Utopie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m niz. |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
== Definice ==
{{NPOV|část}}
Slovo vytvořil anglický humanistický myslitel [[Thomas More]] jako název své knihy ''[[Utopie (kniha)|Utopie]]'' z roku [[1516]].<ref name=":6" /> V širším významu označuje něco žádoucího, i když neskutečného a možná nedosažitelného. Utopie je asociována synonymy: ''ideální místo, nebe a nebe na Zemi,ráj, rajská zahrada, nirvana'' a ''blaho''.<ref name=":
| příjmení = Perný
| jméno = Lukáš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Utopisti. Vizionári sveta budúcnosti. Dejiny utópií a utopizmu
| url = https://books.google.sk/books?id=ASrwDwAAQBAJ&dq=utopisti+vizionari+sveta+buducnosti&hl=sk&source=gbs_navlinks_s
| vydání = První
| vydavatel = Matica slovenská
| místo = Martin
| rok vydání = 2020
| počet stran = 390
| strany =
| isbn = 978-80-8128-257-7
| poznámka = Google-Books-ID: ASrwDwAAQBAJ
| jazyk = sk
}}</ref> Tato slova evokují ve stejné míře zasněné a ideální místo, a ve stejné míře jeho nereálnost.<ref name=":18" />
Podle ''Filozofického slovníku'' (heslo '''utopický socialismus''') jde o předvědecké etapu vývoje učení o společnosti založené na společném majetku, která je jeden ze zdrojů [[Německá klasická filosofie|německé klasické filozofie]] a anglické [[Politická ekonomie|politické ekonomie]]. Proto-utopické představy začínají již v období starého [[Řecko|Řecka]] a [[Starověký Řím|Říma]], [[středověk]]ých [[Hereze|heretiků]], rolnických [[povstání]]ch a etablují se v období vzniku [[Kapitalismus|kapitalismu]], [[reformace]] a [[renesance]] ([[Jan Hus|Hus]], [[Thomas Müntzer|Müntzer]], [[Tomáš More|More]],<ref name=":7" /> [[Tommaso Campanella|Campanella]]<ref name=":9" />), pokračují obdobím [[Osvícenství|osvícentství]] a [[1848|národně demokratických revolucí]] ([[Jean Meslier|Meslier]], [[Etienne-Gabriel Morelly|Morelly]],<ref name=":11" /> [[Gabriel Bonnot de Mably|Mably]]<ref name=":12" /> , Winstanley, později [[Gracchus Babeuf|babeufisté]],<ref name=":13" /> blanquisté, ) a v období bouřlivého vývoje kapitalismu, kterým se zvýraznily [[Antagonismus|antagonismy]] kapitalistické společnosti ([[Henri de Saint-Simon|Saint-Simon]], [[Charles Fourier|Fourier]], [[Robert Owen|Owen]], [[Étienne Cabet|Cabet]], [[Félicité Robert de Lamennais|Lamennais]], [[Pierre-Joseph Proudhon|Proudhon]] a jejich následovníci).<ref>Filozofický slovník 1977, s. 561</ref> A podobně je to uvedeno i v ''Příručních slovníku'', avšak tato definice je rozšířena i na ruských revolučních demokratů ([[Narodnictví|narodniků]]), [[Alexandr Ivanovič Gercen|Gercena]], [[Vissarion Grigorjevič Bělinskij|Belinského]], [[Nikolaj Gavrilovič Černyševskij|Černyševského]].<ref>Příruční slovník naučný 1967, s. 617</ref>
Řádek 40 ⟶ 56:
}}</ref>
[[Lukáš Perný]] definuje následovně: ''„Obecně má utopie pozitivní význam jako útvar, který představuje ideální lidskou společnost, [[normativní]] společenský [[ideál]] (regulativní idea) dokonalé kvality. Utopie se přibližují k [[Morálka|morálnímu]], společenskému ideálu konkrétních společností. Každá společnost nutně předkládá určité [[Představa|představy]] o společenském dobru, což pouze dokazuje existenci utopismu jako [[Univerzálie|univerzální]] ideje pro všechny [[Kultura|kultury]], které mají určité psané či nepsaná pravidla."''<ref name=":0">PERNÝ, L. (2019): Utópie a utopizmus – univerzálny produkt ľudského myslenia, kultúrno-umelecký text alebo plán na spoločenskú reformu? In: M. Ološtiak – O. Marchevskýr (eds.): 14. ŠTUDENTSKÁ VEDECKÁ A UMELECKÁ KONFERENCIA. Zborník príspevkov. Prešov: FF PU, {{ISBN|978-80-555-2236-4}}, s. 33–47 https://www.pulib.sk/web/pdf/web/viewer.html?file=/web/kniznica/elpub/dokument/Olostiak15/subor/14-SVUK-zbornik.pdf</ref>
[[Jakub Ort]] odvolávající se na sociologa Erika Olin Wrighta, filosofa [[Ernst Bloch|Ernsta Blocha]] a sborník [[Alexander Neupert-Doppler|Alexandra Neupert-Doppler]]<ref>{{Citace monografie
Řádek 99 ⟶ 115:
| jméno = Lukáš
| příjmení = Perný
}}</ref><ref name=":18" /> Kniha se skládá ze dvou částí - první kniha je (slovy [[Friedrich Engels|Engelse]]) ''"... otřesným dokumentem o bídě lidových mas a vášnivým protestům proti jejich ožebračování a terorizování vykořisťovatelským státem"'' a druhá podává (slovy [[Vojtěch Zamarovský|Vojtěcha Zamarovského]]) ''"... první soustavně vypracován návrh komunistického společenského zřízení založeného na společenském vlastnictví výrobních prostředků a obecné pracovní povinnosti, ve kterém se uplatňuje komunistická zásada rozdělování spotřebních statků podle potřeby."''<ref>ZAMAROVSKÝ, V.: ''Utopisti''. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo politickej literatúry, 1961</ref> Cestopisní kniha je napsána ve formě platónského vzoru [[dialog]]u mezi Thomasem Morem, Peterem Gillisem a fiktivní postavou Rafaela Hythlodaya, který v Utopii žil 5 let a odešel jen proto, aby o ní rozšířil zprávy ve světě. Autor střídá vážnost a ironický přístup inspirovaný římským básníkem [[Lúkianos|Lukiánem]]. Obsahuje sociální kritiku dobové společnosti, ale i vizi normativního ideálu sociálně spravedlivé společnosti. Tyto dva atributy definoval základ utopického literárního žánru - kritika společnosti a nabídka alternativy.<ref name=":
| příjmení = Ouředník
| jméno = Patrik
|