Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chlum u Třeboně): Porovnání verzí

fotky
(sjednocení dvou kategorií)
(fotky)
{{Infobox - kostel
| název = Kostel Nanebevzetí Panny Marie<br />v Chlumu u Třeboně
| obrázek = Chlum u Třeboně -, kostel Nanebevzetí Panny Marie (2020-07-10; 11).JPGjpg
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| provincie = [[Česká církevní provincie|česká]]
| zeměpisná šířka = 48.963178
| zeměpisná délka = 14.930619
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Kostel Nanebevzetí Panny<br />Marie v Chlumu u Třeboně | position = right | lat_deg = 48 | lat_min = 57 | lat_sec = 47.44 | lon_deg = 14 | lon_min = 55 | lon_sec = 50.23 | float = center | caption = Poloha kostela na mapě [[Česko|České republiky]]}}
| sloh = [[Barokní architektura|baroko]]
| architektonický typ = [[kostel]]
| výstavba = [[1737]]–[[1745]]
}}'''Kostel Nanebevzetí Panny Marie v [[Chlum u Třeboně|Chlumu u Třeboně]]''' je vrcholně barokní poutní kostel tvořící významnou dominantu obceměstysu [[Chlum u Třeboně]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Černý
| jméno = Jiří
| datum vydání =
| datum přístupu = 2018-01-11
}}</ref> Okolí zdobí dvouramenné [[schodiště]] se sochami světců, lipová alej a [[Křížová cesta (Chlum u Třeboně)|křížová cesta]]. Ta vznikla ve 18. století a končí až u [[Chlum u Třeboně (zámek)|chlumeckému zámku]]. Vedle kostela nechal v roce 1840 v italském [[styl]]ustylu vybudovat hrabě [[Stadionové|Stadion]] školu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šmíd
| jméno = Zdeněk
 
== Historie ==
Vrcholně [[Baroko|barokní]] kostel vznikl v letech 1737 až 1745. Jeho zakladatelem je tehdejší majitel panství Jan František z Fünfkirchenu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Černý
| jméno = Jiří
}}</ref> Jde o votivní stavbu.
 
[[Soubor:2015Chlum -u Třeboně, kostel Nanebevzetí Panny Marie (2020-07-10; 01).jpg|pohledthumb|left|Pohled zez stranyjihu]]
Hrabě kostel nechal postavit jako poděkování za záchranu svého života, když 31. července 1737 se zednickým mistrem dohlížel na stavbu [[střelnice]] na hrázi rybníka [[Hejtman (rybník na Koštěnickém potoce)|Hejtman]] a byl zasypán zdivem. Zatímco zednický mistr zemřel, hrabě přežil a považoval to za zázrak, který přisuzoval Panně Marii Zellské, tedy madoně Mariazellské.{{Zdroj?}} Sám vykonal pouť do [[Mariazell]] a slib, že nechá vystavět kostel, dodržel. Na mírném návrší, 500 metrů od zámku, vznikla stavba s barokní centrálou na [[půdorys]]upůdorysu [[kříž]]ekříže.
 
Dne 25. listopadu 1745 bylabyl budovachrám posvěcenázasvěcen [[Nanebevzetí Panny Marie]],. neboliPoutě zvanájsou maláke [[Mariazell]]kostelu pořádány 15. srpna (Nanebevzetí Panny Marie) nebo v nejbližší neděli.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Poutní místa v Čechách
| vydání = 1
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha1
| rok = 2004
| počet stran = 208
| strany =
| isbn = 27-030-2004
}}</ref>
 
== Architektura ==
[[Architekt]] ani stavitel nejsou známi. S největší pravděpodobností se stavba hlásí k odkazu podunajského baroka. Chrám stojí na půdorysu kříže.
 
Hlavní věž a čtyři vedlejší věžičky prý [[symbol]]izujísymbolizují jméno hrabat z Fünfkirchenu - Pětikostelí.
 
