Brennus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
nový článek
 
Polybius --> Polybios
Řádek 3:
'''Brennus''' byl náčelníkem [[Senonové|Senonů]], [[Galie|galského]] kmene sídlícího na západním pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]], který se v roce [[387 př. n. l.]] vypravil z [[Předalpská Galie|Předalpské Galie]], porazil [[Starověký Řím|Římany]] v [[Bitva u Allie|bitvě u řeky Allie]] a následně vydrancoval samotný [[Řím]]. Podle některých současných teorií nebylo slovo Brennus jménem, nýbrž pouze titulem. Dále se vyskytují pochybnosti o tom, zda tomuto galskému náčelníku nebylo přisouzeno jméno podle jiného [[Brennus (3. století př. n. l.)|Brenna]], jenž na začátku [[3. století př. n. l.]] vedl [[Keltové|Kelty]] během jejich invaze do [[Starověké Řecko|Řecka]].
 
Na jaře roku [[387 př. n. l.]] (podle tradičního, ale nesprávného data v roce [[390 př. n. l.]]) prý Brennus přitáhl v čele nespočetného zástupu Galů k [[Etruskové|etruskému]] městu ''Clusium'' (dnešní [[Chiusi]]), jež se nacházelo asi 150 kilometrů severně od Říma. Je třeba poznamenat, že většina [[starověk]]ých pramenů a materiálů od dějepisců, jako byli [[Livius]], [[PolybiusPolybios]] nebo [[Diodóros|Diodóros Sicilský]], byla značně ovlivněna různými mýty a obzvláště v případě Livia se vyznačovala silnou zaujatostí ve prospěch Římanů. Zda bylo Clusium cílem Galů, či pouhou zastávkou při tažení na Řím, není jasné. Každopádně Galové se přiblížili k městu a zahájili obléhání. Etruskové mezitím zanechali svých sporů a obrátili se na [[římský senát]] se žádostí o pomoc. Ten následně vyslal tři své emisary, kteří měli vyjednávat s Brennem. Diodóros však tvrdí, že tito tři muži byli ve skutečnosti zvědové, jejichž úkolem bylo určení síly Galů. Nehledě na důvod jejich příchodu do tábora Galů, došlo mezi nimi a [[barbar]]y zřejmě k rozepři. Po vzájemné výměně urážek se Římané zapletli do menší potyčky, při níž byl jeden z keltských náčelníků zabit. Vyslanci se nato vrátili do Říma, aniž by čehokoli dosáhli. Brennus prý poslal do Říma své zástupce, jejichž prostřednictvím požadoval vydání oněch tří mužů, nicméně byl odmítnut. Nedlouho poté zanechali rozlícení Galové dobývání Clusia a vydali se k Římu, kde se hodlali pomstít.
 
Barbaři brzy napadli římské území a začali ohrožovat samotný Řím. Asi 10 kilometrů severně od města se shromáždilo početně slabší římské vojsko pod velením Aula Quinta Sulpicia, které v [[Bitva u Allie|bitvě na březích řeky Allie]] utrpělo drtivou porážku z rukou Galů. Datum konání bitvy, [[18. červenec]], vstoupilo do římských dějin jako ''dies ater'' („černý den“). Několik římských obránců se uchýlilo na pahorek [[Kapitol]], zatímco obyvatelstvo Říma prchalo městskými branami k [[Veje|Vejím]] a do okolní krajiny. Brennovi Galové mezitím pronikli do Říma, přitom zmasakrovali zbývající obyvatele a plenili a zapalovali vše, co jim přišlo do cesty. Brzy poté se Brennus pokusil ztéct silně opevněný Kapitol, avšak byl odražen.