Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Veligrad: re anonym
Bez shrnutí editace
Řádek 392:
:::::Dobrý den, já si vůbec nejsem jistý, že Bořivoj založil první kostel v Čechách na Levém Hradci ani že přenesl koncem 9. stol. sídlo do Prahy. Také to považuji pouze za pravděpodobné, nikoli jisté. No a když se podíváte na mapu, tak si možná všimnete, že Uherské Hradiště, pravděpodobné hospodářské centrum Velké Moravy, neleží zase až tak daleko od slovenských hranic a vlastně ani od rakouských. Zřejmě jediný dodnes stojící velkomoravský kostel, kostel svaté Markéty Antiochijské, se dochoval na Slovensku u Kopčan, nějakých 40 km odtamtud - to zase není tak daleko, ne?--[[Wikipedista:Ioannes Pragensis|Ioannes Pragensis]] ([[Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis|diskuse]]) 5. 10. 2020, 09:14 (CEST)
:{{Re|77.92.197.66}} Dobrý den, dávám kolegovi {{{ping|Ioannes Pragensis}}} plně za pravdu; není-li informace jistá, je třeba ji tak v encyklopedii uvést. Zmiňujete, že „...všichni ti profesoři, doktoři, doktoři věd a kandidáti věd z oboru archeologie a historie...“ mají jiný názor, aniž byste jmenoval jedinou odbornou práci. Co Vám brání do článku doplnit, že „profesor XXX je v publikaci YYY přesvědčen, že Veligrad stál v místě dnešního ZZZ“ a uvést do příslušné subkapitoly jako zdroj příslušnou odbornou práci? (Omlouvám se, že vstupuji do cizí diskuse.) Zdraví--[[Wikipedista:Svenkaj|Svenkaj]] ([[Diskuse s wikipedistou:Svenkaj|diskuse]]) 5. 10. 2020, 11:02 (CEST)
: Dobrý den, pánové! Já věřím, že si třeba nejste jistý okolnostmi kolem Bořivoje, ovšem ty se běžně berou jako fakt. Je sice pravda, že k Velké Moravě po vypuzení Pribiny z Nitry Mojmírem I. patřilo i jihozápadní Slovensko a taktéž severní polovina Dolních Rakous. Ovšem i přední slovenští archeologové Ruttkay, Pieta a Štefanovičová přiznávají, že nikde bohaté hrobové vybavení svědčící o sídle mocné a bohaté nobility nemají, ani v Nitře. Situace jako na řece Moravě není ani na západní Moravě. Z archeologických nálezů vyplývá, že centry Velké Moravy byly Valy u Mikulčic dnes na moravské straně hranice, kde název ovšem neznáme, a Veligrad na soutoku Olšavy a Moravy, kteréžto místo je doloženo názvem později. Každá lokalita byla centrem vládnoucí elity v jiném obbobí, naznačuje to i změna charakteru lokalit ve stejném období. K přesunu centra došlo kolem poloviny 9. stol. pravděpodobně v souvislosti se změnou na postu vládce Moravy (jak zánmo, nástupci ve dvou případech nebyli synové, ale synovci). Kromě toho Nitra (Nitrava) a Děvín (Dowina) jsou svým názvem doloženy soudobými prameny 9. století, tudíž coby Veligrad nepřicházejí do úvahy. Dokonce i v názvu "Wábnít" arabských pramenů lze slyšet slabiku, z níž lze usuzovat na Nitru, kdežto název "Džarváb" který ovšem někteří čtou jako "Gardáb", jiní "Grád" je i přes určitou podobnost v případě poslední interpretace neprůkazný. Veligrad je ovšem doložen během dvou století později, je však jisté, že to místo s tímto názvem se nikam nepřestěhovalo, přestěhoval se jen název na nově vzniklé místo o pět kiloetrů vedle. Není důvod se domnívat, že se tak původní Veligrad nejmenoval i o něco dříve, než je doložen svým názvem, a že si ten název někdo vymyslel jen proto, aby oklamal historiky 21. století. Kuriózní domněnka o lokalizaci Veligradu mimo území Moravy vznikla chybným pochopením textu (v originále bez interpunkce) tzv. velkého privilegie Přemysla I. Otakara velehradskému klášteru, kde se ohledně Veligradu píše: "Weligrad civitas primo, modo burgus". Beda Dudík si spojil v roce 1860 slova "modo burgus" v "Modoburgus" a v tomto spojení viděl Mosaburg (Blatnograd, dnešní Zalavár) v Panonii, sídlo Pribiny a Kocela. Občas to někdo vytáhl jako teorii o možném sídle Moravy mimo Moravu. nformace mám sice v hlavě, ale namátkou tedy vyhledám informace o tom, že o Staroměstsko-uherskohradišťské aglomeraci se již nepochybuje, že se jedná o velkomoravský Veligrad 9. století, který možná někdo neinformovaný dosud hledá. Hledá však nalezené. [[Speciální:Příspěvky/77.92.197.66|77.92.197.66]] 5. 10. 2020, 22:26 (CEST)