Zpočátku nebyla stavba určena jako shromaždiště, ale jako dar [[baron]]abarona [[Bůh|Bohu]] a [[Víra|víru]] v pomoc [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]].
 
V roce 1804 nechal baronův vnuk kostel prodloužit západním směrem o podélné [[trojlodí]] s hudební kruchtou, jelikož původní stavba nestačila prostorově.
 
[[Soubor:Chlum u Třeboně, kostel Nanebevzetí Panny Marie (2020-07-10; 02).jpg|thumb|Schodiště se závěrem křížové cesty a sochami svatých]]
Při [[Pouť|poutních]] slavnostech museli věřící stát venku. Z pohledu od rybníka Hejtman upoutá pozornost [[kupole]] kostela a schodiště se sochami světců.
 
Schodiště navazuje na [[Křížová cesta (Chlum u Třeboně)|křížovou cestu]] z kamenných sloupků s klekátky, pocházející z roku 1755. Cesta byla lemována [[Lípa (rod)|lipovým]] [[Alej|stromořadím]], které bylo v roce 1929 zničeno.
 
Nad západním vchodem vidímese nachází [[erb]] Fünfkirchenů. Na jižní straně kostela jsou [[Vápenec|vápencové]] [[Socha|sochy]] světců: [[Antonín z Padovy|sv. Antonín Paduánský]], [[František z Pauly|sv. František z Pauly]], [[Alois Gonzaga|sv. Alois]], [[František z Assisi|sv. František z Assisi]], [[Svatý Dominik|sv. Dominik]]. Tyto sochy sem byly dovezeny koncem 19. století z Dolních Rakous. Pouze socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] byla nespíš vytvořena na domácí půdě. Na severu jsou sochy světců [[Svatý Florián|sv. Florián]] a [[František Xaverský|sv. František Xaverský.]].
Při [[Pouť|poutních]] slavnostech museli věřící stát venku. Z pohledu od rybníka Hejtman upoutá pozornost [[kupole]] kostela a schodiště se sochami světců.
 
Schodiště navazuje na [[Křížová cesta|křížovou cestu]] z kamenných sloupků s klekátky, pocházející z roku 1755. Cesta byla lemována [[Lípa (rod)|lipovým]] [[Alej|stromořadím]], které bylo v roce 1929 zničeno.
 
Nad západním vchodem vidíme [[erb]] Fünfkirchenů. Na jižní straně kostela jsou [[Vápenec|vápencové]] [[Socha|sochy]] světců: [[Antonín z Padovy|sv. Antonín Paduánský]], [[František z Pauly|sv. František z Pauly]], [[Alois Gonzaga|sv. Alois]], [[František z Assisi|sv. František z Assisi]], [[Svatý Dominik|sv. Dominik]]. Tyto sochy sem byly dovezeny koncem 19. století z Dolních Rakous. Pouze socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] byla nespíš vytvořena na domácí půdě. Na severu jsou sochy světců [[Svatý Florián|sv. Florián]] a [[František Xaverský|sv. František Xaverský.]]
 
== Interiér ==
[[Soubor:Kašna na náměstí a chlumecký kostel.jpg|kostelthumb|left|Náměstí as školakostelem]]
Hlavní kupoli zdobí [[freska]], zobrazující chlumeckou krajinu a Madonu Mariazellskou, jak zachraňuje barona, okolo něhož jsou zobrazeni [[Sluha|sluhové]] a [[mnich]].
 
Kostel je zde vymalován ve své původní podobě. Ve výklencích jsou rozměrné sochy čtyř [[církev]]níchUčitel církve|učitelů církve]]: [[Svatý Ambrož|sv. Ambrože]], [[Svatý Jeroným|sv. Jeronýma]], [[Svatý Augustin|sv. Augustina]], [[Řehoř I. Veliký|sv. Řehoře]].
 
