřesáhla pětiprocentní hranici nutnou ke vstupu do Poslanecké sněmovny (nejúspěšnější byla v Praze se ziskem 4,78 % hlasů). V [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|předčasných volbách do Poslanecké sněmovny 2013]] mírně posílila, více než pět procent hlasů získala v hlavním městě [[Praha|Praze]] (6,45 %) a v okresech [[Okres Praha-západ|Praha-západ]] (5,18 %) a [[Okres Brno-město|Brno-město]] (5,29 %). Ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|volbách do Poslanecké sněmovny 2017]] se však propadla na 1,46 % a poprvé od roku 2002 tak nedosáhla na [[Financování politických stran v Česku|státní příspěvek]]<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 615:
| {{Podíl mandátů|6|27|hex=#60B44C}}<sup>x</sup>
|}
<small><nowiki>*</nowiki> 1 mandát za koalici KDU-ČSL,
<sup>†</sup> za koalici
<sup>‡</sup> za koalici KDU-ČSL a
<small><sup>x</sup> za koalici Zelení a KDU-ČSL, Hnutí pro Prahu 11 a jiných subjektů.</small>
V roce '''2004''' byl zvolen za obvod 25 ''Praha 10'' nezávislý kandidát
V [[Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2011|doplňovacích volbách]] za obvod č. 30 ''Kladno'' v roce '''2011''' Strana zelených podporovala kandidáta sociální demokracie [[Jiří Dienstbier mladší|Jiřího Dienstbiera ml.]], který mandát skutečně získal.
V senátních volbách '''2012''' byla za samostatně kandidující Stranu zelených do Senátu ve volebním obvodu č. 59 ''Brno-město'' zvolena [[Eliška Wagnerová]], za koalici KDU-ČSL,
V [[Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky (září 2014)|doplňovacích volbách]] ve volebním obvodu č. 22 ''Praha 10'', které se konaly v září '''2014''', byla na uprázdněné místo po Jaromíru Štětinovi zvolena za koalici
V [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2016|senátních volbách '''2016''']] kandidovaly za Stranu zelených nebo koalice s její účastí osobnosti ve 14 z 27 volebních obvodů. Zvoleni byli [[Petr Orel]] v obvodu č. 67 ''Nový Jičín'' a [[Ladislav Kos]] v obvodu č. 19 ''Praha 11''. Ve volebním obvodu č. 22 ''Praha 10'' však Ivana Cabrnochová neobhájila mandát získaný přede dvěma roky v doplňovacích volbách, počet zástupců Strany zelených v horní parlamentní komoře se tak oproti stavu před volbami zvedl o jeden mandát.
Řádek 659:
V roce '''2004''' kandidovala SZ v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], kde postavila s [[Liberálové.CZ|Liberální reformní stranou]] společnou kandidátku ''Zelená pro Moravu''. Ta získala 5,08 % hlasů a tři křesla. Podle počtu preferenčních hlasů byli zvoleni: nestraník [[Mojmír Vlašín]] navržený SZ z 16. místa kandidátky, členka SZ a starostka MČ [[Brno-Nový Lískovec]] [[Jana Drápalová]] z 22. a volební lídr [[Jiří Löw]], nestraník navržený LiRA.
V krajských volbách 17. a 18. října '''2008''' utrpěla strana porážku, navzdory optimistickým očekáváním předsedy Bursíka, který předpokládal nárůst počtu zastupitelů o stovky procent.<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/podzimni-volby-2008/clanek.phtml?id=619563</ref> Jeho názor podporovala i většina průzkumů veřejného mínění, které přisuzovaly
Ve volbách 12. a 13. října '''2012''' Strana zelených postavila kandidátní listiny ve všech krajích. V pěti krajích kandidovala v koalicích: v Karlovarském jako ''KOALICE PRO KARLOVARSKÝ KRAJ'' (KDU-ČSL + SZ + O co jim jde?), v Ústeckém jako ''Hnutí PRO!kraj'' (KDU-ČSL + SZ + HRM), v Libereckém jako ''Změna pro Liberecký kraj'' (SZ + Změna), v Královéhradeckém jako ''Změna pro Královéhradecký kraj'' (SZ + Změna), v Olomouckém kraji jako ''Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty'' (KDU-ČSL + SZ). Ve zbývajících osmi krajích kandidovala Strana zelených samostatně pod svým názvem.<ref>http://volby.cz/pls/kz2012/kz11?xjazyk=CZ&xdatum=20121012&xv=1&xt=2 Jmenné seznamy (všichni platní kandidáti dle poř. čísla) 2012</ref>
Nejlepšího výsledku dosáhla strana v Libereckém kraji, kde koalice získala 16,85 % hlasů a celkem 10 křesel v krajském zastupitelstvu (z toho 5 členové nominovaní SZ). Druhého nejlepšího výsledku dosáhla v Olomouckém kraji, kde koalici volilo 11 % voličů, avšak zde všech 8 mandátů připadlo KDU-ČSL, neboť její silná voličská základna „vykroužkovala“ křesťanskodemokratické kandidáty před kandidáty SZ. Třetí nejlepší výsledek
V roce '''2016''' kandidovala Strana zelených většinou v koalicích, pouze v Karlovarském a Jihočeském kraji samostatně. Ve Zlínském, Královéhradeckém, Ústeckém a Jihomoravském šlo o dvojkoalice s Českou pirátskou stranou, v Pardubickém kraji kandidovala SZ v trojkoalici s Piráty a hnutím Změna (''Pro otevřený kraj - Piráti, Zelení, Změna''), v Libereckém kraji v dvojkoalici s hnutím Změna (''Změna pro Liberecký kraj''), v Olomouckém (''Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty'') a Plzeňském kraji v dvojkoalici s KDU-ČSL (''Koalice pro Plzeňský kraj''), v kraji Vysočina v dvojkoalici s TOP 09 (''Žijeme Vysočinou - TOP 09 a Zelení''), ve Středočeském kraji usilovala o krajské mandáty v trojkoalici s KDU-ČSL a SNK ED (''Spolu pro kraj'') a v Moravskoslezském kraji v dvojkoalici s SNK ED (''Koalice pro Region''). Krajské zastupitele měli ''Zelení'' po volbách 2016 v Jihomoravském kraji, Libereckém kraji a Královéhradeckém kraji.
