Pralesničkovití: Porovnání verzí

Přidáno 39 bajtů ,  před 2 měsíci
→‎Popis: pravopis, odkazy
m (Robot: standardizace parametru infoboxu)
(→‎Popis: pravopis, odkazy)
 
== Popis ==
Žijí v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů pobývá na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí, některé druhy v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené, což upozorňuje na jejich jedovatost. Zbarvení a vzorování se liší u různých druhů, nemusí být stejné i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky sloužící jako přísavky.<ref>BRUINS, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 278-282</ref> Pralesničky jsou jedovaté, některé druhy více, některé měně. Mezi nejjedovatější patří žlutě zbarvená [[pralesnička strašná]] (''Phyllobates terribils'') a [[pralesnička dvoubarvá]] (''Phyllobates bicolor''). Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Amazonští [[indiánské kmeny|indiáni]], například [[Yanomamo|Janomamové]] jejich jedem natírají šípy k lovu.<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id16257/</ref>, z toho pochází starší označení celé skupiny - '''šípové žáby'''. Jed [[Pralesnička barvířská|pralesničky barvířské]] používali někteří amazonští Indiáni, zejména [[Tupinambové]], k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako ''tapiragé''.{{doplňte zdroj}}
 
== Podřízené taxony ==