[[Soubor:Chlumetz-Allianzwappen-Fünfkirchen-Chorinsky.jpg|thumb|Alianční erb Fünfkirchen-Chorinský]]
Hlavní [[oltář]] je komponován jako kopie [[Alpaka (slitina)|stříbrného]] oltáře z roku 1727 navrženého pro kapli v Mariazell. Nad [[Svatostánek|svatostánkem]] je pod [[baldachýn]]em umístěna oděná barokní [[kopie]] [[Románský sloh|románské]] sošky Madony Mariazellské, která byla oblékána do bohatě vyšívaných rouch a pláštíků. V nástavci [[Alianční znak|alianční]] [[erb]].
 
Z původního vybavení jsou zde postranní oltáříky [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbory]], [[Kateřina Alexandrijská|sv. Kateřiny Alexandrijské]], v nástavcích s obrázky [[patron]]ůpatronů zemědělců.
 
Klenbu pod hudební kruchtou zdobí freska z roku 1945 zobrazující [[procesí]] směřující do chlumského poutního kostela. Procesí vede [[farář]] Jan Kubiska, kolem něhož jsou zobrazeny další konkrétní osoby. Například [[regenschori]] Miroslav Stránský, [[dirigent]], hudební skladatel. Farář Kubiska nechal výjev namalovat jako poděkování, že byl Chlum uchráněn zničení za 2. světové války. Autorem fresky byl Jiří Jelínek.
 
KostelíkKostel má dvě [[Oratoř (architektura)|oratoře]]. Na jižní straně tzv. [[Arcivévoda|arcivévodskou]], kde se účastnil [[mše]] svaté i [[František Ferdinand d'Este]]. Naproti se nachází oratoř úřednická.
 
== Zajímavosti ==
{{upravit část|Sekci zrušit a relevantní informace začlenit do ostatních kapitol ([[WP:ES]]}}
* V hrobce pod kostelem byli pohřbeni zakladatel Jan František z Fünfkirchenu, jeho žena Anna Kateřina a hrabě Eduard ze Stadionu.
* Zde se dozvěděly o zavraždění rodičů děti [[Habsburkové|Františka Ferdinanda ď Este]] a [[Žofie z Hohenbergu|Žofie Hohenbergové]], na něž byl v roce 1914 v [[Sarajevo|Sarajevu]] spáchán [[atentát]].
* Na kostelní fresce, zobrazující procesí vedené farářem Janem Kubiskou je namalován v pravém dolním rohu hořící tank a hořící krajina symbolizující zlo válek.
 
* Je zde stále několik kusů nábytku, které používal arcivévoda.
* Kostel má čtyři zvony. Za obou světových válek byly odvezeny. Po první světové válce se vrátily. Po skončení druhé nikoli. Poslední zvon, který byl zavěšen v roce 1967 je věnován Panně Marii, královně Čech.
* Jan Kubiska, který zde působil jako prvý farář po ustanovení Chlumu jako samostatné farnosti /1901-1948/ je pohřben na zdejším hřbitově.
 
=== OstatníOdkazy ===
Příslušnost: Diecéze českobudějovická, vikariát Jindřichův Hradec.
 
Sídlo správy farnosti: Husova 142, Třeboň
 
Kalendář poutí: 15.8. (Nanebevzetí Panny Marie) nebo nejbližší neděle.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Poutní místa v Čechách
| vydání = 1
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha1
| rok = 2004
| počet stran = 208
| strany =
| isbn = 27-030-2004
}}</ref>
 
=== Galerie ===
<gallery mode="packed" caption="Chlumecký kostel - malá Mariazell">
Soubor:Kašna na náměstí a chlumecký kostel.jpg|kostel a škola
Soubor:Chlum u Třeboně, kostel - panoramio.jpg|kostel od kašny
Soubor:2015 - kostel Nanebevzetí Panny Marie.jpg|pohled ze strany
Soubor:Sochy u kostela v Chlumu u Třeboně.jpg|sochy u kostela
</gallery>
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://farnostchlumutrebone.cz/ Farnost Chlum u Třeboně]