Juraj Bartusz: Porovnání verzí
vytvořeno překladem stránky „Juraj Bartusz“ |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 3. 10. 2020, 14:40
Juraj Bartusz (* 23. října 1933 Kamenín ) je slovenský sochař, grafik, performer, neo-avantgardní umělec.
V 60. letech 20. století vystavoval s výtvarnou skupinou konkrétistů (vedenou teoretikem umění A. Pohribným). Byl manželem sochařky Marie Bartuszové,[1] později básnířky Jany Bodnárové. Působil jako profesor na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (1990–1999), později založil Katedru výtvarných umění a intermedio na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích, kde rovněž působil pedagogicky. V roce 1992 byl na Akademii výtvarných umění v Praze jmenován profesorem.[2] V roce 2004 dostal Munkácsyho cenu.[3]
Dílo
Juraj Bartusz v 60. a na počátku 70. let rozvíjel principy abstraktního geometrického umění v prostorových realizacích. Jeho raná tvorba reflektovala principy mezinárodních konstruktivních tendencí, zároveň odpověděla na nové dobové užívání nových sochařských materiálů a jejich možností zpracování. V 60. a 70. letech přilákaly pozornost jeho abstrakce z ohýbaného aluminiového plechu a následně prostorové plastiky inspirované tématem vesmíru a kosmonautiky.[4] V 80. letech se začal věnovat s performativním formám tvorby v podobě házení cihel do tuhnoucí sádry, tvorby autorských technik akční podoby umění a malby,[5] grafiky. Je účastníkem a organizátorem Mezinárodního sochařského sympozia v kovu, uspořádaných Východoslovenskými železárnami v Košicích (1967, 1968), které založil spolu s Františkem Patočkou. Z toho vzešly realizace velkorozměrových, veřejných soch v prostoru: např. Souhvězdí velký vůz, které bylo v roce 1978 úředně odstraněno, Vesmírná brána (nyní osazena u vchodu do Technické univerzity na Letné ulici v Košicích). Spolupracoval s architektem Pavlem Merjavým na realizaci Památníku krompašskej vzpoury (Krompachy, Slovensko). V roce 1966 vytvořil sousoší Brána kosmonautů (sídliště Podhradová, Košice). Je autorem nadrozměrné sochy Pocta Gagarinovi (1976–1979), která se nachází v Košicích v městské části Šaca[6] a autorem bronzové pocty malíři Juliovi Jakobymu (1977–1980), osazené v prostoru Alžbětině ulice v centru Košic.[7]
Samostatné výstavy, výběr
- 1967 plastiky a kresby, Kavárna Jalta (s Márií Bartuszovou), Košice
- 1973 sochy, Východoslovenská galerie, Košice
- 1974 sochy, Galerie C. Majerníka, Bratislava
- 1988 Galerie umění Nové Zámky
- 1992 retrospektiva, Státní galerie, Banská Bystrica
- 1992 retrospektiva, Galerie J. Jakobyho, Košice
- 1992 retrospektiva, Považská galerie umění, Žilina[8]
Společné výstavy, výběr
- 1966 Výstava mladých, IX. Kongres AICA, Moravská galerie Brno
- 1967 Třináct ze Slovenska, Špálova galerie, Praha
- 1967 Socha ve městě, Bratislava
- 1967 Socha Piešťanských parků 67, Piešťany
- 1968 Sculpture Tchécoslovaque de Myslbek à nos jours, Musée Rodin, Paříž
- 1969 Klub konkrétistů, Galerie umění, Karlovy Vary
- 1970 Klub konkrétistů, Dům pánů z Kunštátu, Brno
- 1970 Z tvorby východoslovenských výtvarníků 1960–1970, Východoslovenská galerie, Košice
- 1970 Z tvorby východoslovenských výtvarníků 1960–1970, Galerie výtvarného umění, Prešov
- 1970 Polymúzický prostor – Socha, objekt, světlo, hudba, Lázeňský ostrov, Piešťany
- 1992 Šedá cihla 35/92, Galerie u Bílého jednorožce, Klatovy
- 1995 Šedesátá léta, Slovenská národní galerie, Bratislava
- 2010 Juraj Bartusz. gesta / body / sekundy, Slovenská národní galerie, Bratislava
Sbírky
- Albertina, Vídeň, Rakousko
- Hornické muzeum v Rožňavě
- Galerie města Bratislavy
- Stredoslovenská galerie, Banská Bystrica
- Východoslovenská galerie, Košice
- Galerie umění Karlovy Vary
- Galerie Miloše Alexandra Bazovského v Trenčíně
- L. Kassák Museum, Galerie umění v Nových Zámcích
- Muzeum krásných umění, Budapešť
- Muzeum umění Olomouc
- Nitranská galerie
- Národní galerie v Praze
- Považská galerie umění
- Městská galerie umění Pécs
- Sbírka První slovenské investiční skupiny
- Slovenská národní galerie, Bratislava
- Slovenské národní muzeum, Bratislava
- Villa Merkel, Galerie města Esslingenu nad Neckarem
- Východoslovenské muzeum, Košice, Slovensko
- Šarišská galerie v Prešově
Literatura
- Bartošové, Zuzana. Juraj Bartusz. In. Výtvarný život 30, 1985, č. 8, s. 24 - 26
- POHRIBNÝ, Arsenal. Zpod znamení principu konstrukce. Klub konkretistov po dvaceti letech I. In .: Výtvarný život 36, 1992, č. 2-3, s. 2-14
- kol. Šedesátá léta, Slovenská národní galerie : Bratislava, 1995
- Bajcurová, Katarína. Geometrické tendence v slovenském sochařství. In .: Proměny sochařství 1960Šablona:--199. Sborník referátů z mezinárodního kolokvia. Bratislava, 1994, s. 26- 33
- Bartusz: Ekologicko-sociologická instalace: Katalog výstavy : Považská galerie umění v Žilině [malá výstavní síň] od 13. 10. 1994 - 11. 12. 1994. Žilina: považovat. gal. umění, 1994. ISBN 8088730104
- POHRIBNÝ, Arsenal. Klub konkrétistů. Praha : Kant, 1997, s. 22 - 23, 107
- BÜNGEROVÁ, Vladimíra, Katarína Bajcurová a Lucia Gregorová-Stachova. Bartusz: Gesta, body, vteřiny. Bratislava: Slovenská národní galerie, 2010. ISBN 9788080591519 .
- VRBANOVÁ, Alena: Alternativní Slovenská grafika. Netradiční, experimentální a autorské podoby slovenské grafiky v druhé polovině 20. století. Bratislava : Roman Fečíka Gallery, 2019
Reference
- ↑ Mária Bartuszová. Provisional Forms.. [s.l.]: [s.n.] ISBN 9788364177262. S. 197-198.
- ↑ Juraj Bartusz: Osum dvanásť – Nitrianska galéria [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Juraj Bartusz: Osum dvanásť – Nitrianska galéria [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bartusz: Gestá, body, sekundy.. [s.l.]: [s.n.] ISBN 9788080591519.
- ↑ Juraj Bartusz – Kresba á 2 sekundy [online]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Central European Art Database [online]. Dostupné online.
- ↑ JÚLIUS JAKOBY – old.kosice.sk
- ↑ Klub konkrétistů. [s.l.]: [s.n.] ISBN 8090190375. S. 107.