Mateřídouška: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Pevné mezery značka: editace z Vizuálního editoru |
m lf značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 168:
V květeně České republiky je zastoupeno 7 původních druhů mateřídoušek s několika poddruhy a množstvím jejich kříženců. Nejběžnějším druhem je zde [[mateřídouška vejčitá]] (''Thymus pulegioides''). Je rozšířena obecně od nížin a pahorkatin do hor, zřídkavější je v teplých, zemědělsky využívaných nížinách, např. na jižní Moravě. V teplejších oblastech České republiky jsou rozšířeny další druhy: [[mateřídouška olysalá]] (''Thymus glabrescens''), [[mateřídouška panonská]] (''Thymus pannonicus'') a [[mateřídouška časná]] (''Thymus praecox''), která vyhledává především skalnatá a kamenitá stanoviště. [[Mateřídouška úzkolistá]] (''Thymus serpyllum'') je [[psamofyty|psamofyt]] vázaný na písčité substráty. Zbývající dva druhy jsou horské: [[mateřídouška alpinská]] (''Thymus alpestris'') se v ČR vyskytuje s jistotou pouze v Krkonoších, [[mateřídouška ozdobná]] sudetská (''Thymus pulcherrimus'' subsp. ''sudeticus'') ve [[Velká kotlina|Velké kotlině]] v Hrubém Jeseníku; obě patří k silně až kriticky ohroženým druhům české květeny. Dále se zde vyskytuje řada hybridních taxonů, jejichž určení však není vždy jednoznačné; k nejčastějším patří ''Thymus ×oblongifolius'' (mateřídouška vejčitá × úzkolistá), ''Thymus ×porcii'' (m. vejčitá ''×'' panonská) a ''Thymus ×subhirsutus'' (m. olysalá × časná). Přechodně zplaňuje pěstovaný [[tymián obecný]] (''Thymus vulgaris'').<ref name="kv6" />[[Soubor:Thymus bonsai.jpg|vlevo|náhled|Keřík tymiánu pěstovaný jako [[bonsaj]]|alt=Keřík tymiánu v květináči, pěstovaný na kmínek]]
== Taxonomie a systematika ==
Rod platně popsal [[Carl Linné]] ve svém díle ''Species Plantarum'' z roku 1753, kde do něho zařadil osm druhů; pojetí rodu se však v různých jeho dílech proměňovalo a některé druhy byly průběžně přeřazovány jinam, např. do rodů ''[[Saturejka|Satureja]]'' nebo ''[[Klinopád|Acinos]]''. Dávno před Linném byly rostliny s názvem ''Thymus'' zmiňovány již v dílech antických učenců [[Pedanius Dioscorides|Dioskorida]] nebo [[Plinius starší|Plinia staršího]], ne vždy však šlo o mateřídoušky v dnešním slova smyslu.<ref name=":4">Ramón Morales: ''The history, botany and taxonomy of the genus Thymus.'' In: Elisabeth Stahl-Biskup, Francisco Sáez (Hrsg.): ''Thyme: The Genus Thymus'' (= ''Medicinal and aromatic plants: industrial profiles.'' 24). Taylor & Francis, London, 2002, {{ISBN|0-415-28488-0}}, S. 1–43.</ref> V rámci čeledi hluchavkovitých je rod řazen do její nejrozsáhlejší podčeledi ''[[Nepetoideae]]'', tribu ''Menthae'' a subtribu ''Menthinae.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lamiales
| url = http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/orders/lamialesweb.htm#Lamiaceae
Řádek 178:
| periodikum = npgsweb.ars-grin.gov
| datum přístupu = 2019-05-10
}}</ref> [[Nomenklatorický typ
| titul = Tropicos {{!}} Name - Thymus L.
| url = http://www.tropicos.org/Name/40014127
Řádek 243:
=== Léčitelství ===
[[Soubor:Thyme-spice.jpg|náhled|Sušená droga|alt=Hromádka sušeného koření|vlevo]]
Mateřídoušky patří k velmi starým léčivým rostlinám; udává se, že jsou využívány již více než dva tisíce let.<ref name=":2" /> Sbírá se celá nať (bez zdřevnatělých stonků) za plného květu, ideálně za slunečného počasí. Patří ke sběrovým, obchodně vykupovaným surovinám.<ref name=":5" /> Ke komerčně nejvýznamnějším druhům patří [[Tymián obecný|tymián pravý]] (''Thymus vulgaris''), ''[[Thymus mastichina]]'', ''[[Thymus zygis]]'' a ''Thymus capitatus'' (v aktuální taxonomii řazený do samostatného rodu [[mateřídouškovec]] jako ''[[Mateřídouškovec vonný|Thymbra capitata]]''); k nejvýznamnějším světovým producentům patří Francie, Španělsko a další jihoevropské země.<ref name=":6">{{Citace monografie
| titul = Thyme : the genus thymus
| url = https://www.worldcat.org/oclc/53018541
| |||