Doba temna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
neencyklopedicky související citáty z bible |
o současném pohledu na dobu temna +zdroje + citát Josefa Pekaře; V. V. Tomek též formou citátu |
||
Řádek 3:
== Česko ==
Pojem „doba temna“ bývá spojován s [[Doba pobělohorská|obdobím pobělohorským]] (po roce 1620), kdy bylo v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] vyhlášeno [[obnovené zřízení zemské]] a nařízeno jen [[katolictví|katolické náboženství]] (s tolerancí [[Judaismus|judaismu]]). Během tohoto období biblické
V ''temné'' době duchovního násilí byla českým nekatolíkům [[Bible kralická|Bible]]
| příjmení = Loskot
| jméno = František
Řádek 22:
}}</ref> K činnosti jezuitů se vyjádřil [[Evžen Savojský]] takto: „''Chtějí panovat nejen nad myšlením lidí, nýbrž i nad jejich životem a smrtí.“''<ref>Heinz Buchmüller: Die Rolle der Jesuiten in Innerösterreich und Un-garn im 16. und 17 Jahrhundert. Ein Vergleich. Wien 2012, s. 64-65</ref>
V českých zemích označuje '''doba temna''' tu část českých kulturních dějin ([[17. století|17.]] a [[18. století]]), o kterou se pod vlivem negativního [[osvícenství|osvícenského]] hodnocení [[historik]]ové a [[národní obrození|obrozenci]] příliš nezajímali. Termín zpopularizoval román ''[[Temno (román)|Temno]]'' [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], ve kterém však toto období nelíčí jednostranně jen jako násilnou [[rekatolizace|rekatolizaci]] a [[germanizace|germanizaci]] českého národa, jak se mu později přisuzovalo.<ref>[http://www.klaus.cz/clanky/3163 Vít Vlnas: Obrana Jiráskova]</ref> Jirásek termín „temno" převzal z dochovaných životopisů [[Exulant|exulantů]] a ve svém románu popisuje příběhy skutečných lidí.
{{Citát|Časové od bitvy bělohorské až do druhé polovice panování královny [[Marie Terezie|Marie Terezie]], bezmála půldruhého století, byly dobou nejhlubšího snížení národu českého. ... Za čtyřicetiletého panování královny Marie Terezie začalo se konečně v rozličném ohledu zase rozbřeskovati po dlouhé === Současný pohled na „dobu temna“ ===
Moderní pohled na „dobu temna“ v českých zemích poukazuje zejména na rozvoj barokní kultury a vzdělanosti a na podíl [[Jezuité|jezuitů]] na tomto rozvoji.<ref>Např. {{Citace elektronického periodika
| titul = Bylo baroko obdobím temna?
| periodikum = Rplus
| vydavatel = Český rozhlas
| datum_vydání = 2016-07-08
| url = https://plus.rozhlas.cz/bylo-baroko-obdobim-temna-6534000
| datum_přístupu = 2020-10-05
}}</ref>
Tento názor byl menšinově zastáván již v 1. polovině 20. století.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Doba českého baroka
| periodikum = Archa
| číslo = 3/1932
| strany = 228
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:8f4b6970-3eab-11e2-893a-001018b5eb5c?page=uuid:90841b61-0572-c5c6-9c7d-473cebd178f5
| datum_přístupu = 2020-10-05
}}</ref> Historik [[Josef Pekař]], přes konstatování úpadku v pobělohorské době, zdůraznil v roce 1921, že „...doba protireformační nebyla ''temnem veskrz''...barok, jenž s vítězem vstoupil jako nový duševní vládce do dobytého českého království, přinesl s sebou ''velmi silný živel kulturní''.“<ref name="pekar">{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Pekař
| jméno1 = Josef
| titul = Bílá Hora, její příčiny a následky, s. 108
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:54b3b140-7875-11e9-ba7f-005056827e51?page=uuid:535ca002-db7e-4f63-bbbf-fe845bc89a62
| vydavatel = Vesmír
| datum_vydání = 1921
| datum_přístupu = 2020-10-05
| místo = Praha
}}</ref>
{{Citát|Barok dal svými stavbami, nespočetnými sochami (v tom především typickými sochami nového světce svého Jana Nepomuckého) vtiskl nesmazatelný ráz české krajině a vtiskl i lidu v příbytku, kroji i písni, ba v cítění, životě i vůbec pečeť svou, stvořil ten mile svérázný svět venkova, svět ''[[Babička (kniha)|Babičky]]'', v němž naučili jsme se shledávat cos specificky českého a z něhož vzešly poslední generace našeho národa.|Josef Pekař<ref name="pekar"></ref>}}
== Svět ==
| |||