Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Veligrad: re anonym
Řádek 391:
:::: Dobrý den! To jste tedy náročný. Neslyšel jsem, že by při objevení Tróje někdo požadoval spolehlivý písemný pramen z 13. stol. př. n. l. o Tróji nebo její objev doložit nalezenou tabulku s nápisem Trója. Celá řada obcí u nás je dle archeologických nálezů starších, než uvádí nejstarší písemný doklad o ní, který se po těch všech válkách a požárech náhodou dochoval. Jste si jistý, že Bořivoj založil první kostel v Čechách na Levém Hradci, když první písemná zpráva o Levém Hradci je až z Kosmovy kroniky a Kristiánovy legendy? Podobně je to z Prahou. Zpráva o strženém mostu pocházející z roku 929 také nedokazuje, že Bořivoj přenesl koncem 9. stol. sídlo do Prahy. Písemná zpráva kupce Ibrahíma ibn Jakúba o Praze jako městě s trhem pochází z 60. let 10. století. Nezdá se vám, že tady chcete něco, co se jinde nechce? Logicky uvažujícím odborníkům stačí, že na místě, kde archeologové objevili obrovské nepochybně mocenské a církevní centrum z 2. poloviny 9. stol., stála později ves Veligrad jmenovaná roku 1141, 1202, 1220 (trhová ves), 1228 (dříve hradiště, nyní trhová ves), 1257, 1315. O šest let později 1321 již Staré Město. A kontinuita osídlení lokality doložena je. Domníváte se tedy, že všichni ti profesoři, doktoři, doktoři věd a kandidáti věd z oboru archeologie a historie se mýlí, kdežto a vy máte pravdu? Asi ve dvou desítkách publikací byl ztotožněn velkomoravský Veligrad se Starým Městem a v někteých se o tom píše jako nepochybně, v jiných se to bere jako fakt již bez komentáře, v dalších, že se o tom již nepochybuje, protože pochybovači se najdou vždy i přes důkazy, jak ostatně vidím tady. Pravda, nějací konspirační teoretici ojediněle existují i na Moravě. Jeden amatér kladl Veligrad někam k Ratíškovicím, kde se z 9. století nenašel ani střep, natož hrob, druhý s uvažováním trochu mimo logiku klade střed vesmíru do Přerova. Ale že se dnes v odborných kruzích ztotožňuje Veligrad se Starým Městem, to je skutečnost a zasvěcení o tom nepochybují. Ignorování skutečnosti nemění skutečnost jako takovou (lidová moudrost). Ti nezasvěcení by se tedy měli zasvětit a ne odmítat, co sami nevědí. Není tedy důvod nechávat na wikipedii takové bludy, že Veligrad jako centrum Moravy se mohl nacházet mimo území Moravy. To by nebylo centrum, ale nějaká enkláva. Je nemyslitelné, aby státní útvar ohrožovaný franskými sousedy byl spravován, bráněn nebo ovládán odněkud zvenčí. [[Speciální:Příspěvky/77.92.197.66|77.92.197.66]] 5. 10. 2020, 04:54 (CEST)
:::::Dobrý den, já si vůbec nejsem jistý, že Bořivoj založil první kostel v Čechách na Levém Hradci ani že přenesl koncem 9. stol. sídlo do Prahy. Také to považuji pouze za pravděpodobné, nikoli jisté. No a když se podíváte na mapu, tak si možná všimnete, že Uherské Hradiště, pravděpodobné hospodářské centrum Velké Moravy, neleží zase až tak daleko od slovenských hranic a vlastně ani od rakouských. Zřejmě jediný dodnes stojící velkomoravský kostel, kostel svaté Markéty Antiochijské, se dochoval na Slovensku u Kopčan, nějakých 40 km odtamtud - to zase není tak daleko, ne?--[[Wikipedista:Ioannes Pragensis|Ioannes Pragensis]] ([[Diskuse s wikipedistou:Ioannes Pragensis|diskuse]]) 5. 10. 2020, 09:14 (CEST)
:{{Re|77.92.197.66}} Dobrý den, dávám kolegovi {{{ping|Ioannes Pragensis}}} plně za pravdu; není-li informace jistá, je třeba ji tak v encyklopedii uvést. Zmiňujete, že „...všichni ti profesoři, doktoři, doktoři věd a kandidáti věd z oboru archeologie a historie...“ mají jiný názor, aniž byste jmenoval jedinou odbornou práci. Co Vám brání do článku doplnit, že „profesor XXX je v publikaci YYY přesvědčen, že Veligrad stál v místě dnešního ZZZ“ a uvést do příslušné subkapitoly jako zdroj příslušnou odbornou práci? (Omlouvám se, že vstupuji do cizí diskuse.) Zdraví--[[Wikipedista:Svenkaj|Svenkaj]] ([[Diskuse s wikipedistou:Svenkaj|diskuse]]) 5. 10. 2020, 11:02 (CEST)