Dornier D.I: Porovnání verzí

Roku 1916 vedl konstruktér [[Claude Dornier]] pobočku firmy [[Luftschiffbau Zeppelin]] ve městě [[Lindau]] na břehu [[Bodamské jezero|Bodamského jezera]]. Ze začátku se zde stavěly [[Létající člun|létající čluny]], až roku 1916 Dornier zkonstruoval první pozemní [[letoun]] V-1 vybavený tlačnými [[letecký motor| motory]] a rámovým [[Trup letadla|trupem]]. O rok později vznikl dvoumístný dvouplošník C-I, po něm C-II a nakonec [[Plovákový letoun|plovákový]] [[jednoplošník]] CS-I, ani jeden stroj však nebyl vyráběn [[Sériová výroba|sériově]]. V roce 1918 pak zkonstruoval nové stíhací letadlo D.1I.

První vzlet proběhl 4. června 1918. Na svou dobu bylo letadlo velmi moderní což budilo nedůvěru jak u [[Pilot|pilotů]] tak u německého letectva. Od konce května do druhé poloviny června byl uspořádán v Adlershofu konkurs stíhacích letadel, kterého se letoun zúčastnil neoficiálně. Dne 3. července jej zkoušel Wilhelm Reinhard velitel [[Letka (letecká jednotka) |letky]] Jagdgeschwader 1 Richthofen, pojmenované po jejím dřívějším veliteli [[Manfred von Richthofen|Manfredu von Richthofenovi]], a [[letecké eso]] s 20 sestřely[[sestřel]]y. Při střemhlavém letu povolila jedna vzpěra upevňující horní [[Křídlo letadla|křídlo]], které se utrhlo, stroj [[letecká nehoda|havaroval]] a kapitán Reinhard na následky zranění zemřel.

Letoun byl na svou dobu velmi moderní, měl samonosná křídla bez vzpěr mezi nimi. Horní křídlo nesly vzpěry odkloněné široce do stran a napojené čtyřmi čepy. Nosníky a žebra křídel byly z [[Dural|duralových]] nosníků [[potah (letectví)|potažených]] přes polovinu hloubky plechem, zadní část pak byla potažena plátnem spolu s [[křidélka|křidélky]], která měla duralovou kostru. Také [[trup letadla]] s integrální kýlovou plochou a kostry [[vodorovné ocasní plochy]] i [[svislá ocasní plocha|směrového kormidla]] byly duralové potažené plátnem. Proudnicová palivová nádrž byla nesena pod trupem a v případě poškození a zapálení se dala odhodit. [[Podvozek letadla|Podvozek]] byl nesen dvěma širokými profilovanými vzpěrami.

První [[prototyp]] byl poháněn [[řadový motor|řadovým]] [[Kapalinové chlazení spalovacích motorů|vodou chlazeným]] [[válec (motor)|šestiválcem]] [[Mercedes D.III]] o [[výkon|výkonu]] 118 kW s čelním chladičem na přídi. Po úpravách byl nahrazen řadovým šestiválcem BMW IIIa o výkonu 136 kW.

Letoun byl vyzbrojen dvěma [[Kulomet|kulomety]] [[MG 08|Spandau LMG 08/15]] [[ráže]] 7,92 mm.

Po uzavření příměří byly dva stroje prodány do [[Spojené státy americké|USA]]. Jeden z prototypů byl dodán americkému námořnictvu a druhý americké armádní letecké službě. Jeden stroj si ponechalo muzeum továrny Dornier ovšem ten byl zničen při [[bombardování]] během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]].