Řádek 684:
* [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|2010]] – 323 zastupitelů.<ref>http://www.zeleni.cz/strana/nasi-lide/starostove-a-zastupitele-strany-zelenych/ {{Wayback|url=http://www.zeleni.cz/strana/nasi-lide/starostove-a-zastupitele-strany-zelenych/ |date=20120611062535 }} Starostové a zastupitelé SZ</ref>
V [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|komunálních volbách v roce 2014]] se
* [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|2014]] – 265 zastupitelů a zastupitelek, např. v Hlavním městě Praze (Petr Štěpánek, Petra Kolínská), Brně ([[Martin Ander]], Jasna Flamiková), Ústí nad Labem, Liberec, Nový Jičín, Opava ([[Pavla Brady]]), Olomouc, Vsetín.
Řádek 701:
== Vývoj loga strany ==
[[Soubor:Strana zelených (Tschechien) Logo.svg|náhled|vpravo|Logo strany v letech 2006–2017<br />]]
Původním logem
[[Soubor:Strana zelených logo 2018.pdf|alt= Logo Zelených používané od roku 2017|náhled|Logo strany používané od roku 2017, autory vizuálního stylu jsou Babeta Ondrová a Jan Slovák]]
Autorem loga Strany zelených – celistvého zeleného čtyřlístku, používáno od parlamentních voleb v roce 2006, zeleného písma ''ABCGreen'' (klon fontu JohnSans),<ref>[http://strana.zeleni.cz/247/98/file/ Pokyny pro použití stranického fontu ABCGreen]{{Nedostupný zdroj}}</ref> i souvisejícího grafického manuálu strany<ref>http://strana.zeleni.cz/247/99/file/{{Nedostupný zdroj}} [[Portable Document Format]] 2 [[Bajt|megabyte]]</ref> je přední český typograf [[František Štorm]] a jeho První střešovická písmolijna.<ref>http://zpravy.idnes.cz/i-loga-politickych-stran-podlehaji-mode-podivejte-se-f9b-/domaci.asp?c=A090909_150529_domaci_adb</ref>
Řádek 714:
Soubor:Mirovsky.jpg|[[Ondřej Mirovský]], kandidát na primátora Prahy za Zelené v roce 2018, radní na Praze 7
Soubor:Petr Orel in 2016.jpg|alt=senátor Petr Orel|Senátor [[Petr Orel]] (Zelení), zvolen za Stranu zelených a KDU-ČSL s podporou dalších demokratických stran v obvodu [[Senátní obvod č. 67 – Nový Jičín|Nový Jičín]]
</gallery>
Řádek 720 ⟶ 719:
Strana zelených opakovaně vyhrává soutěž občanského sdružení Fórum 50 % ''Strana otevřená ženám''.<ref>[http://padesatprocent.cz/cz/nase-aktivity/strana-otevrena-zenam/zeleni-jsou-zenam-opet-nejotevrenejsi Zelení jsou ženám (opět) nejotevřenější]</ref> V roce 2013 získala místostarostka [[Praha 10|Prahy 10]] [[Ivana Cabrnochová]] 2. místo v soutěži Nadějná politička roku, kterou také vyhlašuje Fórum 50 %.<ref>[http://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/nejotevrenejsi-zenam-je-strana-zelenych-nadejnou-politickou-starostka-horniho-slavkova Výsledky soutěže Nadějná politička 2013]</ref>
Ekonomický program
Při volbách do poslanecké sněmovny v roce 2017 získala Strana zelených spolu s [[Česká pirátská strana|Českou pirátskou stranu]] nejlepší hodnocení (známka 1,1) v projektu transparentní volby [[Transparency International – Česká republika]] zaměřeného na hodnocení transparentnosti politické kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Hodnocení bylo zaměřeno mj. na zveřejňování celkových výdajů na kampaň, transparentní běžné účty vč. označení a popisu výdajů, zveřejnění informací o darech nebo informace o volebním týmu a dobrovolnících v kampani<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 759 ⟶ 758:
=== Postoj ke KSČM ===
V minulosti byla
| titul = On-line rozhovor: Předseda Strany zelených Matěj Stropnický
| url = http://matejstropnicky.cz/v-mediich/on-line-chat-s-novym-predsedou-strany-zelenych-na-idnes-cz
Řádek 767 ⟶ 766:
=== Snížení věkové hranice pro volební právo ===
Strana zelených ve svém volebním programu mj. prosazovala snížení věkové hranice pro volební právo na 16 let. Tento cíl byl často citován v médiích ve volební kampani, ale nesetkal se po vstupu
== Odkazy ==
|